(Someday, 23.10.2008, uvahy)
Schovavame se, protoze chceme, aby nas nekdo nasel.
Utikame pryc, protoze chceme, aby nas nekdo vzal za ruku a privedl z5.
To je naprosto presny.. To je to co ja potrebuju... A ty mi to nejsi schopnej dat... Vim, ze uz k sobe nepatrime, vim ze jsme jen kamaradi, ale ja kolem sebe zatim nemam nikoho jinyho, kdo by me chytil za ruku a rekl mi, ze mu na me zalezi... A ja vim, teda aspon doufam v to, ze ti na me porad zalezi... Ja to vim... Vim, ze tim, ze jsme uz jen kamaradi se nezmenilo to, ze me mas porad rad... Sice uz jinak, ae mas me porad rad... Jenze nejak to co bych potrebovala slyset, mi nejak nejsi schopnej rict... A to me na tom tejra nejvic...
Vlastne me neboli tolik to, ze mi to nereknes ty(i kdyz samozrejme to me drti taky),spis me drti to, ze mi to nerika kdokoliv jinej... Ty to vis, ze to potrebuju slyset, tak proc mi to nereknes?? To ti na me uz opravdu nezalezi?? Nebo proc?? Vim, ze bych se te na to mohla zeptat, ale kdyz ja se bojim. Bojim se, ze si to vylozis jinak, nez to bylo mysleno... A tohle nase kamaradstvi bude zase pryc... Zase se budes bat mi cokoliv rict, protoze nebudes vedet, jestli mi to nahodou neublizi. Napriklad, ze spolu budete uz rok... Me to nevadi... Hlavne ze jsi stastnej... Ale ja bych potrebovala pomoc... Prosimte pomoz mi...
(ěščřžýáíéů)
(ěščřžýáíéů)
(ěščřžýáíéů)