Co je vlastně víra?
Co je vlastně víra?
Vlastně se nebojím ani toho nejvšemocnějšího (jak mu většinou všichni říkají) Boha. Kdo je to vlastně? Co vlastně udělal, že v něj věří miliony lidí? Je to jen hloupá zástěrka, kterou si lidé vymysleli, aby na něho mohli všechno svést a aby se necítili sami. A co vlastně znamená "věřit?" Kdo vymyslel to hloupé pravidlo nehřešit? Mám si kvůli někomu nebo něčemu "srát" na hlavu, jenom abych po smrti byla spasena? Po smrti mi to už může být jedno, jak dopadnu. Mrzí mě, že lidé kvůli nesmyslné víře v boha dokáží udělat cokoliv, třeba i zabít nebo zavrhnout své nejbližší. Tomu mám říkat víra? Chodit denně do kostela a vyzpovídávat se ze svých hříchů? To mi pomůže se od nich očistit? Sorry, ale to nedává smysl. Každý věřící říká, že bůh je tak úžasný, ale v čem? Že podle nějakého mýtu založil svět? I malé dítě ví, že to není pravda. Kdyby byl tak "úžasný" jak všichni říkají, neumíralo by na této zemi tolik nevinných lidí. Bylo by toho víc, co by se nestalo, kdyby Bůh byl a něco dělal. Přikazuje nám, že nemáme hřešit, ale co dělá on? Každý den hřeší za to, že nic nedělá, a proto mám věřit, že něco mezi nebem a zemí je? To není moc pádný argument. Každý den, jak v osobním životě, tak ve škole, se učím věci podložené fakty, ale ještě nikdo mi nepodložil fakta, že Bůh skutečně existuje. Mám věřit nějaký knížce, co napsal nějakej schizofrenickej staroušek? Teda pardon, Bibli vlastně napsal Bůh. Omlouvám se znovu, ale k tomuhle nemám co dodat, jedině asi pořádně hlasitej smích. Proto mám být odsuzována ostatními? Že věřím faktům a ne pouhým historkám? Ani moje rodina, která mi darovala život, se na mě nekouká jako na sobě rovného, ale jako na nějaký podřadný hmyz, který v této společnosti nemá co dělat. Pak mám věřit v Boha, když se mě ani v téhle situaci, kdy mě zavrhla vlastní rodina, nezastal a nic neudělal a dál si spokojení sedí v "nebi" s rukama založenýma v klíně. Život je hodně velká svině na to, abych mohla věřit něčemu, vlastně ani nevím čemu. Bůh není víra, ale posedlost.
Komentáře (114)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Kromě mistra eckharta byly stovky a tisíce jemu podobných myslitelů církevního středověku. Mohl bych začít Rogerem Baconem o kterém se říkalo že je "ďáblem vedený mnich" Marsillia z Padovy, který jako první rozpracoval systém všeobecného volebního rpáva a vlády se souhlasem ovládaných. John Locke, který přímo ovlivnil americkou ústavu. Takových, co se snažili Boha nějak pojmout, takových už je i plná Bible. Učil jsem se pojetí, kdy Bůh vlastně popírá sám sebe. Dodnes se na teologické fakultě vyučuje podání že Kristus vlastně z mrtvých nevstal, protože vstal pouze v srdci každého křesťana. to jen vy ateisti nevidíte, že my nejsme homogenní uniformovaná masa a představujete si nás jako nějaké hitlerovy pohůnky, co se mlátili na ulicích, když měl někdo jiný názor. U nás existuje hodně pojetí, hodně zoůsobů definice Boha a každý je nedokonalý a použitelný jen někdy, protože se dost blbě popisuje něco, čemu pořádně nerozumíme a co nás o dost řádů přesahuje.
09.02.2010 07:03:00 | Daniel S.
No a teď ten Kalvín a Luther... Jednak si výlučný nárok nedělali, jednoduše proto, že neměli žádnou moc to prosadit (narozdíl od katolíků) a jednak proto, že více církví byl za jejich života už reálný fakt. A jak jsem psal v minulém příspěvku, protestanté nemají vrchoný orgán a tím také nemají koncil a tím také nemají kacíře. Proto si každý protestant, pokud bude mít stoupence může hlásat co chce a poměřován bude pouze literou písma.
S čarodějnicemi na mě nechoď, protože to je v poslední době jediná věc, kterou tahají všichni z rukávu, když už nevědí co by řekli. Tady se mluví o čarodějnicích a jejich upalování v době, kdy i ten největší učenec věděl o světě méně než dnešní gymnasista v prvním ročníku. Ale nějak už nechceš mluvit o těch ateistických čarodějnicích a pronásledování pro odlišnost víry v komunismus, fašismus, vždyť ta slavná francouzská revoluce ve jménu svobody a proti pánům a církvím zabila za těch pár let co měla k dispozici víc lidí, než stihli katolíci ve Francii upálit za celou svojí existenci.
O zvěrstvech darwinistů v podobě Hitlera snad ani nemusím psát.
To se to porovnává - osvícené 20 století versus temný křesťanský středověk. Ale když porovnáš dnešního křesťana s dnešním ateisou, už to bude docela pokulhávat. V podstatě zjistíš, že se až tak moc neliší, snad jen tím, že křesťan se chová mnohem mravněji.
09.02.2010 06:57:00 | Daniel S.
JO a víš, proč se můžeme zabývat nepodstatnými detaily ohledně dětského křtu, pokání, zpovědi, apod? Protože ty důleité věci už jsou vyřešeny. My si můžeme hrát jako interiéroví návrháři, protože budova už dávno stojí.
09.02.2010 06:49:00 | Daniel S.
No mě už to teda moc nebaví, ale budiž... Protestantství nevzniklo jako odpověď na útlak církve, protože žádné portestanty zakladatele církev neutlačovala. Ani Husa, ani Luthera, ani wiklefa, ani Kalvína. Církev je začala pronásledovat až když už měli své teze hotové a veřejně je vyvěsili. Naopak, Hus, Luther i Kalvín a další byli vysocí církevní hodnostáři s dobrým platem, dobrými výhodami a dobrým zabezpečením.
Protestanství vzniklo jako reakce na světové změny kterým se katolická církev nechtěla nebo nemohla přizpůsobit. Jednak se ukázao, že pravdu měl Bruno a ne inkvizice, když se mluvilo o kulatém světě, jednak byla objevena Amerika a jednak trojí lid - tedy válečníci, kněží a poddaní už leckde přestali existovat.
Protestantství není jiné než katolictví, ani si na to nehraje. Stejně jako je Linux totéž co windows, jen jinak. Aby to taky tak nebylo, když věříme ve stejného Krista. Protestantství se liší od katolictví jednak tím, že jako směrodatnou bere jen literu Písma a ničeho jiného, není centralizované a to už přímo z podstaty a nemá žádný vrcholný orgán. Protestantství se od katolictví liší "technicky" ale jinak jsou všechny církve stejné - mají jednohjo Boha, scházejí se v kostelích a mají i stejné vyznání víry.
09.02.2010 06:48:00 | Daniel S.
A ještě k tomu Mistru Eckhartovi-nebyl to nějaký blouznivec který někde na náměstí vykřikoval své vize.Byl to dominikánský mnich,vyškolený na universitách v Paříži a Kolíně nad Rýnem,převor v Erfurtu,Durynský vikář a nakonec generální superior pro celé Německo.Eckhartovo myšlení velmi ovlivnilo jeho bezprostřední následovníky.Jedním z nich byl i např.Johan Tauler,jehož kázání si vysoce cenil i Luther.
Johannes Eckhart,neboli Mistr Eckhart nejvíc popuzoval svým pantheistickým pojetím Boha,jeho výroky-např.největším vzdáním se,je vzdát se Boha pro Boha,nebo Bůh je Bůh přítomnosti,ale i mnohé jiné-
popuzovali inkvizici i papeže.Paradoxně inkvizici založili právě Dominikáni,a pokud by Eckhart zavčas nezemřel,skončil by asi na hranici jako mnoho jiných.
06.02.2010 11:15:00 | Weylin
Vězení které si člověk sám postavil je jeho víra-v cokoliv.Lutherovo prohlášení že.."křesťan je svobodný v každém ohledu a není vazalem nikoho" je úsměvné,Protože právě křesťanství (nebo jiné náboženství) a víra jsou ty nejtěžší okovy které tě drží v jednom modu myšlení.
Opravdu svobodný je pouze ten komu se i touha po svobodě stane závažím,ale to je mimo chápání těch kteří se upnuli k jedné ideji.Pokud jsi vazal svých představ a tužeb jsi pořád otrok.Svět je v takovém stavu v jakém je právě proto,že se lidé zuby nehty drží svých vlastních projekcí.
Další prohlášení-Kalvínovo-že všichni nejsou stvořeni jako sobě rovni a některým je určen věčný život,jiným zas věčné prokletí,krásně ukazuje na elitářské pojetí Boha a primitivní,egoistické myšlenkové pochody lidského ega.V tomto,a dalo by se toho najít mnohem víc,
jsou si tzv.náboženští lidé podobni nebo jsou spíš stejní.A je jedno jestli to je protestant,katolík,žid nebo muslim.Všichni si dělají výlučný nárok na své pojetí Boha,přitom jsou všichni v podstatě "slepí a hluší".
05.02.2010 08:31:00 | Weylin
Právě proto vídím náboženství založené na víře v pohou literu jako druh pohádky nebo pověry.Odmítá jako kacířství všechno co se liší od oficiálního dogmatu.Nikdy ti neřekne-ne později,ale teď poznej Boha,Bůh nikdy nebyl a nebude,stále jen JE.Ale tomu nemůžeš věřit,to musíš prožít.Je ale taky fakt že určitou "jiskru" touhy po přímém poznání musíš mít,to je asi dar.
Ještě k tomu protestanství a Lutherovi- (už jsem chtěl dvakrát s touto debatu skončit:-):-)..asi mě to baví):
Protestanství sice vzniklo jako reakce na útlak kat.církve,ale samo o sobě je podobné.Odmítnutí kněžství jako výsady pouze někoho,nebo spor o kult panny Marie jsou jen "techniské detaily".Podstata je stejná.Například v upalování tzv.čarodějnic byli protestanti stejně horliví jako katolíci.Pozdější rozpory protestantů v ohledně např.hodnoty pokání,dětského křtu nebo povahy tzv.proměnného chleba apod.ukazují jakými nepodstatnými detaily se zabývají všichni.Reformy které jsou pro protestanty tak důležité namají velký význam.Je to jiná výzdoba vlastní cely.
Jediná reforma revoluce která má význam je vnitřní,nikdy ne zevní,to je jen jiná hra na stejném písečku.
