(Marion de Lynne, 19.12.2009, uvahy)
Jsou krásné. Jen při pouhém pohledu se mi zastavý srdce. Mohou být nežné, vášnivé, ale stejně tak i chladné a zuřivé. Vždy se v nich topím, ale nic nenamítám. Ráda se topím v té nekonečné modři, jež skýtají tvé oči. Tak blankytně modré, že se mi znich opojně točí hlava. Tak upřímné když se mnou mluvíš a vyznáváš mi lásku. Tak chladné, když se hádáme kvůli malichernosti. Plné jiskřiček, když vtipkuješ. Říkají: „já tě ochráním před celým světem!“ Když mě objímáš. Zářící touhou, když se spolu milujeme. Jsou bránou do tvé duše, kterou chci navždy vlastnit.