(Manková, 11.11.2021, uvahy)
Oddanost a pocit povinnosti je těžší, jak starodávné brnění. Meč, co byl vyroben pro bitvy, vedené v Božím poselstvím z lidské mysli vytvořené. Každá kapka, co stéká po těžkém kovu je brána, jako cesta k zlému poselství.
Svědomí, pokud ho máš.. je ten, nejdelší životní plášť. Nosíme jej, pro poctu našeho konání zde, jak bude jednoho dne předložen, je na každém z nás.
Musím a chci, jsou dva rozdílné pocity, ale někdy dokáží splynout v jedno. Chci býti lepším člověkem, pro své blízké, nebo musím? Pro člověka, který se o mě staral a pomáhal, je nebo by měla bytí má ušlechtilá cesta, vrátit vše, co mi bylo dáno, jelikož chci.
Po nějakých letech, už to člověk bere, že musí dostát svého slibu, ať je to, sebevíce těžké. Pak nastupuje svědomí, udělám to, nebo už jsem dal dosti.?
Někdo utrhne, ten plášť a předá vše, kde jsi budou více jisti.