05.02.2010 08:14:00 | Weylin
Kdyby se mi zjevil sám Kristus, to by tedy především existoval že? To už by bylo snadné mít místo víry jistotu a pak poslouchat, co mi chce říct. Jen tak marně přemýšlímo kterých věcech, že jsou jinak by mluvil...
Teologie je nezapomeň věda s magisterským a doktorandským studiem. Každé slovíčko Bible bylo zkoumáno a analyzováno. Každá fráze, každá věta, každý odstavec, každá kniha. Bylo shromážďěno všechno co se dalo a co exsituje a byl z toho vytvořen nějaký náhled.
Nebo myslíš že už zběžným pohledem objevíš nové kvality nebo zjistíš chyby všech těch doktorů a magistrů teologie po celém světě?
04.02.2010 06:37:00 | Daniel S.
No máš to opravdu pěkně zdůvodněné,jinak to ani nejde.Tvůj Bůh je bůh dokazování a přesvědčování..Je to marný boj..I kdyby se před tebou zjevil sám Kristus a řelkl ti-víš Danieli,věci jsou jinak..Ty by jsi mu řekl-pene nezlob se ale je to tak,jak já tomu věřím a jak mně k tomu vedli od mala..:-)
A nakonec ještě takovou moudrost-Džalaleddín Balchí Rúmí-perský mystik-"když necháš zhasnout jednu hvězdu,získáš celé nebe poseté hvězdami.."
03.02.2010 20:28:00 | Weylin
A Bůh, který mě stvořil abych se těšil na smrt? Nebo který nechá ukřižovat syna? Copak se posuzuje film podle děje ve třech čtvrtinách? Copak se nečeká nejprve na pointu celého příběhu?
pointa ukřižování Krista je v tom, že vstal z mrtvých. Že byl popraven, to byla krize, ale po té ještě přichází rozuzlení a pointa.
A že smrt je tím pádem jen část děje před rozuzlením a pak přichází věčnost u Boha a s Bohem, to už zní přece jinak že...
Ostatně ten hloupý honza v pohádce také musí nejprve draka přemoci a pak mu princeznu vyfoukne vojvoda, když honza po bitce spí jak zabitý... nebo mu jí vyfouknou bráchové... dost blbá pohádka... hrdina se snaží a pak má smůlu... Jo kdyby Kristus jen umřel, byla by to hodně morbidní záležitost beze smyslu. Ale honza nakonec vítězí a i Kristus nakonec vítězí a příběh má šťastný konec. Najednou se Bůh nechová morbidně, ale skrze svého syna něco mění... tak moc, že je to ještě pořád tady. Ano, čekáme na smrt, rodíme se ke smrti a je to nevyhnutelné, ale to ještě není konec příběhu. To rozuzlení teprve přijde...
a o tom je víra - vidět rozuzlení tam, kde ho ateista už nevidí. Vidět naději tam, kde ji už ježíšovi učedníci neviděli. Vidět dál než za svůj obzor, mít víru, že až za ten obzor nahlédneme, uvidíme netušené možnosti. Mít víru, že zítra bude líp, že našim dětem bude líp. Mít možnost tu víru čerpat z každodenního křesťanského života, který dává ochutna sřípky té budoucnosti, který dává ochutnat střípky z toho co Bůh dělá a co je možné.
03.02.2010 11:01:00 | Daniel S.
No já raději cituji všeobecně uznávanější teologické směry než mystiky 13. století... Většinou ty teologické směry, které přežily do současnosti. To je stejné jako citovat Edvarda Kellyho jako veděckou kapacitu, byť jeho alchymie už je dávno překonaná. Ale v jeho době existoval i Koperník, který jaksi je platný až dodnes.
A že náboženství slouží různým lidem jako záminka? To je pravda, ale co s tím mám dělat? Zruším náboženství? Když někomu slouží jako záminka zbraň, tak také zrušíme všechny zbraně? Když němcům na konferenci ve Wansee sloužil jako záminka Darwin, tak jeho dílo taky zakážeme? To jsme trochu mimo obraz a hlavně už i mimo jakoukoliv svobodu.
03.02.2010 10:51:00 | Daniel S.
Bůh kterého člověk stvořil,je bůh času,čas je produktem mysli a tedy i tento bůh.je to primitivní představa lidského a líného ega,které má strach co by mohlo objevit kdyby šlo hlouběji.Toto pojetí taky různým náb.vůdcům zaručuje moc a možnost manipulovat s druhými,což taky pomocí víry už století dělají.Přímá zkušenost je nebezpečím pro organizace i ego-mohly by okamžitě skončit,tedy umřít.
Ale Ježíš řekl že "kdo umře pro mne,živ bude".Není to náhodou ono? Smrt ega aby se mohl narodit Bůh?
A nakonec-tobě opravdu nepřipadá divná tvá víra v to,že Bůh tě stvořil jen proto aby jsi se těšil na smrt? Resp.na to co bude po ní? Mně to připadá nejen absurdní ale i morbidní představa-boha který si takto hraje.
A taky víra obecně-věříš přece jen v to,čím si nejsi jistý,ne? Tomu že žiješ a dýcháš přece nemusíš věřit,to je fakt který prožíváš..
A taky když byla řeč o morálce-jak může Bůh křesťanů chtít po nich morálku když sám je amorální? Kolik je v Bibli násilí a kolikrát Bůh přímo vybízí k zabijení?
Bůh v kterého věříš je náladový jak ženská v přechodu,plný emocí,hned žárlivý a mstivý,hned vybízející k lásce,hned nechá svého údajného jediného syna(jako by ostatní lidé byly jeho parchanti)ukřižovat atd,atd..Co to je za podivínskou hru na dobro a zlo?
03.02.2010 09:59:00 | Weylin
Dovolím si citovat Mistra Eckharta,křesťanského mystika 13.století- I ten nejmenší obraz stvořeného,který by se v tobě vytvořil,je stejně valký jako Bůh.Jak to?
Protože celému Bohu zahrazuje scestu k sobě.Neboť jakmile do tebe takový obraz vstoupí,musí Bůh s celým svým božstvím ustoupit.Když ale ten obraz odejde,vstoupí Bůh.Na to abys vyšel ze své stvořenosti,čeká Bůh tak toužebně jako by na tom závisela celá jeho blaženost..
Jinak řečeno,bůh tvé mysli-představa-brání Bohu aby jsi ho poznal už teď a tady,ne někdy po smrti v nějakém problematickém nebi.
Tohle je mystika-pojetí duchovna které je mi blízké,cesta přímé zkušenosti.Ne že bych ji měl,tu zkušenost jednoty s Bohem,ale oslovuje mě.To samozřejmě nic ale nic neznamená.
Taky nejsem ateista jak mně nazýváš,neříkám že to čemu se říká Bůh neexistuje,jen se mi zdá směšné církevní a lidské-naivní pojetí tohoto.Tento postoj k Bohu říká že ne svět a vůbec všechno,je tady díky této nezměrnosti,ale že Bůh je tady aby řešil jeho malé a bezvýznamné egoistické cíle a představy. Náboženství rozděluje lidi pouze na věřící a ateisty,tedy doufající a odmítající. To že může existovat něco mimo tuto dvojnost a fragmentaci,něco co toto vše přesahuje a možná i obsahuje,to církevní tatíky a jiné podobné nezajímá.To zavání kacířstvím.tohle je na zevních náboženstvích to nejhorší,že neustále slibují a vedou lidi k nekonečnému čekání na nebe a ráj v imaginární budoucnosti.A zatímco čekají na nebe procházejí tady na zemi často peklem.
03.02.2010 09:42:00 | Weylin
Podívej,koncepce hříchu pochází z Bible a křesťanstvo jím nastolilo umělý problém,který si samo vytvořilo.
Pokud hřešíš a Bůh ti to dovolí,tak mu to asi nevadí a tedy nehřešíš.Pokud mu to "vadí" a nechá tě hřešit asi ti v tom nemůže zabránit a není tedy Bůh.hřích znamená že se děje něco co se dít "nemá",tedy mimo Boží vůli a to u všemocného Boha přece nejde,ne? Je to všechno povrchní a laciné,takový přístup k Bohu můžou mít snad děti,ale dospělý inteligentní člověk?
Tady se spíš objevuje víc otázek než odpovědí-Co je vlastně Bůh? Co je tzv.hřích?Co je opravdu strach a kde má své kořeny? Co je láska?
Pro většinu lidí je Bůh myšlenková konstrukce,mentální idol a proto veškeré spekulace odvíjející se z této myšlekové ideje,musí být v rámci myšlení,tedy povrchní,nestálé a pomíjející jako myšlení samo.Copak to není doočíbijící a evidentní?
pokud tě opravdu zajímá Bůh,a ne útěcha zvaná víra v Boha,musíš přece začít na té základní rovině-tedy co Bůh není-vynechám teď pantheistickou ideu že Bůh je všechno co existuje,i když se mi líbí,kdyby totiž každý člověk viděl v druhém i v celém světě Boha,nemohl by nikomu ubližovat,protože by ubližoval sám sobě-jenomže proč po něčem pátrat a zajímat se,když už to udělali jiní,tzv.svatí apodobní,ne?
To že nechceš vidět,kolik má Bůh v lidském podání rozporů až vyložených nesmyslů,je smutné ale pochopitelné..
03.02.2010 09:23:00 | Weylin
Dovolím si citát s Luthera:
Nemohu zabránit ptákům létat nad mojí hlavou, ale mohu jim zabránit, aby si na ní udělali hnízdo. Stejně tak nemohu zabránit hříšné myšlence prolétat uvnitř hlavy, ale mohu zabránit, aby tam zakořenila a vyrostla. A jestliže Bůh vidí do hlavy, nevidí taky ten zápas s hříšnou myšlenkou? Nediví také to, že nad ní vítězíš? NEbo jako zohledňuje jen hříšné myšlenky a ty ostatní pomíjí?
A to že nemohu milovat, když se bojím není pravda a každý člověk to ví. I dítě se bojí metličky svého rodiče a přesto ho miluje. Každý druhý vojenský instruktor by ti řekl, že se mužstvo musí velitele bát víc než nepřítele a přesto jej mohou mít rádi tak, že se pro něj obětují.
Jde o to, jaký máš strach - strach co tě drží zpátky a nebo strach co tě svazuje? Je to strach jako hrůza, protože tomu nejen nerozumíš, ale ještě se to chová nevyzpytatelně? A nebo je to strach jako úcta před něčím co tě přesahuje, ale má to svá pravidla a ty se v nich neztratíš?
To jsou dost podstatné rozdíly.
02.02.2010 06:47:00 | Daniel S.
