(Klaný, 24.09.2011, romany)
By the way: Byla bych moc ráda, kdyby jste vyjádřili svůj názor na to, zda si přejete druhou řadu, protože jestli o ní nestojíte, nemá cenu pokračovat. To bych tu psala pro nikoho! A to se mi nechce, protože tohle nedělám jen pro sebe, ale taky pro Vás ;)
PROLOG -
„To nemyslíš vážně!“ vyhrknu na něj s neuvěřením a odtrhnu se z jeho sevření. Nic neřekne. Jen tam tak stojí naproti mě a pozoruje mě. „J-jak si jen mohl?!“ zalykám se v slzách a v neuvěření. „Umřel jen a jen kvůli tobě, ...vypadni odsud! Slyšíš! Vypadni, do hajzlu!“ začnu s histerickým křikem a strčím do něj. Všichni se na nás dívají. „Uklidni se Amber, nech si to vysvětlit!“ sykne a chytne mi paže, které do něj mlátily. „Nech mě být!“ „Amber, přestaň!“ „Ne!“ vysmeknu se mu po druhé a ustoupím dozadu, ale tentokrát se mi to vymstí. Vysokým podpatkem boty si šlápnu na dlouho róbu, zabalancuji a převrátím se přes nízké zábradlí. „Amber!“ vyhrkne Siler a tak tak mě zachytí za dlaň mé ruky. Zachytil mě před pádem ze stodvaceti metrové budovy.