(Caracol, 21.11.2021, uvahy)
Jsem zloba, zlost, křik. Mám mnoho jmen spojených s negativními emocemi. Ale víte... já se uvnitř bojím, jsem hodná. Ovládá mne strach z něčeho, možná z neznáma, možná z toho, co znám. Co znám velmi dobře, jen se tomu bojím otevřít., připustit si to, pojmenovat to.
Když mne vidíte, nestojím proti vám. Nejste to vy, kdo mne vyvolá. Nechci ubližovat, nechci vám způsobovat strach. Nechci vás děsit. Jsem Zloba. Nepřivolám lásku. Jsem zloba a vím, že nepřivolám smích.
Jsem Zloba. Nesuďte mne, prosím. Neodsuzujte mne. Nabídněte mi pomocnou ruku, když se topím. Když se utápím sama... v sobě.
Jsem tvá Zloba a volám o pomoc. Jsem Zloba a nechci být zlá....
.
.
.
.
.
.
Má Zlobo, MÁM TĚ RÁDA, vítej...