rozhovor s Bohem
rozhovor s Bohem
Anotace: Když se chci něco dozvědět o Bohu, zeptám se Ho. Odpovídá různě, různým způsobem. Ale pokud opravdu stojím o odpověď, odpoví mi, tak že pochopím, že je to odpověď od Něj. To co jsem ZATÍM pochopila, jsem si napsala ve formě rozhovoru.
- Aha tak to je teda vše v pořádku.
- Ne není, jsi mrtvý.
- Ale já žiji.
-Ne umíráš. Věř mi, kdybych tě nedržel, už jsi mrtvý.
-Ale.
-Musíš mi v tom věřit.
- Jak to, že jsem mrtvý, ty jsi Bůh všemohoucí, miluješ mě a já umírám?
- Nechci, abys zemřel.
- Takže nemůžu zemřít!
- Ale ano.
- Ty bys mě nechal zemřít, vždyť si říkal, že mě miluješ.
- Jestliže nebudeš chtít žít, nebudu jednat proti tvé vůli.
- Proč?
- Protože tě miluji.
- Jestliže mě miluješ, přece pro mě nemůžeš chtít smrt.
- Nechci ji. Chci, aby si žil.
- Ty jsi Bůh, ty můžeš rozhodnou, jestli budu žít.
- Můžu, ale dávám ti svobodnou vůli, aby ses sám rozhodl.
-Já chci žít.
- Já Bůh jsem život, nikde jinde život není. Musíš ho ode mě přijmout. Jinak zemřeš, nechci abys zemřel, ale nebudu jednat proti tvé vůli.
- Takže buď ty nebo smrt? Proč by někdo volil místo tebe smrt?
-Nechce žít podle mých pravidel
- Proč? Co se mu na nich nelíbí, jsou špatný, ubližují mu?
-Ne, dělal jsem je pro všechny tak, abychom spolu dobře vycházeli a žilo se nám dobře, každý má své místo, každý je důležitý. Vše jsem udělal tak, aby to pro něj bylo nejlepší.
- Když to bylo nejlepší, proč se to někomu nelíbilo?
- Chtěl si to udělat po svém a beze mě.
- A jak to dopadlo?
- Katastrofou, podívej se kolem sebe.
-Proč jsi jim to dovolil. Proč jsi jim neřekl, že to bez tebe nepůjde?
- Řekl jsem jim to, mluvil jsem s nimi právě tak jako s tebou, vysvětloval.
- A
- A někdo mi věřil a někdo začal věřit tomu, že jsem tyran a manipuluji s nimi, začali mi vyčítat, že nemají svobodu.
- A měli svobodu?
- Co myslíš?
- No když s tím vyrukovali, tak asi jo, kdyby ji neměli tak by to asi nemohli takhle veřejně říkat. A nemyslíš, že jsi jim dal svobody trochu moc?
- Znám a určil jsem pravidla pro život ve vesmíru, tak aby nikomu nebylo ubližováno a každá bytost byla šťastná. Nejde to jinak, ale každý má právo se rozhodnout zda je bude respektovat a to svobodně a rád, tak aby byl šťastný. Nechci, aby to někdo dělal bez vědomého souhlasného rozhodnutí.
- A oni se rozhodli ty pravidla nerespektovat.
- Ano
- A co jsi s nimi udělal?
- Dal jsem jim Zemi, aby tam žili jak chtějí, beze mě a mohli dokázat, že to je beze mě lepší.
- Proč já žiji na Zemi, já jsem se ještě nerozhodl pro nic.
- Tvoji předci se rozhodli, ale dal jsem jim ještě šanci své rozhodnutí změnit.
- Takže, kvůli předkům se mám rozhodovat v těchto podmínkách. To je nefér.
- Co je nefér? Poznal jsi jaký je život beze mě a já Ti teď nabízím, abys vyzkoušel život se mnou. A podle toho si vybral.
- No, a když si vyberu tebe, co se bude dít?
- Budeš žít se mnou, díky tomu budeš opravdu šťastný. Nepřemýšlel jsi někdy, že ti stále něco chybí, něco uvnitř?
- To jo a ještě, no víš…
- Se mnou budeš žít věčně.
- To jakože nezemřu? Neznám nikoho kdo by nezemřel. Všichni lidé umírají.
- Spí, vzkřísím je, ale žít budou jenom ti, kteří mě přijmou, a život, který je ve mně.
- Ale jak tomu všemu mám věřit. Je jednadvacátý století. Už jen tento rozhovor mi přijde ulítlej, teda jako nechci tě urážet. Ale jak …, chápeš
- Žij se mnou, poznávej mě. Uvidíš, že já nelžu, že tě miluji a jednám s tebou upřímně. Jsem Pravda. Potřebuješ mi věřit, jinak se ode mě odvrátíš a zemřeš. A věřit mi budeš jedině, když si spolu vybudujeme vztah. Povedu tě, ochráním tě, uzdravím z tvé nevěry, slepoty. Musíš se ale rozhodnout sám. Nebude to vždy lehké, bezbolestné, ale je to jediná cesta. Vím, že máš plno dalších otázek, postupně ti je všechny zodpovím i ty další, které tě budou napadat. Ale musíš žít se mnou, jinak odejdeš, začneš mě nenávidět a zemřeš. Dal jsem ti svobodu, a to znamená, jestli ty řekneš definitivně ne, nezměním tvé rozhodnutí proti tvé vůli.
