(Lukx, 20.10.2015, povidky)
Tábor útočníku:
Krvácel, již po třetí v uplynulé hodině.Tentokrát si rozřízl palec, poslední z mála prstů které ještě nebyly obvázané.Nikdy by neřekl že brousit meč a spravovat zbroj potrhanou od šípů muže být tak nebezpečná práce.Pokud to takhle půjde dál v nadcházející bitvě budu asi k ničemu pomyslel si Tomas ne, že by se někdy hnal chcípnou v první linii.Jediné co ho stálo drželo v tomto táboře a bránilo dezerci byla vidina opravdu velkého množství zlata a jiné kořisti nevyjímaje žen. Stály totiž u bran proslulého Mount Aurus neboli zlatého města.Město samotné nemělo kdovíjakou hodnotu nejdřív to byla jen opevněná osada nešťastnou náhodou se ale při sesunu půdy odhalilo že již pár metrů pod zemí se nacházejí tučné zlaté žíly.
Nicméně zlata mělo město dost tudíž v nynější podobě mělo kolem dvacet stop vysoké hradby z kvalitního kamene a vojenskou sílu tisíce mužů ve zbrani.Zdolání jen samotných vnějších hradeb se ukázalo jako pořádný oříšek.Tomasův poslední útok ho málem stál život dostal se až k vrcholu žebříku a když se mu neznámá žena pokusila vrazit kopí do krku.Dlouhé dobývání si však vzalo krutou daň i na obráncích v podobě jejich morálky za každého zabitého útočníka byly hned dva noví.Útočila totiž armáda složená z aliance pěti zemí se silou ke statisícům mužů.
******************
Ze zadumání Tomase vytrhlo pronikavé zatroubení rohu.Byl to uklidňující hluboký tón který oznamoval že je čas večeře.Pro Tomase to znamenalo jen jednou z další řady drobných potyček o nedostatek jídla.Naposledy jedl včera večer několik tuřínů a krajíc chleba.Jako lučištnický sbor na něj a dva tisíce dalších moc jídla nezbývalo, většinu si rozdělily muži, kteří byly pokaždé nasazeni přímo v boji.
Krátce po večeři se v Tomasovo stanu objevil seržant který jako obvykle sepisoval ztráty a hlásil nejnovější rozkazy, přičemž pergameny se ztrátami mu pomáhaly nést dva jiní vojáci.Program zítřka byl jasný, lučištníci vezmou ztečí pravou a nejvíce poškozenou stranu hradeb a pokusí se probít až k citadle ve středu města.Jasně další sebevražedná mise pomyslel si Tomas. Šípů už pomalu ubývalo a nestihly se dělat ani dovážet nové proto byly lučištníci a kušníci označeni za nepotřebné a posláni do víru bitvy.
******************
Den druhý
Tomas se rychle oblékl do kroužkové košile a lehké kožené zbroje, připnul si krátký meč a na záda navlékl toulec s dvaadvaceti šípy.Byl připraven.Znamení pro útok bylo opakované krátké zatroubení rohu.
-
(pokračování???)
ps. toto je můj první pokus o povídku, proto prosím nehodnoťte tak přísně.Pokud chcete pokračování stačí napsat do komentářů :)