(Santinan Black, 07.01.2007, povidky)
Petra se s Robertem seznámila před měsícem na místní diskotéce. Za týden se dali dohromady, stala se z nich nerozlučná dvojice. Zdálo se, že je nikdo a nic nedokáže rozdělit. Přátelé o nich často říkávali, že jsou jako stvořeni jeden pro druhého...
"Petro, tak kdy?" ptal se naléhavým hlasem Robert.
"Nevím, ale přijde mi to brzo," řekla tisknouc mu ruku.
"Brzo!" prsknul nazlobeně a v rozhořčení rozhodil rukama. Nikdo z nich již nic neříkal a nadále kráčeli vedle sebe ztemnělým parkem. Jejich kroky se rozléhaly zlověstným tichem.
Najednou se stalo něco nepochopitelného. Robert ji zatáhl do nejbližšího křoví...
Ráno nalezli mrtvou Petru dva náhodní chodci; byla znásilněna. Robert byl ještě téhož dne nalezen v koupelně s podřezanými žílami a dvěma dopisy. Jeden byl určen rodičům a známým. Druhý, delší, byl pro Petru, jeho lásku, kterou zaslepen svým chtíčem zabil. Nikdo to nechápal, jen Robert věděl, že jde za ní. Za Petrou, svým černovlasým andělem. Snad mu odpustí.
Následujícího dne vyšel v novinách článek o těch dvou. Článek byl zařazen do černé kroniky a nadepsán titulkem: A začalo to úplně nevinně...