Ale to není důležité-důležité je to že Tvůj vztah k tvému Bohu je založený na strachu,a koho se bojíš toho nemůžeš milovat,jenom v hloubi duše nenávidět.Koho se bojíš ten není přítel ale diktátor.Jestli v mysli každý křesťan páchá různé svinstva a naoko se tváří svatě jaký to má význam? Tebe v duchu nenapadají různé hříšné myšlenky? Teď nemyslím že by jsi zrovna třeba někoho zabil,ale tzv.takové které se podle vaší morálky neslučují s vírou?Velice bych se divil kdyby jsi v duchu např.nebyl své manželce nevěrný nebo něco podobného.Dělá to skoro každý.A jestli ne tak jsi to potlačil někde do podvědomí.To hraní si na morálku je laciné a můžeš to stavět na odiv světu,ale Boha by jsi tím neoblbl.
01.02.2010 14:32:00 | Weylin
Waylin:
Tak se na to podívej... my křesťané máme založen život na předpokladu, že před 2000 lety někdo umřel za mě. Tak moc jsme to předpokládali, že jsme si od té události dali nový letopočet. Předpoklad, víra, že to co ten chlapík říkal byla pravda... už jsem tady dal dostatek argumentů, že Ježíš je stejně skutečný jako Kosmas, Hérodotos, nebo Caesar.
Takže ten chlapík řekl pár věcí, které se vrývají do srdce ještě dneska a ty jeho řeči stačily na víru mojí a desítek generací přede mnou. Předpoklad... Ano, takový předpoklad a takový systém, který u nás zajišťuje, že se milion lidí chová slušně, protože se bojí pekla a mají rádi svou komunitu a to co ježíš řekl. Já nevím, jací by byli, kdyby nevěřili... a ani to nikdy nezjistítm, protože věří... Systém, který nepotřebuje policii, vězení, soudce a ani agendu ministerstva spravedlnosti, aby donutil milion lidí u nás chovat se slušně... Spíš bych se měl ptát, proč vy ateisté potřebujete ročně stovku miliard, aby jste udrželi alespoň přibližný pořádek mezi svými svobodnými lidmi? Ještě se enstalo, aby křesťan okradl někoho u nehody. Nebo aby se vydával za pošťáka a okrádal staré lidi... Strach z pekla... ten je laciný... čtyři miliardy ročně... za to dokážeme udržet mimo kriminalitu milion lidí... bez jediné věznice, bez jediného soudce, bez jediného policajta... Naše církev (ta ve které jsem) má 100 tisíc členů, rozpočet 150 milionů ročně a z toho si dvě třetiny hradí sama. Vy ostatní platíte na daních 50 milionů pro nás... to je míň než rozpočet druholigového klubu... a za to máte 100 tisíc dospělých plus příslušný počet dětí, kterých si policie nikdy nemusí všímat... nikdy je nebude vyšetřovat a oni nikdy nikomu neublíží. Je vás ateistů 9 milionů a za pořádek mezi 100 tisíci lidma zaplatíte každý asi šest korun. Kolik asi platíte na policajty, aby vás ochránili před vašimi ateistickými spoluobčany, co tak hodní nejsou? Kdyby jste to dali nám a přestali kecat jak jsme fanatici a nechali nám trochu volnější ruku, tak vám z toho uděláme totéž co umějí Němci nebo holanďané i Angličané. Stát kde můžete klidně odejít z otevřeného auta a nevykradou vám ho. A to ani nemusíte kvůli nám měnit zákony, ani vracet majetek co nám vaši dědové znárodnili. stačí aby jste přestali nadávat že jsme ti zlí a nejhorší, aby se z vašich dětí náhodou nestali křesťané, co by se o vác mohli třeba taky nezištně starat a ještě i o jiné lidi...
Peklo je zadarmo... věznice ne... faráři sice něco stojí, ale těch 200 panáků v poslanecké sněmovně vás stojí víc a neudělají nic pořádného...
31.01.2010 22:33:00 | Daniel S.
Daniel-musím ještě takovou maličkost-jak může mít pro tebe Ježíšova krev a oběť nějaký smysl když nevíš jestli se to vůbec stalo?Ty VĚŘÍŠ že se to stalo a s toho vycházíš. Tvůj celý náboženský život a všech křesťanů je založen na PŘEDPOKLADU.Není to smutné žít celý život jako nějaká snová postava,která čeká že se jednou po smrti probudí? A to jenom proto že si někdy někde něco přečetla a to se jí líbilo a hodilo do krámu?
A ta křesťanská morálka? Jedna velká fraška založená na strachu z Boha.Když říkáš že jako křesťan jsi dobrý,říkáš tím vlastně zároveň že kdyby jsi nebyl křesťan,byl by jsi bezcharakterní darebák.Pro mě je dobrý člověk prostě dobrý člověk.Ne dobrý křesťan nebo mohamedán.Nevím proč člověk pořád používá ty alibistické dvojakosti.Je to jednoduché.Buď jsem hajzl nebo ne.Na co ty nálepky? Proč pořád ta složitost?
29.01.2010 11:58:00 | Weylin
Argument, proč jsou křesťané křesťany a proč nelezou moc nadšeně do spolku s ateisty. Je přece zbytečné, abych znovu odpovídal na to, že mně té krve po světě stačilo a jestli měla mít nějaký smysl, tak u mě ten smysl měla.
Stejně pro mě měla smysl Ježíšova oběť a tedy i jeho krev. Že pro jiné smysl neměla, je jejich problém a ne můj.
A že holt někdy i my křesťané na tu kristovu oběť zapomeneme a pak kvůli nám musela vytéct další krev (naposled někdy kolem rušení inkvizice), to je smutná pravda, které litujeme a vždycky budeme. Ale doufáme, že alespoň pro posledních 10 generací té krve stačilo a dá-li Bůh ještě chvíli to stačit bude. Ono to také může být tím, že pro nás vyrábíte dost krve vy...
29.01.2010 11:36:00 | Daniel S.
Kdo hřeší, ten se nedostane do nebe... nebo myslíš, že nám Bůh zajázal se stýkat s hříšníky? to by u nich Ježíš nevečeřel, neodpouštěl jim hříchy, neříkal, že nemáme opouštět nevěřící partnery, pokud oni neopustí nás.
My si klidně můžeme vzít ateistu za manžela či manželku. Ale dějinná praxe nás naučila, že oni na to dlabou, smilní, rozvádějí se a žádný zákon je je nenutí, aby splnili povinnosti které slíbili. Tak si je nebereme. Život s ateistou je dost těžký.
29.01.2010 06:44:00 | Daniel S.
Já neříkám, že všichni jsou špatní... jen říkám, že všichni smilní. A spousta z těch smilníků špatná je. A jako křesťan nerozeznám hodného smilníka od zlého. tak se vyhýbám oběma. Když půjdu v noci v cikánském ghetu, také nebudu rozlišovat který cikán je jen na procházce a který na lupu. Vyhnu se oběma.
Navíc se dost často stává že z hodného ateisty je zlý a naopak. Záleží totiž na velkém množství dalších okolností.
My Křesťané jsme proto nastavili měřítka tak, aby je neovlivňovalo milion pitomostí. Nastavili jsme je tak, aby nerozhodovaly věci, které nedokážeme ovlivnit.
27.01.2010 12:31:00 | Daniel S.
Ale kdepak... rozlišuju ateisty podle křesťanských měřítek. To jich mezi slušnými moc nezbyde... to víš, smilní, rozvádějí se... Půlka se jich rozvede a zbytek smilní... co bys chtěl? V téhle zemi nesmilní jedině křesťané...
Když ovšem budeš ty posuzovat křesťany podle ateistických měřítek, tak budeme mít ještě slušnou rezervu.
27.01.2010 06:41:00 | Daniel S.
To je v pořádku... každého ateistu, který se chová jinak označ za špatného ateistua hned bude jasno. Pak budeme mít malou skupinu křesťanů a malou skupinu ateistů. Ostatní budou toi špatní ať už křesťané nebo ateisté.
Akorát podle čeho budeše rozhodovat? Já to mám jednoduché - podle Bible. Když se křesťan nechová podle Bible, tak je to špatný křesťan. Podle čeho budeš porovnávat ateisty? Podle dnešních zákonů? A podle našich, nebo amerických? A podle současných nebo minulých? Bude špatný ten kdo věří v imperialismus nbeo kdo věří v úlohu jedné strany? Nebo to budeš určovat podle normálnosti ve společnosti? Kdo ti řekne, co e normální, aby to platilo alespoň an druhé straně ČEské Lípy? Já ti řeknu co platí za normální u nás a platí to i v kostele v Austrálii.
A další, co s tím uděláš? Jestliže se u nás nějaký křesťan chová špatně - tedy ho odhalíme jako nekřesťana, tak mu nedáváme své dcery, neumožňujeme mu, aby byl v čele naší organizace, apod. Co s těmi nelsušnými ateisty uděláte vy? Pozavíráte je? To by totiž bylo to jediné správné.
Nemusíš se srovnávat s neslušnými ateisty, to po tobě nechci, stejně jako se nemusí poctivě pracující srovnávat s bytovým zlodějem. Ale pak tedy urči, co je ještě právné ateistické chování a co už není. My to určeno máme.
26.01.2010 11:30:00 | Daniel S.
Ach jo...
Tak ještě jednou... jestliže spojíš církev se státem, tak se do státní správy dostanou nějací křesťané založení křesťansky a do církve nějací lidé založení mocensky. Což je ten klasický problém, kteýr kritizovali už Valdenští a po nich Hus. A všimni si, všichni tito kritici církve požadovali církevní chudobu - jinými slovy požadovali, aby v církvi sloužili idealisté, co to nedělají pro peníze. A chudoba církve měla být nejjednodušším způsobem, jak toho dosáhnout.
Co ti mám říct? Že i v církvích se hřeší? To si piš že jo. Nebo že křesťané jsou bez viny? To tedy nejsou. Otázkou spíš je, jak se s něčím podobným poprat a jak to reformovat a napravit. A to se zatím církvím pokaždé podařilo. Podařilo se jí reformovat se i v době, kdy státy vznikaly a zanikaly. A hlavně - příslušník církve ještě nemusí být křesťan, protože jaksi nejsme kompetentní rozhodvat kdo k nám patřit smí a kdo nesmí. A nejsme kompetentní rozhodovat, kdo stojí o obmytí krví kristovou a kdo nestojí. Jen u vás jsme si jisti, vy to veřejně odmítáte.
