(Bůchví..., 13.10.2008, povidky)
'Tak dobře. Jdeme.' řekl, dopil pivo, prázdný plastový kelímek postavil k ostatním a vydal se ke dveřím... Pak se ale zarazil.
Otočil se, přišel k tomu stolu, kde ona již nějakou dobu seděla, a položil jí ruku na rameno. Překvapeně zvedla hlavu... A on se k ní sklonil a políbil ji. Nebránila se. Věděla o koho jde, že je to ten co ji celý večer sledoval... a možná si i všimnul, že ona čas od času pohlédla na něho.
Byl to kratičký, vášnivý polibek na dobrou noc; příliš krátký... ale byl od srdce.
A už se nikdy nikdy neviděli.