(jerabina, 05.02.2010, uvahy)
Jelikož sepisuji státnicovou otázku do didaktiky slohu pro 1. stupeň ZŠ, potřebuji trošičku rozehřát a své prstíčky provětrat volným pádem do kláves, pomůže mi to víc než les (kde nejhlubší je vřes).
Ano, vím, je pozní čas, svými zuby procedím, musíš jít spát znovu, zas.
I kdyby týden trval deset dní, vždycky budeme chmurů bezední. Pokaždé řeknem, týden je krátký, musíme utéct zadními vrátky. Musíme utéct v myšlenkách (když na cestování nejsou peníze:) )a prožít opět volný pád.
Já ho prožívám nyní, s modrou peřinkou,
v této noční chvíli.
Bude mi trvat předlouho než napíši svou epopej, avšak dílo, co zde zanechám, bude mít jednou na trofej.:)
Tak dobrou noc všem Modráskům