A ten zbytek? Tvoje odpověď s radarem sama ukzuje, jak moc jsi se mýlil, když jsi mluvil o americké spolupráci. Žádná není a už tenkrát, když došlo na oficiální požadavky, tak to bylo velmi velmi sporné. Přinejmenším tím, že se čekalo na sestavení vlády, odmítání referenda, vůbec snaha o maskování, apod. Mně nevadí, že jsi pro radar. To ani v nejmenším. Akorát mi vadí, že radar se ti stal právě symbolem nové dobré budoucnosti, kterou další administrativa smetla ze stolu. A ona se mění každé čtyři roky... to je dost rychle na to, aby se z toho stalo nějaké téma.
Mohl bych teď na základě stejné logiky tvrdit, že jsi hlupák co věří na spolupráci s USA, stejně jako ty tvrdíš, že jsem fanatik co věří v Boha.
26.01.2010 06:55:00 | Daniel S.
Také snad už naposled... všechny konflitky minimálně 500 let zpátky měly v pozadí především důvody politické a mocenské. Ať už šlo o kolonizaci Nového světa, třicetiletou válku a nebo velkou vlastenckou válku. A že se v zájmu porpagandy používaly náboženské symboly nebo náboženské výroky pro ospravedlnění vlastní agrese, to je smutným faktem.
Pokud bych měl přijmout tvou logiku, tak ze stejných důvodů bys měl plně odsoudit teorii evoluce, protože její interpretace byla propagandisticky vužita nacisty k ospravedlnění jednak rasových teorií a jednak vyvražďování židů. Ostatně zápis konference ve Wansee je jako přednáška od Darwina a jeho původu druhů.
Takže nepochybuj o tom, že idea nenásilí je ideou všech křesťanů a samozřejmě kterýkoliv vládce, který bude mít stát plný křesťanů, bude pro své cíle využívat propagandu na bázi křesťanství. Asi těžko přesvědčíš milion křesťanů, že je nutné bojovat z důvodů rasových. Stejně jako nepřesvědčíš milion skinů o nutnosti boje z důvodů sjednocení.
A stejně tak není nic nenormálního, že křesťané také nejsou zcela imunní vůči propagandě, obzvlášť když je vedena křesťanskými hesly, pokud budou vykřikována dost dlouho a dost nahlas. Ostatně podívej se sám pod jakými hesly jsi přijímal americký radar - že je nutno vybudovat exkluzívní spolupráci s USA o kteoru především USA neměly zájem... taky propaganda...
Až se povede nějaká náboženská válka - tedy za cílem konvertovat lidi na své náboženství, s cílem vybudovat někde církevní správu, nebo až válku povede Vatikán, pak můžeš něco povídat. Do té doby je to jen klasická štvavá demagogie, která tu už byla mockrát a ještě mockrát bude.
Ostatně je laciné kritizovat středověkého křesťana v porovnání s moderním ateistou, aniž by byly vzaty do úvahy tehdejší rámce kdy nikde a nikdo nebyl jiný. Nebo kritizovat anglickou kolonizaci v porovnání s dneškem, když tehdy ještě jiný rámec jednání neexistoval. Ale na to je třeba spousty znalostí, honě stráveného času a ten je dneska vzácný... o to víc se razí hesla ,která nemají s realitou nic společného.
25.01.2010 08:46:00 | Daniel S.
Jen populistická fráze? pro vás možná, pro nás ne. My to opravdu dodržujeme... nemůžeme za to, že jiní to nedodržují a tvrdí že se dá zabíjet pro slávu boží...
Jasně, rpo vás je to populismus, protože jste se nedostali dál než příroda... sežrat a být sežrán... my jsme se za tohle ale už dostali.
24.01.2010 20:04:00 | Daniel S.
tAK JAK VIDÍŠ, ANI OBMYTÍ kRISTOVOU KRVÍ NĚJAK NESTAČILO A TO JDE UŽ O 2000 LET. Ono záleží, jak se k tomu postavíš ty osobně... ostatně na tebe krev Kristova nedělá moc dojem a tak samozřejmě na tebe asi nedělá dojem ani jiná krev... Na ty v Jugošce taky dojem moc neudělala.
Äle to není problém nás křesťanů, na nás dojem udělala a pořádný. A že ti nacionálové se potřebují vykoupat v krvi víc, to přece není naše vina, že jim nestačí pár kapek, ale potřebují vymlátit půlku národa, aby jim to došlo..
23.01.2010 19:16:00 | Daniel S.
Jo Jugoška je dost specifický problém... už také tím, že křesťanství je tam pouhých 100 let a kousek. Nezapomeň že anexe Bosny proběhla až v roce 1908 a do té doby tam vládli Turci a ti se s křesťany vypořádávali po svém. Srbové se tam dostali tak nějak náhodou, protože je Rakušané využívali jako osadníky na hranicích, protože byli slušně motivovaní a hlídali pro Rakousko hranice. A Chorvaté byli vlastně první evropští osadníci bosny v tomto století. A každá skupina měla své zájmy. Srby podporovalo Srbsko a to velmi nacionálně a hádej přes co - církev... ta byla propojená se státem až do druhé světové války.
chorvaté měli své zájmy a uslimům se nelíbilo že už nejsou páni.
Super skrumáž... k tomu institut krevní msty a máš kotel který zůstane ještě dlouho stejný.
A že žádný kněz nic neříkal? Pokud se nepletu bylo vydáno několik papežských encyklik které byly veřejně vyhlášeny ve všech katolických kostelích na světě a tedy i v Chorvatsku... Každý kněz v chorvaztsku povinně přečetl před svými ovečkami, že se střílet nemá a válka je špatná, že je třeba podat ruku k míru. A nic se nestalo...
Srbové se zase od Tita nejvíce hlásili ke komunismu - tedy sekularismu, takže jejich pravoslaví je asi na takové úrovni jako u nás katolictví. jen mají větší úctku ke svým památkám.
A mezi muslimy operoval bin Ládin s americkou podporou...
Co do toho tahat křesťany... hodně jich tam pomřelo a především iniciative jejich živých příbuzných teĎ organizuje přechody enkláv a pokouší se zmírnit napětí... moc jim to nejde... když se tam 400 let napětí zvyšovalo, tak se to za dvacet let nenapraví. Na to vyteklo málo krve... ostatně o 50 let dřív vyteklo jugoslávské krve možná 4x tolik, co je proti tomu ta dnešní válka...
Jediné charitativní organizace jsou tam zase dneska církve a pomáhají všem nejenom těm svým... A ještě co chvíli potrvá než se to tam změní... tedy pokud jim už dají všichni pokoj...
22.01.2010 12:58:00 | Daniel S.
Revoluce jde odjakživa po myšlenkách a po najetku zase tak ne. Takže jestli budeš mít odlišné názory a bude se to o tobě vědět, někdo tě udá... na tyto druhy služeb už budou dávno vypsány speciální odměny... A pak to půjde rychle...
Jo a o válce v Irsku nebo v Jugoslávii jsme si řekli už hodně a v tqchot případech jde o typické války etnické a nacionální nikoliv náboženské. Ostatně i mezi Srby je hodně katolíků a nějak nevadilo, že jsou katolíci. Maj normálně katolické kostely, které chorvaté vypalovali stejně radostně jako ty pravoslavné. A stejně tak je i mezi chorvaty dost pravoslavných což atké nikomu nevadilo a tyto kostely hořely stejně pěkně, když je srbové zapálili.
Už jsem říkal, že náboženská konverze se nenabízela ani nechtěla. I za té třicetileté války se stačilo změnit z katolíka v protestanta nebo obráceně a byl jsi zachráněn, úřad a majetek ponechán. To se v tomto případě nedělo. I boesnští muslimové mají uprostřed sebe početnou křesťanskou komunitu, která od nich nijak neutrpěla. Ano, mezi bosenskými muslimy je 20% konvertitů na křesťanství a nic to neznamená, protože i tito konvertité se normálně hlásí k tureckým kořenům. Stejně jako se mnoho katolíků hlásí k srbským kořenům a mnoho pravoslavných k chorvatským. Zabíjeli se srbové nebo chorvaté, ale ne pravosalvní nebo katolíci.
22.01.2010 09:45:00 | Daniel S.
Tak já bych se především snažil, aby se do takové situace vůbec nedostaly. A kdyby to byla situace jak v německých koncentrácích a já se tam bohužel se svými dětmi dostal, tak bych udělal všechno proto, aby to přežily.
A když už by nebylo vyhnutí, protože utéct není jak ani kam, kdyby nebylo možné to nějak změnit, tak bych jim alespoň chtěl tu poslední cetu ulehčit.
Ale ani v Osvětimi, ani jinde, nikdy bych nerezignoval ani na život, ani na budoucnost a měl bych víru, že snad alespoň někdo přežije a alespoň někdo bude jednoui svobodný a bude potřebovat hodně duševní a mravní síly, aby mohl zase normálně žít.
A kdybych já měl jít v transportu do plynu, tak bych chtěl lidi okolo sebe povzbudit, aby se smrti nebáli, protože duši jim nikdo nevezme.
Pak je tad ruhá varianta - povzbuzovat k útěku, který skončí na ostnatých drátech... Tak to já bych raději vyučoval... lidé na útěku už nebudou nikdy nikomu nic platní.
22.01.2010 06:45:00 | Daniel S.
Daniel-víš proč?Zoufalství a fanatismus rovná se víra.
Pokud by tvé děti šly do plynu-nedejbože-ty by jsi jim asi na cestu četl pasáže z bible,a říkal že tak je to v pořádku,tak to milosrdný Bůh chce.
Znovu jsi mě přesvědčil jak je víra nebezpečná a hloupá.
Končím.
21.01.2010 16:30:00 | Weylin
Proč myslíš, že i v Terezínském ghetu jedině židé stále vyučovali, i když většina dětí šla stejně do plynu a oni to věděli? Proč křesťané v koncentrácích povzbuzovali své spoluvězně, aby nechtěli pomstu i kdžy většina jich zaplatila životem? Protože tohle nikdy není trvalý stav. Jednou to skončí... a ti přeživší pak budou připraveni. Na to, aby dokázali udělat čáru za minulostí a nebo aby nešli do normálního života jako zvířata bez čtení psaní, počítání, bez znalostí.
Nakonec se ukázalo, že židé vracející se z koncentráků nebo křesťané byli slušnější než lidé kteří zůstali ve vesnicích.
Ostatně Bůh nám neříká, že budeme žít věčne v koncetráku. Stejně jako si ti hoši v roce 600 neřekli, že budou věčně žít v divočině a hospodařit dvojpolním systémem. Křes´tanství říká, že stačí udělat malou změnu a tou změnou bylo třeba i to, že kápové přestali mlátit ostatní. A každá změna pak přinese další a další, až se to jednou zlomí a změní.
