(Kett, 15.06.2016, povidky)
Vůbec jsem nemohla usnout,v myšlenkách jsem se vracela stále k němu.....zase se neozval!...a tak si říkám proč se ho vůbec snažím získat...proč??? Protože ho...prostě...mám...je to tak najednou těžký!
Rušil mě štěkot psů,vítr přidával na síle a já měla pocit jako by mi četl myšlenky,jako by tu ležel vedle mě...
Vstala jsem otevřela okno a dívala jsem se směrem k lesu,byl to malý lesík,ale čím si mě přitahoval. Vždycky jsem si říkala,že tam nikdy nevstoupím za tmy.. jsem děsnej posera...ale v tu chvíli mě jako by někdo volal..stále se mi snažil ukázat cestu kam mám jít...
A tak jsem prostě najednou šla...strašně jsem bála ,v ruce jsem svírala,spíš drtila baterku a jen tak si nahlas broukala písničku.. kde jsi...celou noc...kde jsi ..
Pak jsem se zastavila,vítr utichl, měsíc měl neuvěřitelnou sílu ...byl tak obrovský ...
Tak a co teď..půjde zpět,nebo budu čekat že se mi tu někdo zjeví,jako v hororu...
najednou jsem byla za hrdinku,ale přitom by se ve mně krve nedořezal...
Ach jo...než jsem se stačila z místa hnout,nohu přetočit směr z..pět...ozvalo se...takové zabručení
Vždycky tě budu chránit!
otáčím se a on tam stál...
byl celý zarostlý..tak mužný..tak..prostě vypadal jako.. vlk..
v tu chvíli jsem věděla že je to on,který mě sleduje,že o něm se mi často zdá
ale bála jsem se ho..vždyť je to proboha zvíře!...
Proč jsem to zrovna já..já..kterou sis vybral chránit?
zhluboka dýchal...až jsem z toho měla husí kůži
cítila jsem tu jeho obrovskou sílu..strašně,tak strašně jsem mu chtěla podat ruku
dotknout se ho...ale..
Proč mě rovnou nezakousneš?
....tak sakra proč!!....
najednou mi byla hrozná zima...