(Dekadence, 18.04.2008, uvahy)
Bez cenzury, bez přečtení, bez bázně, bez břehu
Vlastně se nic neděje…..vlastně je všechno v naprostém pořádku…….Vlastně jsi neudělal nic……
Ano, nic…. Ale já chci víc.
Nic ti nezazlívám…..Nic ti nemůžu vytknout. Jsi báječný chlap.
A vě mně je prázdno. …. Prázdno z klidu….Tak to myslím, ten klid mi nechybí. Vře to ve mně a bublá potichu. Chci víc…
Praská mi srdce…. Hýbe se v rytmu blues a zkomírá touhou. Nenaplněnou touhou…
Touhou po horkých polibcích, touhou po šeptání horkých slov….touhou po touze z tvého srdce…touhou po těch nejpevnějších objetí, kdy se tají dech….touhou po hlubokém pohledu a slovech bez cenzury….touhou po vášni…..po nepředvídatelné explozi těla….
Chvěju se touhou….už nějaký „pátek“…. A tady je.. pátek…….. Od pondělka jej dělí jen pár dní..není to moc……………….a není to málo. A já chci víc.
Křičím do tmy, jak moc chci být bláznivě milována, jak moc si přeju divoký pohled z tvých očí…..jak nechápu tvé storno. Křičím, jak se mi chce oddat se ti….Jak moc si přeji být smyslem tvého života, jak přeju si být tvojí touhou……..
A jak si to tak přemítám, nic se vlastně neděje….Vše je v pořádku……Vlastně se neděje nic…….NIC, nic, nic…….NIC NIC!!!!!!!!!!!!! A přesto:
Chci pro tebe být jako červená pro býka…Chci si fialově hrát s vůněmi na tvém těle….Chci víc….
……………“ Touha je zázrak….“ ………………… I pro tebe???