Jistě, pak tam byli ti druzí, co nećhtěli ten život snášet a utíkali. Nic proti nim, měli na to právo a cenili si své svobody i za cenu toho šíleného rizika. Ale z 99,% je zabili na útěku. Když to pak všechno skončilo, oni už tomu novému světu nic nedali. Když umřel nějaký křesťan v koncentráku, tak alespoň s vědomím, že někoho něco naučil, že obměkčil kápa, že dal svůj krajíček chleba nějakému dítěti. A to třeba přežilo a pustilo se do stavění nového řádu. ti co nechtěli žít v nesvobodě, ti umřeli. Ale umřeli s tím starým světem. Tomu novému už nic nedali. Křesťantví říká, že každý koncentrák jednou skončí a každý lidský horor bude mít svůj konec a pak bude zapotřebí slušných a obětavých lidí, co něco dovedou.
21.01.2010 14:26:00 | Daniel S.
Jo, ty si myslíš, že jen křesťané mjí svoji inkvizici... Jen si nemysli, každé období má své mrtvé o kterých se soudí že je to pro blaho lidstva a tak se nepočítají.
Dneska jsou to zase ti chudáci co bydlí v chudinských čtvrtích a ghetech... Taky se soudí, že je v zájmu lidstva je tam odříznout a nechat sobě samým. Dneska je to jen u nás 20000 ročně potracených dětí... Jasně, namítneš, že to nejsou lidi... Ale to je jen o úhlu pohledu. Ve středověku se to zase nemyslelo o čarodějnicích a kacířích. Američané taky postříleli v Avganistánu pěknou řádku civilistů co opravdu nemají nic společného s teroristy a odbývá se to pokrčením ramen, když se kácí les... a třeba jejich krev poslouží, aby Al Kaida byla hodnější...
Otázkou je, co s tím a jak se k tomu postavit. A my si tak nějak vyzkoušeli, že občas se někomu rozsvítí i bez krve a tak stojí tak nějak zato to prostě zkusit a to krvavé řešení oddálit. Ostatně s tvými názory bys pravděpodobně byl v té skupině vražděných při revoluci a já tě mám celkem rád a bylo by mi tě líto... Tak doufám, že než dojde na krev, třeba se ti rozsvítí, stejně jako těm ostatním... Jak říkal v tankovém praporu ten velitel - "O lidi si nedělejte hlavu Smiřický, lidí je jak sraček" tak tohle si já nemyslím. Občas to oddálení krve zmírnilo pak tu brutalitu krvavého řešení a nebo na ni vůbec nedošlo. ostatně i faraon dostal desetkrát šanci, Saul dostal mockrát šanci, Každý dostáváme mockrát šanci a když už je pozdě, žebroníme o ni ještě jednou definitivně naposled... Já myslím, že si šanci zasloužíte... a pokud s tou šancí nic neuděláte, vykoupete se v krvi pak. My křesťané jsme vlastně takový katalyzátor. Když se vám rozsvítí, tak se to obejde díky nám bez krve a když se vám nerozsvítí, tak to díky našemu zdržování stane takovým masakrem, že to pak z těc původních málokdo přežije.
21.01.2010 13:51:00 | Daniel S.
Takhle ne... ale že se dá žít křesťansky nejen v demokracii, ale i v dikatuře či komunismu. Abychom mohli křesťansky žít, nepotřebujeme svobodou pohybu ani svobodu ekonomickou. A abychom křesťansky žili, to nevyhubí žádná diktatura... Stalin, který zabral půl evropy si s církví neporadil. Ani komunisté co u nás umučili docela dost farářů, vzali církvi všechen majetek, ani ti s tím nic neudělali. Ani dnešní demokracie s tím nic neudělá.
My křesťané jsme už krví obmyti. A to krví Krista z Golgoty. už nemusíme mít nová krvavá řešení. Ani nikdo, kdo je s námi.
21.01.2010 10:55:00 | Daniel S.
No my za to nemůžeme, že sekulární stát, tkerý má být zárukou, aby se neopakovaly křesťanské excesy, není k řešení situace o nic blíž než byl ten křesťanský. Ani jsme netvrdili, že umíme vyřešit bídu světa.
Jen víme, že když je někdo hladový, tak se má nakrmit. Kromě toho, když je problém neřešen a pak vybuchne, tak ono krvavé řešení málokdy bývá krvavé tak akorát. Většinou je o dost krvavější než by si kdokoliv přál. A málokdy vede k opravdu uspokojivému řešení.
My křesťané jsme příkladem toho, že to jde i jinak. Že i přes okolní problémy, že existuje životní filozofie, která funguje jak mezi komunisty, tak mezi demokraty, tak mezi diktátory. Bůh nás vede a je jedno čím musíme proplouvat.
21.01.2010 06:49:00 | Daniel S.
Tak nevím, ale já si myslím, že svět bude lepší, když v něm bude o nějakého hladového méně a o nějaký spravený zub více. Možná je to subjektivní, ale jak vypadá objektivní lepší svět? Ten kde se počítá průměrný plat na který 2/3 lidí nedosáhnou a když tento plat vzroste, tak se máme lépe?
To tedy raději budu měřit zlepšení tímto subjektivním způsobem, že jsme někoho nakrmili, někomu usnadnili umírání, o někoho se postarali.
A zištní jsme stejně jako vy - totiž něco jíst musíme a když někde nezištně pracujeme, musíme ty příjmy sehnat jinde. Děláme nezištně pro ty kterým pomáháme. to je podle mě nezištnost. Ostatně neziskovka taky nedělá zadarmo. Jen to nechce mít zaplaceno od klienta. V tom je rozdíl mezi křesťanstvím a kapitalismem. My dostáváme zaplaceno od Boha.
A že jsme podvedeni? Nemyslíme si to. A máme k tomu dobré důvody si to nemyslet. Vy si to myslíte... proto taky nepomáháte.
20.01.2010 11:56:00 | Daniel S.
Vladan:
Tak tohle je to co vám ateistům vadí? Když už se nedá popřít, že ti křesťané sakra makají na tom, aby svět byl lepší a lezou do každé hnusné díry, aby tam alespoň vyvrtali pár zubů nebo nakrmili pár dětí, tak to alespoň dehonestujme tím, že to dělají kvůli věčnému životu.
Když už se nedá upřít, že to dělají zadarmo, tak alespoň můžeme tvrdit, že jejich motiv je zištný - chtějí do nebe.
Ano kdyby se do nebe nemohli dostat, tak by byli jiní - ano jako vy - byli by jako ateisté. Pomáhali by kvůli svědomí a dobrému pocitu, akorát by pomáhali podstatně míň.
Aby ne, dobrá služba, ta se nedá zaplatit penězi. Leckdo z vašich důchodců nebo nemocných by zjistil, že na stejně kvalitní službu jako u křesťanů prostě nemá. My tu službu můžeme poskytovat, protože nám ji za vás platí Bůh. A vaše služba stojí za houby, protože chudej člověk vám ji zaplatit nedokáže a o boží plat nemáte zájem.
20.01.2010 08:22:00 | Daniel S.
Weylin:
Mimochodem, co je pokryteckého natom, že když se budu chovat dobře, tak budu odměněn? A co je pokryteckého na tom, že když se budu chovat zle, tak budu potrestán?
Tebe nikdo nevychovával? Ty jsi nepotřeboval jako dítě všípit určité morální zásady? Ty jsi odjakživa věděl, co ej dobré a choval jsi se vždycky jen podle svého svědomí, které ti nikdy nedovolilo udělat něco špatného? nikdy se ti nestalo,a bys něco nespáchal jen ze strachu před trestem? Nikdy se ti nestalo, aby něco vykonal, protože jsi věděl, že se ti dostane pochvaly?
Možná proto je tak málo lásky mezi ateisty... nidko je nechválí, nikdo je netrestá... ano nejhorší je prožívat lhostejnost. Jste si navzájem lhostejní, Dobro děláte jen kvůli sobě, zlo ostatně taky a zda se budete chvoat hezky a nebo nehezky se rozhodujete taky sami... jen nějak moc se vás rozhoduje pro to nehezky. inu není nikdo kdo by vás pochválil za opak. Není žádná úmluva s nikým, aby jste byli chváleni, povzbuzováni a nebo trestáni a z úmluv mezi vámi si nic neděláte... slib podáním ruky už skoro nikde neplatí a i v písemném se hledají kličky. Ano, nekšeftujete s Bohem, nemáte s ním smlouvu a nestojíte ani zištně o ten věčný život nebo alespoń naplnění toho pozemského. Poslední ateisté, kteří ještě bývají chváleni jsou jen mimořádní hrdinové, co někoho zachránili nebo se zasloužili o vlast. Ale každodennost nikoho z vás nezajímá. Nechcete ničeho dosáhnout, věčnost je vám lhostejná a tak vám zůstává jen vaše vlastní já. Ale to není kšeft.. ani v dobrém ani v zlém... poomáháte jen když vás hryže svědomí a jen do výše hryzání... Jakmile svědomí otupí, nepomáháte...
19.01.2010 18:08:00 | Daniel S.
Weylin:
No víš, Weyline, tvoje otázka je na místě... Ale tvůj vývod už ne. Jak mohu tvrdit o tvůri morálky, zda je morální? On ji přece vytvořil. Samozřejmě že je takový, jaký se učinil. Zda je dobrý nebo zlý? A další vlastnosti? Horlivý, silný, žárlivý, věrný, milosrdný, pomstu chystající... Tak ho pojmenovává Bible. On je nad otázkou spravedlnosti, protože on ji vytvořil. a proč to udělal právě takhle? to nevíme. Podle lidských měřítek mohu být naštvaný nebo naopak rád, že to udělal právě takhle a mohu to buď přijmout a nebo naopak s tím zápasit.
Ale otázka přece není primárně v tom, jaký je bůh. I kdyby byl zlý a nelítostný, co s tím uděláš? I kdyby zabíjel lidi jen tak, protože ho prostě štvou... změnilo by se něco? Možná by nebyl tolik milován křesťany, ale nic by se nezměnilo.
