Některé myšlenky...(úvaha na citát...)
Některé myšlenky...(úvaha na citát...)
Anotace: Některé myšlenky by se ani nedostaly do světa, kdyby se někdo nesnažil vyhnat nám je z hlavy. (Huptych)
Jen extrémní situace vyvolají extrémní řešení. Je to akce a reakce, příčina a následek…Co je pro nás dost silným podnětem, aby nás vyburcoval z monotónnosti našeho života a my pak spontánně projevili skryté stránky naší osobnosti? Jen teror vyvolá revoluci!
V době, kdy si každý hledí sám sebe, v době relativní názorové snášenlivosti může být těžké se pro něco doopravdy nadchnout, něčemu věřit, veřejně a otevřeně k něčemu zaujmout svůj postoj.“Lidi zastavme se a rozhlédněme se kolem sebe! Ničíme sami sebe, druhé i Zemi na které žijeme !“Teprve v čase útisku, války a pronásledování si člověk uvědomí, za co má smysl bojovat.
Z mého pohledu křesťana je dnes špatná doba pro moji víru. V padesátých letech komunisté vynakládali veškeré úsilí, aby lidem „vymlátili“ víru z hlav. Nebýt kruté reality, bylo by to až komické, kolik síly vydávali na boj proti „neexistujícímu“ Bohu. Ale přes veškeré zákazy se lidé scházeli semknuti v pevné společenství, i přes výslechy, mučení a politické procesy se stále ozývaly hlasy, které se odvážily napadnout „dokonalý“ politický systém. Lidé věděli, za co stojí položit život, a někteří to i udělali. Dnes nám mnohdy bývá zatěžko zvednout se a jít v neděli do shromáždění.
Opravuji svoji úvahu: Dnes není špatná doba pro moji víru a pro naše odhodlání být lepší, ale moje víra a naše odhodlání jsou, bohužel, někdy moc slabé pro dnešní dobu. A tak dál tiše vyčkáváme, uzavřeni sami v sobě a v našich myšlenkách, dokud se zas neobjeví někdo, kdo bude chtít, vyhnat nám je vyhnat z hlav.
Nejsem příznivec extrémních režimů, člověk je prostě takový...Život si s námi pohrává.Naštěstí na život nikdy nejsme sami...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Církvi vždycky prospívalo pronásledování. V takových dobách za každého umučeného přišli tři noví, až jich prostě bylo tolik, že pronásledování skončilo... A pak se vždycky začali handrkovat, vystupovat proti ostatním z pozice síly, najednou se zapomělo na to, jaké to bylo předtím.
Stejně tak dneska. Problém není v náboženství, problém je v nábožných.
Nicméně musím konstatovat, že za poslední rok jsi duchovně značně vyzrála. Nechceš si ještě rozmyslet tu školu a jít prostě na tvůrčí literaturu?
31.01.2008 06:30:00 | Daniel S.
Súhlasím s dielom aj s komentárom! Aké výstižné! Citujem moju známu: "viem že sa takéto neprávosti dejú, ale sú moc smutné a preto sa o ne radšej nezaujímam"
V podstate to isté.
22.01.2008 03:37:00 | Sarazin Faestred
Nejsem křestaň, z čehož bude vycházet i můj další komentář. Ale v zásadě s tebou souhlasím. V dnešní době je strašně těžké vidět nějaký ideál, protože šedivost společnosti a pomalá a zákeřně nepostřehnutelná síla, která nás táhne do víru zmatku, zoufalství a sebelikvidace, je všude a obklopuje nás ve všem, co denodenně potkáváme. Ale možná právě o to je to větší zkouška toho, kým jsme. Ve skutečnosti se teď odehrává úplně stejný boj jako v padesátých letech a za druhé světové, ale přesunul se tak nějak dovnitř našich hlav a nepřítel nás stále nutí myslet si, že se vlastně nic neděje. A tak v důsledku společnost prohnívá zevnitř, protože jakýkoliv filozofický ideál je zesměšňován a zadupáván komercí a konzumem.
20.01.2008 23:04:00 | Demedalex