(AnnieB, 28.01.2008, uvahy)
Proč jsem pořád ta špatná, proč nikdo nemůže snést, že jsem jiná??? Že mě nebaví chodit se každý víkend opíjet, že mnohem radši trávím večer u filmu s mámou? Nebo že si radši čtu? Proč nemůže okolí přenést přes srdce, že nenosím bokovky, protože nechci, aby mi nastydly ledviny? Proč si musejí ze mě dělat srandu, že jsem nejsem hubená? Že nevlezu každýmu do postele??? Proč jsem pořád pro ostatní ta, co si píše výpisky a v 11 večer je bude skenovat? Proč nedokáží respektovat, že odmítám hrát floorball, protože jsem na základce dostala pálkou do obličeje? Proč musí prohlašovat, že jsem divná, že si čtu Teorii literatury? Proč využívají toho, že když se na mě usmějí, tak já jim hned udělám vše na očích?
Jsem jiná než ostatní, no a co??? Jsem důvěřivá, ale to neznamená, že si se mnou můžete dělat co chcete!!! Nejsem nejchytřejší na matiku, no a co?? Nebaví mě lézt na privátech po všech, lít do sebe všechen možný alkohol, co se kde zamane!!! Neposlouchám hip hop ani emo, nechci se podle nikoho řídit!!! Miluju klid, přírodu, šumění stromů, knihy a smích, NE posměch!!! Nechte mě žít!!!