Otázkou pro nás křesťany je to, zda je Bůh někde daleko nad oblaky a jen se dívá na film který stvořil a nebo zda je tady mezi námi a zasahuje do našich životů.
jako křesťan ti říkám, že to druhé. Uzavírá s lidmi smlouvy, nabízí jim že je povede, vychovává, trestá, napravuje i boří. To je křesťanská zkušenost. My křesťané nehodnotíme jeho činy z hlediska nás lidí, ale z jeho hlediska. Máme víru, že svět vede k něčemu. Tím se lišíme (asi nejvíc) od ostatních náboženství především východní porvenience. oni tvrdí, že svět se točí dokola a opakuje. My tvrdíme, že svět spěje dopředu s nějakým cílem a záměrem, který zcela nechápeme, protože to nezvládáme, ale který měl svůj počátek a bude mít i svůj konec.
a víra je pro mě velmi důležitá... protože je to jediný nástroj, kterým se mohu Boha dotýkat. Nemám o Bohu existenční jistotu, ale už jsem s ním ledacos zažil tak mám jistotu v důvěře, neboli ve víře. Víra jsou oči kterými se dívám na Boha. jiné na to nemám. Bůh samotný je pro mě důležitý v tom, jak zasahuje můj život. Bůh je pro mě důležitý v tom, co se týká mně. Nemohu Boha poznat celého, jen malý kus, který vidím a kterým na mě působí. A mohu tyto své zkušenosti sdílet s jinými.
To je také to co dělám.. Bůh zasáhnul do mého života a můj život není houpání odnikud nikam, ale Bůh mu dal cíl, východisko, směr i naplnění. To je mé osobní svědectví. A tato možnost je dána každému... ať si Boha vyzkouší...
19.01.2010 18:00:00 | Daniel S.
Daniel-ano jestli je Bůh dobrý nebo zlý se nedá posoudit..jde ale o to jaký Bůh.Pokud tvůj.resp.Bůh křesťanů,není dobrý ani zlý tak ho na nic neptřebuješ,defakto neexistuje.A nemusíš přece věřit v něco,co se nijak do této reality neprezentuje..Jinak je pro tebe důležitější víra v Boha než Bůh sám.
Protože pokud mně zajímá Bůh,první co bude tak se budu snažit zjistit jestli něco takového je-ne něco co tvrdí ostatní-ať je tradice tohoto tvrzení jakkoliv dlouhá,a ať má jakkoliv mnoho následovníků.Všichni se mohou mýlit.V dějinách se často miliony lidi upjali k víře v cokoliv a bylo to nakonec jinak-tragicky jinak.
19.01.2010 16:25:00 | Weylin
Vladan-já si to taky myslím..Jinak by se nenazývali křesťany..Je to pokrytectví,čachrování a obchod.
19.01.2010 16:15:00 | Weylin
Ale dobrý pocit z toho mají taky... stejně jako ateisté... Akorát všechno co je nad dobrý pocit už je kšeft s Bohem - ostatně nemluvili jsme o smlouvě s Bohem? Smlouva, to je taky kšeft...
19.01.2010 12:03:00 | Daniel S.
Ber to tak, že u nás je to stejný "kšeft" jako u vás. Jen s tím rozdílem, že vy kšeftujete s klidným svědomím a dobrým pocitem a my ještě s něčím navíc. A jak jsem řekl, lidé by pomáhali víc, kdyby to pro ně víc znamenalo... žádné povzbuzení, žádný postih - kdo by se snažil...
19.01.2010 09:35:00 | Daniel S.
Vladan nebe:
No černé puntíky... to je přesnější. Ostatně je to logické... vy byste taky měli dostat černý puntík, když někomu nepomůžete, akorát vám ho nemá kdo dát. Jedině pokud ujedete od nehody nebo tak. Tak se nediv, že nám Bůh ty černé puntíky dává. Ale dají se umazat. Je zapotřebí opravdové upřímné lítosti a snahy o nápravu, pro což máme termín "pokání".
Kdyby jste dotávali podobné čené puntíky, tak byste taky pomáhali víc. obzvlášť kdyby jste tím třeba přicházeli o prémie v práci nebo o nárok na důchod... To by se to pomáhalo...
Tak se nediv, že máme tuto pozitivní i negativní motivaci. Pozitivní v tom že jsme za to chváleni a povzbuzováni a první mezi námi jsou ti nejobětavější a negativní tím, že za lhostejnost jsou černé puntíky - tedy jinak že lhostejnost je hřích a že je musíme umazávat lítostí a snahou o nápravu, byť se ta náprava někdy už nemusí povést a někdy už lhostejnost nejde vzít nazpět.
Proto nám to taky tak jde... vám by to šlo taky, kdyby jste dostávali puntíky. A protože je nedostáváte, tak pomáháte jen do výše svého svědomí. Ale do výše svědomí, to je málo pomoci.
18.01.2010 14:21:00 | Daniel S.
Vladan, sex:
Hezky řečeno..., ale pak se ptám, když je sex nedílnou součástí poznávání, jakou tam hraje roli? Pokud vím z vlastní zkušenosti, je sex záležitost velice příjemná, člověk se pak cítí lehoučký, dobře naladěný, má pocit intimity, blízkosti, leckdy sexem končí usmiřování, sex zaretušuje spálený oběd (jak jsem někde slyšel - moje žena vaří dobře). Sex je také takový oddalovač problémů - spousta lidí (a hlavně žen) sexem řeší nedostatek lásky a myslí si, že když partnerovi dají, tak je bude mít raději.
Není to trochu problém? Když se s někým poznávám, tak bychměl být přece naopak hodně citlivý, zda náhodou něco neskrývá, zda na mě něco jenom nehraje, zda není ta přívětivost jen maska. Zda to nedělá jen kvůli sexu. Je hodně čtyřek a pětek.. a ty budou klidně slibovat manželství, jen když si užijou. Jak je rozpoznat od trojek? Nejlépe jim odmítnout sex... to většinou čtyřku i pětku odradí.
A i když pak zůstane trojka... nebude takový dojem z hezkého sexu zakrývat třeba to, že je partner velmi nedůtklivý? Aby se pak třeba nestalo, že pod dojmem hezkého poznávání sexuality nebude zanedbáno poznávání ostatních stránek člověka. Ostatně tak to také většinou bývá... sex dobrý, ale pak se ukáže že moc utrácí, hrubě mluví, uráží se pro každou blbost...
Tohle se jedničkám a dvojkám nejspíš nestane. Ti nebudou mít růžové brýle z hezkého sexu, aby neviděli nějakou závažnou charakterní vadu. Neudělají proto žádný trojkový krok, kdy si řeknou, že teĎ už mají toho pravého, ale nebude to pravda...
Taková správná křesťanská jednička odmítnutím sexu v první řadě eliminuje všechny slibotechny co jim jde jen o to jedno. V další vlně eliminuje všechny ty, co sice mohou být zamilovaní, ale nemají dostatečně pevný charakter, aby vydrželi čekat. Trpělivost je hodně bohulibá vlastnost. Dál se pak nestane, že by pod dojmem nějakého orgasmu zapoměli poznat partnerovu duševní stránku. A potom, až si budou opravdu bez sexu jisti, až bude opravdu jasné, že jsou si "souzeni" pak se vezmou a začnou spolu spát. Velmi rychle se naučí, jak si vyhovět. A když budou mít méně vůle, stanou se dvojkami...
18.01.2010 14:15:00 | Daniel S.
Vladan, pomáhání:
Já taky nechtěl říct nic proti tomu co jsi napsal... Ostatně vy taky pomáháte, aby jste se cítili líp... A taky se pak líp cítíte. Ale kdybychom měli jen takovou motivaci, tak bychom to moc daleko nedopomáhali. Ano, hraje tam roli to vědomí věčného života, akorát to není sčítání dobrých skutků, jako potřebujeme tisíc bodů a pak už budeme v nebi. Motivace je nezbytná a důležitá... ostatně je to křesťanský motor pokroku - ne mít se líp za každou cenu, ale mít život věčný s Bohem...
a že to udržuje stav? Ano, do jisté míry... ale zdá se nám spravedlivější, když bude dějinami hýbat krev nás křesťanů než těch chudáků o které se staráme. I když jak se zdá na Haiti, někdy to asi nestačí. Ostatně jde ot i bez krve, a to je také naše poselství světu... proto se snažíme držet stav, aby na krev nemuselo dojít. Máme víru a trpělivost, že to ostatní pochopí i bez krve a nebo že bude stačit ta krev těch, co tam někde v uprchlických táborech rozdávají mouku. Ano, buď si to lidé uvědomí, a pak na krev nemusí dojít - i takové případy jsou. Ale někdy se to pak stejně provalí a na krev dojde... Ale my se necítíme povoláni k tomu toto rozhodovat, kdy se to povede a kdy poteče krev. Ono se bohužel také děje to, že krev spustí zase ještě další krev a nikdo neví kolik jí musí vytéct, aby to stačilo...
ostatně za nás už krev Kristova vytekla. Proto může téct i ta naše... naš krev nebude volat po pomstě... stejně jako nevolala po pomstě ta Kristova.
18.01.2010 13:28:00 | Daniel S.
Vladan:
A ty myslíš, že je potřebné a nutné, aby při hledání partnerky ti dva spolu spali? I přesto, že je to rizikové? Všimni si, jednička i dvojka taky hledají partnerky. Akorát s nimi při hledání nespí. Já myslel, že hledání partnerky spočívá v hledání mravně morálního portějšku, partnera se kterým se shodnu, který bude mít pro mě akceptovatelné názory na život, který bude příslušně vzdělaný, pracovitý, hodný a kdo ví co ještě... To jednička a dvojka taky dělají.
Jo že si trojka dala navíc do požadavku u určitou sexuální zručnost, to je samozřejmě možné. Akorát že to nikdy není rozhodující a nikdy to nezůstane stejné. Obzvlášťě ženské libido se hodně mění i vyvíjí. A trojka se pak nesí divit, když podle něj ideální žena, která mu vyhovovala i v rovině sxuální má najednou úplně jiné požadavky, ochladla, čeká dítě, nebo kojí a nemá o sex vůbec zájem... to je běžná realita trojek... ti se pak rozvádějí, že jim jejich manželka přestane vyhovovat... asi se moc zaměřovali na sex a zapoměli na ty ostatní vlastnosti... a je sex pro ně důležitější než by měl být... A ještě riskují, že se něco nepovede s antikoncepcí nebo způsobí bývalé partnerce nějaké hluboké trauma...
To jednička i dvojka nemají... sex u nich hraje jen vedlejší úlohu v rozhodování a také vědí, že k sexuálnímu souladu se dá dojít vzájemným poznáváním.
ostatně to je jako s celou kulturou... trojka chce vztah koupit hotový, jednička s dvojkou ho chtějí stavět.
18.01.2010 13:19:00 | Daniel S.
Vladan, do nebe...
Když vedle sebe postavím křesťana a ateistu vladane, tak oba budou naplněni soucitem k trpícím a budou jim dle možností pomáhat. A taky budou konfrontováni s realitou, že stejně lidé umírají.
