(Dája K, 10.03.2024, uvahy)
Vlastně je to stejné, jako bys umřel:denně jsem v myšlenkách s Tebou, povídám Ti, co jsem zažila, co se mi honí hlavou..Představuju si, co bys mi na to řekl- obvykle to bylo něco, nad čím stálo za to přemýšlet další týden.
Občas se potkáme někde v davu: prostorová blízkost, nečekaná a nechtěná, podkresluje a zvýrazňuje vzdálenost lidskou posledních let. Oproti smrti opravdové, kde definitivnost není věcí volby, je naděje ve změnu ( jindy entita výsostně optimistická) spíše na škodu..