(6thSun, 13.01.2010, uvahy)
Život je dostatečně dlouhý na to, abychom si nestihli včas uvědomit, jak je ve skutečnosti příšerně krátký, všechno odkládali, snili nesmyslné sny, měli nesplnitelné touhy, nebo si dokonce spořili na důchod a nechali si ho tak všemi těmito hloupostmi protéct mezi prsty! Chováme se, jako by jsme měli žít věčně, když vlivem všednosti zapomínáme na vlastní konečnost.