A jednou dojdou oba do situace, kdy budou rezignovaní, už je to nebude bavit. Taky by si chtěli trochu užít, nejen pomáhat, utrpení už přivykli, už neprobouzí jejich emoce jako dřív, stejně jako doktora časem nebere, že mu někdo umře na sále. Už to utrpení neprobouzí jejich svědomí, už otupělo.
V té chvíli se tao ateista vybodne. Už nemá další motivaci. Svědomí nehryže, nic z toho nemá, už nechce pomáhat, kašle na to. Už dopomáhal.
Křesťan bude mít kolem sebe lidi, kteří ho povzbudí, bude mít svou neděli, kde načerpá novou motivaci v kostele a samozřejmě bude mít tu naději, že to nedělá zbytečně i když se výsledku nedožije a bude vědět, že víra bez skutků je mrtvá, bude vědět, že když "pouští chleba po vodě" tak se vrátí a samozřejmě bude mít naději na odměnu věčnou...
Proto křesťané pomáhají víc... A hodně lidí, co chtějí hodně pomáhat se dá ke křesťanům, protože se jim tam dostane nové motivace, nového povzbuzení, a naděje, že to není nadarmo.
Pomáhat s viditelným výsledkem, to umí každý. Pomáhat aby se něco udrželo, to ještě taky jde, ale pomáhat tam, kde se vraždí, střílí, kde už lidskost dávno není a začínat tam znovu od začátku, to už je těžší... Tam už je potřeba hodně dobré motivace a hodně silné zpětné vazby, aby se na to člověk nevykašlal. A to vy ateisti prostě neumíte a neděláte... v takové chvíli je sice hezké chtít pomáhat, ale nikdy to nevydržíte. Stačí se podívat na ty nejhorší světové slumy... a žádný člověk v tísni, ale vždycky katolická charita.
18.01.2010 12:28:00 | Daniel S.
Vladan:
No mezi smilníkem 2 a 3 je rozdíl... Možná se zdá nepodstatný, ale není. Dvojka si njedřív našel životní partnerku a de facto se už vyslovil, připravuje svatbu, neměl žádnou jinou. A i když ji přivede do jiného stavu, bude z toho trocha ostudy. Blbé bude jen to, když by náhodou umřel...
Trojka si zašpásuje častěji... klidně i s holkou, kteoru si nehodlá vzít. Jen je mu s ní dobře... K sexu nedochází několik týdnů nebo měsíců před svatbou s jednou partnerkou, ale s více partnerkami, roky před svatbou. Když nějakou převede do jiného stavu, nejspíš ho to zaskočí, protože to může být v době, kdy to vůbec neplánoval a nečekal. A samozřejmě, může se s partnerkou rozejít a pak zjistit, že má dítě. A samozřejmě v případě úmrtí platí totéž co pro dvojku.
Nechci být hnidopich, ale podle mě je to docela rozdíl. Minimálně tak velký, jako mezi dvojkou a jedničkou. A samozřejmě rozdíl v praktických dopadech selhání antikoncepce může být nepatrný nebo žádný. Hodně dvojek a trojek žádný průšvih neudělá. Pravděpodobnost není vysoká.
Ovšem až trojka už má jiný náhled na ženy a sexualitu. Zdá se mi dost odvážné tvrdit, že postoj trojky k ženám bude stejný jako dvojky. Nebude. Jednička je jasný - odpovědný, má úctu k soužití, k partnerce, k životu. Dvojka by takový chtěl být, ale prostě se mu to vymkne z rukou. Trojka ale už takový není a ani nechce... chce si trochu užít... to se projeví... tento názor v jeho životě bude hrát roli i po případné svatbě... Stejně jako alkohol hraje roli i po abstinenci...
18.01.2010 12:17:00 | Daniel S.
A s tím pomáháním? Já nepomáhám proto, že jsem křesťan, ale stal jsem se křesťanem, protože chci pomáhat. To je jako s těmi vtipy o blondýnách... Blondýnky nejsou hloupější než jiné holky, ale většina hloupých holek se obarvuje na blond...
Křesťané nejsou v podstatě více alutrističtí než zbytek populace, ale alutristé se často stávají křesťany.
18.01.2010 10:47:00 | Daniel S.
Weylin:
No jeslti je Bůh dobrý nebo zlý, to se přece ani nedá posoudit. Podívej třeba na první dvě atomové bomby. Ty přece zabily obrovské množství nevinných civilistů. Každý Japonec v Hirošimě je považoval za pořádné zlo. Ale nejspíš zachránily milion amerických životů, kteří by padli v případě invaze a zachránily další obrovské množství japonců, kteří by si to také odskákali.
Náš problém je ten, že nedohlédneme do všech konců a nedochlédneme do všech variant. Nevíme, jak to bude, ani jaké by to či ono mohlo být.
Ale zeptám se jinak... je Boží vina, že se na Haiti mezi sebou lidi vraždí? Je jeho vina, že se tam v noci vůbec nedoporučuje vyjít na ulici? Neřekl bych.
A co jinde? Za jakou cenu se Francouzi domohli svobody pro všechny ve své revoluci? Za jakou cenu jsme získali vlastní stát po první světové válce? Za hodně a hodně krve.
Bible to říká už dlouho, že krev smývá viny a křivdy a jen krev dokáže přinést nějakou změnu smýšlení. Možná kdybychom v tom roce 89 měli víc mrtvých, možná bychom se k sobě dneska chovali líp.
Nemyslím si, že Bůh experimentuje a dokonce jsem přesvědčen, že to jde i bez krve, ale museli by všichni chtít... a bohužel až krev bývá ten poslední impuls, kdy člověk opravdu začne přemýšlet. A určitě je to lepší, když tví blízvcí zemřou pod sutinami a sused kterému jsi nemohl přijít na jméno ti pomůže hrabat, než kdyby ti je soused zastřelil...
18.01.2010 10:44:00 | Daniel S.
Daniel-v tom co říkáš s tebou naprosto souhlasím že vše špatné je k něčemu dobré,ale proč Bůh-v kterého věříš-tak experimentuje?
Chvíli je dobrý,chvíli zlý..není za tím spíš lidská povaha než Bůh? A vy křesťané posíláte pomoc-kdyby jsi nebyl křesťan tak by jsi nepomohl?:-)
18.01.2010 09:37:00 | Weylin
A ano, Vladane... alkoholik se také abstinencí úplně nezbaví problémů s alkoholem. Alkoholikem nepřestaneš být i když už nepiješ... to tvá léta a léta než se skutečně vyléčíš. U těch smilníků je to podobné... i když pak máš jednu ženu a rodinu, stejně to ještě léta v člověku zůstává... a hodně z nich to taky nepřekoná.
18.01.2010 09:35:00 | Daniel S.
Tak jinak... musíme to od sebe maličko odlišit. V prvním případě mějme správného křesťana, který si najde holku, namluví si ji, zasnoubí se, zařídí si spolu bydlení, mají svatbu a začnou spolu mít sex.
V druhém řpípadě mějme takového nedůsledného křesťana, který si najde holku, namluví si ji, zasnoubí se, zařídí si spolu bydlení a pak jedné pěkné vlahé letní noci ještě před svatbou spolu začnou spát. Pak se vezmou.
Ve třetím případě mějme slušného ateistu, který během svého mládí má několik holek, provozuje s nimi sex s ochranou, je v tomto důsledný, s holkama se slušně vždycky rozejde a pak si jednu z nich vezme za ženu a žije s ní.
Ve čtvrtém případě mějme už méně slušného ateistu, kterému jde jen o sex a za tím účelem oblbuje holky a slibuje jim nehynoucí lásku. Na ochranu kašle, ženit se nehodlá a nehodlá se ani přiznak k závazku případného dítěte.
A nakonec v pátém případě mějme člověka, co si chce užívat, ale alespoň je tak upřímnej, že si na nic nehraje a nikoho neoblbuje.
Teď si to projdi sám... první případ je jasný, tam se dítě objeví, až kdžy jsou splněny všechny osttaní podmínky - tedy vzájemný souhlas, založení nové rodiny, osamostatnění se. Oba jsou svoji, dítě se nenarodí sedm měsíců po svatbě.
Ve druhém případě už se objevují některá možná rizika. ona může otěhotněta přitom zjistit, že ho vlastně nechce a vezme si ho jen kvůli tomu těhotenství. On může den před svatbou umřít a ona bude matka samoživitelka bez nároku na vdovský důchod apod, apod.
Ve třetím případě nám může selhat antikoncepce, nějaká z těch milenek může třeba zkusit si ho připoutat k sobě dítětem, rozchody i když slušné stejně bolí a kdo ví, proč se vlastně rozcházejí a jaké to bude mít dohry.
O čtvrtém případě snad ani nemusím mluvit, tam je to jasné.
smilník z těchot případů vzniká tehdy, když se smilnění stane takovým "sportem". Pokud někdo střídá holky a vrhá se do galantních dobrodružství, tak se mu to stane určitým koníčkem. Také získá určitý náhled na ženy, svým způsobem si zvykne řešit partnerské problémy změnou partnera. A myslíš, že pak najednou až se ožení, tak s tím přestane?
Smilník je každý mimo případ jedna. Akorát v případě dva zřejmě ještě nebude mít chuť střídat partnerky a nebude problémy řešit rozchodem. V případě tři už se to na něm projeví víc, v případ čtyři už zřejmě nebude pro manželství a výchovu další generace vůbec vhodný a v případě pět o to ani nebude mít zájem.
18.01.2010 09:33:00 | Daniel S.
Vladan:
Ale kdepak. Už dávno jsme se bavili o tom, co to znamená pro křeSťana sňatek. A stejně jako se z tebe nástupem do bavoráku nestane lepší řidič, nestane se z tebe ani morálně jiný člověk když z milenky uděláš manželku.
Čili když jsi smilník, nezmění se tím nic ani když si svoji milenku desetkrát vezmeš za manželku. Ovšem morálně jiným člověkem se staneš, pokud si ji nejenom vezmeš, ale skutečně jí budeš věrný a nejen do té doby, než se najde jiná hezčí, lepší a v posteli výkonnější. Když se postaráš o hmotné a výchovné zabezpečení dětí, když ji budeš živit a šatit po dobu, co se bude starat o malé děti, apod apod.
A stejně jako se nedá čekat od řidiče blázna, že změnou auta změní svoje řidičské návyky, nedá se ani od smilníka čekat, že svatbou se stane jiným.
18.01.2010 06:47:00 | Daniel S.
Weylin:
Tak jednakl Haiti není katolická země, jen se dost velké procento obyvatel hlásí ke katolictví. U nás se jich taky hlásí ke katolictví podstatně víc než jich je v kostelích. Nemají ani křesťanskou ústavu, ani křesťanskou státní správu, nic takového. Haiti je země jako každá jiná a ke křesťanství se tam hlásí míň lidí než třeba v USA.