- Jak mám s tebou žít?
- Mluv se mnou upřímně, říká se tomu modlitba. Studuj Bibli, budu skrze ni mluvit k tobě, zjevuji v ní svoji povahu, svoje plány pravdu. Když budeš toužit, prosit a hledat v ní, povedu tě, abys pochopil, co ti chci skrze ni říct. A pomůžou ti i lidé, které tak jako ty mě chtějí poznat a něco už se o mě dozvěděli. Povedu tě, dokud o to budeš stát. Když nebudeš chtít, nechám tě dělat si co chceš, ale to tě bude ode mě odvádět.
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Vladane, dovolím si s Tebou nesouhlasit. Nemyslím si a ani jsem nechtěla nějak naznačit, že jsi blbý chlap a ateista. Omlouvám se, jestli to tak vyznělo. Svým příspěvkem jsem chtěla říct, že si uvědomuji, že s logikou moc pracovat neumím. Pak jsem pravděpodobně do všeho přimotala myšlenku, že i Boha nemůžeme poznávat jenom na základě našeho myšlení, protože nás přesahuje. Co jsem si všimla, tak muži mají tendenci poznávat víc přes logiku a ženy na to jdou víc přes pocity. Nemyslím si, že jedno nebo druhý je špatný. Ale naopak, může se to doplňovat.
Celkem jsem byla ráda, za Tvůj první komentář, protože jsem si uvědomila jak to co si myslím, že říkám může vyznít. A už možná míň příjemný, ale také důležitý bylo číst Tvé protichůdné názory, na které jsem se snažila reagovat nějakým dalším argumentem (to už v tom původním textu samozřejmě nebylo, to už jsem se snažila vysvětlovat proč mám takové postoje).
18.05.2009 21:03:00 | šídlo
Jejda, musela jsem si jít honem přečíst, co to vlastně píšu. Omlouvám, se ale docela se mi stává, že si myslím, že něco říkám jasně, ale pak obzvláště muži slyší něco jiného. Je to někdy docela sranda.
Také se omlouvám, že často porušuji zákony logiky. Nicméně si myslím, že stejně svojí logikou a svoji myslí nemůžeme poznat Boha celkově, tak aby nám všechno sedělo. Jestliže věřím, že Bůh je někdo kdo nás převyšuje, je stvořitelem světa pak bude nutně složitější než my. Proto pro naše poznání jeho, nám nestačí jenom naše myšlení dedukce a logické postupy (a to nemluvím o našem dědictví v podobě řeckého myšlení. Hebrejské je jiné. Jim nedělá problém souhlasit s dvěma protichůdnými výroky. Řekům ano. Ale pokud si na poznávání Boha beru Bibli, musím počítat s tím, že ji nepsali řecky myslící lidé, ale hebrejsky myslící). Myslím si, že pokud chci Boha poznat, musím mezery v mém chápání doplnit něčím jiným. Protože moje chápání (nevím možná je vaše chápání lepší ?)doplnit něčím jiným.
To co jsem psal a co bylo úplně nepochopeno a s čím KRAJNĚ NESOUHLASÍM JE TO, ŽE V DŘÍVĚJŠÍCH DOBÁCH, VE STŘEDOVĚKU ČI STAROVĚKU BYL SVĚT LEPŠÍ NEŽ JE TĚD. Onen dřívější život byla myšlena doba před pádem do hříchu, to znamená kdesi jinde než na Zemi prostě v nebi. A měla jsem namysli nejen lidi, ale i ostatní bytosti, které odmítli Boha a byli svrženi na Zemi (o tom se Bible zmiňuje, ale jen v náznacích) Nemyslím si, že je rovnítko mezi lidmi patřícími do jedné církve (popřípadě do jakékoli církve) a lidmi, kteří znají Boha. Boha nejde zavřít do jedné církve, do poznání jednoho člověka.
ŽÍT PODLE BOŽÍCH PRAVIDEL to chápu spíš tak, že prostě dítě taky musí respektovat pravidla, která mu určují rodiče. A nemyslím si, že dobrý je ten rodič, který nechá dítě si dělat ,co chce (ale to je asi takový ten typický křesťanský argument).
A to, že Bůh člověka miluje, a zároveň je ochoten nechat ho zemřít. Zase připodobnění z dětmi a rodiči. Rodič nastaví pravidla, dítě je nerespektuje a odejde z domova do světa, který je nebezpečný. Podle mě to nutně neznamená, že rodič přestane mít dítě rád. Nemyslím si, že někoho milovat znamená nechat si od něho všechno líbit a nenastavit si vůči němu určité hranice (věci, které si ke mně nemůže dovolovat), nebo můžu někoho milovat a zároveň vystupovat proti jeho chování vůči někomu třetímu.
No a život v nebi, vzkříšení z mrtvých s tím opravdu nemáme, žádnou zkušenost. A jeto možná dobře. Být křesťanem , aby mi z toho něco káplo?
14.05.2009 22:56:00 | šídlo