A za druhé -Haiti je země plná násilí a úplně děsné situace. Křesťané nekřesťané. Mrtvoly na každém kroku, slumy, násilí, stovky státních převratů, neklid, mafiánství...
Toto zemětřesení pro němmůže být naděje... že by mohli zapomenout na to co je rozděluje a proč se vraždí a začít táhnout za jeden provaz za jednu svojí zemi... Krev jejich mrtvých by mohla omýt staré křivdy a očistit jim cestu. A proto jim my křesané pošleme co nejvíc pomoci, aby se tato možnost nerozpadla. Aby mohli přežít, pokřbít své mrtvé, pamatovat na ně a aby se ti mrtví stali Romeem a Julii Kapuletům a Montekům, kteří až smrtí svých milovaných byli ochotni zapomenout na své nepřátelství.
Dej Bůh, aby to tak bylo, aby toho využili a aby ta krev co tam teď vytekla přinesla nejen žal, ale i smíření.
16.01.2010 17:29:00 | Daniel S.
Sex:
Sexuální život má každý jen jeden. A to že provedeš upgrade milenky na manželku, to ještě neznamená, že se ve tvé sexulaitě neco změnilo. Sex s manželkou je varianta bezpečné jízdy sexuálníého života. Takhle to vidíme my. Varianty sexu s milenkami, prostitutkami a jiné podobné nápady vidíme jako krajně nebezpečné... to je celé.
16.01.2010 17:24:00 | Daniel S.
Armáda... Já se zabývám západními armádami a mám to jako další koníček,.. dost o tom vím... Že komunisti neuměli dělat přípravu, vím taky... Ale dělá se pořád... a dneska víc než kdy jindy... A místonosti PŠM pořád ještě existují, jen se jmenují jinak, ale času na podobných ptákovinách tráví vojáci pořád víc. Ono není divu, jde o život a tam je třeba se připravit.
16.01.2010 17:22:00 | Daniel S.
Daniel-jen tak na okraj,pořád říkáš my křesťané..jak se vy "křesťané" díváte třeba na hrůzu na Haiti,je to katolická země,copak tak vašeho pánbíčka namíchlo že to tam tak srovnal ze zemí? Nebo to jako křesťané mají za odměnu,že jsou dobří věřící a šupem šli všichni do ráje?
Takže je to vlastně pro ně to nejlepší co je mohlo potkat? To hlásá vaše víra,ne já.Já si z lidského utrpení nedělám srandu,ale vy,křesťané,se svými "morálními hodnotami" ano.Ono se to modlí třeba papežovi za trpící bratry a sestry,kdyš sedí v přepychu Vatikánu..Celá ta jeho pofiderní parta biskupů,kardinálů a podobných vyžírků,by se měla sbalit a jet odklízet trosky. Ale on Bůh asi ví co dělá,že..
Tedy křesťanský Bůh.
16.01.2010 12:14:00 | Weylin
sex:
No já osobně mám dvě děti a chci mít ještě další a k početí u nás docházelo zcela normálně po promilované noci, takže v mé pararele jsem se docela slušně projel..
Jak říkám, záleží, jak moc velký máš z jízdy autem (a sexu) respekt. Já mám větší respekt k sexu než k autu. Proto také dodržuju určitá pravidla. Například nebalím holky, jsem věrný, miluju svojí ženu, neopustím ji ani když ona mě milovat nebude, postarám se o děti a pustil jsem se do sexuality až v době, kdy jsem si mohl dovolit nést všechny následky - tedy děti, zabezpečení ženy, apod a kdy jsem si dovedl všechny důsledky a možnosti představit a vyrovnat se s nimi.
Ostatně kdyby se na autoškole ukazovaly záběry mrtvolek po silničních nehodách, leckdo by taky zvolnil tempo... Tak já jsem se nejřív díval ma mrtvolky po sexu a pak teprve jsem věděl, do čeho jdu.
A samozřejmě jsem si pořádně prolustroval svojí ženu, abych nezjistil že se něco stalo co nemohu ovlivnit a celý je to v háji. Nestojím o nějakou výchovu ve střídavé péči, ani nestojím o nějakou svobodu že se nechci vázat a jen si užívat dne.
My křesťané jsme prostě jen velmi opatrní a soužití přikládáme v našich životech velmi velkou váhu. Láska je na žebříčku vedle víry a naděje...
15.01.2010 13:57:00 | Daniel S.
morální vzory:
Proč myslíš, že mají vojáci dodnes politckou přípravu? Proč existuje politické školení mužstva? Proč mají vlajky, hrdiny s medailemi, bojové zástavy, čestné nástěnky, politruky, vojenské kaplany a psychology? Takhle se cvičí odhodlání. Každá posádka má síň tradic, kde visí fotky jejich předchůdců ověšených plechem a učí se o tom, jak s "kapsama plnýma granátů skočil pod tank a ještě volal za stranu a za lidi...".
Takhle se člověk učí odhodlání. A nejen v armádě. Hus mě sice nevysvětlí, kdy mám jít s odpadky, stejně jako to nevysvětlí vojákovi hrdina Meresjev, ale to se ani neočekává.
očekává se, že člověk vstřebá myšlenky, že bude vybaven argumenty, že se v něm probudí cítění které ho posílí v jeho odhodlání. To je to, co dělám u Krista. Že se ve mě probudí a roznítí cítění, které napomůže mému odhodlání, že se pak nerozsype ani když kolem budou hořet hranice...
15.01.2010 13:48:00 | Daniel S.
sex:
Tak záleží, jak odpovědně se chceš chovat v rámci situace. Jestli ti stačí se v autě připoutat a na sněhu zvolnit, nebo jestli ještě navíc pojedeš pomalu. Každý úkon přidává na bezpečnosti. Se sexem je to stejné. Sex s ochranou je sex bezpečnější, zdrženlivost je sex bezpečný. A málo platné, my křesťané považujeme plození potomstva a tělesné vjádření náklonnosti za dost důležitou věc. Jednak proto, že vznik nového života pro nás není jen věcí fyziologickou, ale především duchovní a mystickou, jednak proto, že vztah dvou lidí považujeme opět za zležitost vyšší a nejen sociální či pro dělbu práce.
Nevím, jeslti si to uvědomuješ, ale hodně dnešních problémů, které řeší sociální stát, mají svůj původ právě v tom, že se volně a bez zábran plodí děti, dělají potraty a na druhou stranu se zase početí brání? Mnoho klientů sociálního státu jsou ženy samoživitelky, kterých přibývá. Je sice hezké, když nějaká taková v televizi mluví že se bez chlapa obejde a vydělá si na sebe, ale v praxi to většinou znamená brát rodičovský příspěvek od státu a nic jiného nemít.
My křesťané tohle neděláme. Pro nás je sex zásadnější než automobilismus. Jednak ho dělá víc lidí, než řídí auto a umírá kvůli němu ročně mnohem víc lidí, byť ty potratu smrt neříkáš. A čísla flustrací, ztracených iluzí, neschopností čisté lásky, sexuálních poruch od psychických defektů, ta nikdo nezkoumá. Ale jdou do desetitisíců.
Většina řidičů, když sedne do auta, tak si nepřipouští, že už nemusejí dojet a mohou umřít, stejně tak si něco podobného nepřiouští většina lidí v sexu. Proto jsme my křesťané už dáívno nastavili pravidla sexuálního provozu, která byl uplatnitelná v evropsko judaistickém patriarchálním světě a zatím se nic nezměnilo na uspořádání, tak se také nic moc nemění ani na pravidlech. Snadjen to, že nevyháníme své dcery, když nám oznámí, že jsou těhotné...
15.01.2010 06:53:00 | Daniel S.
Studovat morální vzory znamená je i cvičit. Nejprve na malých věcech, jako je přinesení uhlí ze sklepa nebo umýt mámě nádobí. Později, když člověk povyroste, tak je to třeba zastání se slabšího ve škole, držení se pravdy i když zrovna prohrává, zastat se kolegy v práci. Až potom přicházejí na řadu bitky. ostatně kdybych já viděl chlapa, co mlátí ženskou, především bych zvedl mobil a volal policajty. Až potom bych si šel zkoušet chvaty.
A stejně jako musí cvičit voják, aby i ve stresové situaci svištějících kulek a křiku raněných dokázal bez problémů vyměnit zásobník nebo nastavit mířidla (i když nikdy předtím v takové situaci nebyl) stejně je třeba trénovat morální postoje. Až pak přijde ta situace, tak i přes stres a strach aby člověk správně reagoval. A je to mnohem těžší než vojenský výcvik poslušnosti.
15.01.2010 06:41:00 | Daniel S.
Hus a Kryl:
Morální autority si vždycky vybíráme podle jejich dochovaného odkazu. Ovšem je odkaz a odkaz. Ostatně ji takový Luther napsal spoustu hezkých morálních principů, ale sám se jimi moc neřídil. Nemám nic porti vytáhnout si z něj nějakou poučku, ale už to není ten odkaz se kterým se mohu ztotožnit. Jsem ochoten říct, že Luther měl jednu myšlenku.... ale už ne že chci být jako on. O Husovi nebo Krylovi bych si to už říct troufl. A o Kristovi zcela.
15.01.2010 06:37:00 | Daniel S.
demagogie:
Krásný rozbor, jenže je založen an stejné hypotéze, tkerá je vevyratitelná a nedokázaltelná.
Problém je v tom, že ty sis udělal názor na pravdu -ve tvém případě, že Bůh není, nebo že radar nemůže posloužit jako podpora k útoku, nebo že pokrok je rpostě vždycky dobro a na zákaldě toho posuzuješ moje argumenty.
Prostě jsi hodil důkazní břemeno na mě takovou tou důkazní zkratkou, že pravdu máš ty, dokud ti nedokážu opak. A protože jsem to nedokázal, jsem demagog, protože se vybírám určté věci, protože nemám prostor k celkové argumentaci, protože asi bys nechtěl dostat 1000 stránek textu po kapitolách, aby sis to rozebral... koneckonců, i kdybch ti něco takového poslal, ani bys to nečetl.
Nicméně celý problém je v tom, že ty nemusíš mít pravdu. Ať už proto, že nemáš dostatek informací, nebo rpostě proto, že pravdu vidět nechceš, nebo prostě proto, že se všichni spletli. Vlastně co se týče Boha, oteplování, ale i radaru v Brdech, stojíme oba na stejné vodě a oba překládáme argumenty. Nic víc. Ale pokud si přisvojíš to, že podle současného světonázoru máš pravdu a pokud ji já nedokážu, tak jsem demagog, tak se nediv, že před třemi sty lety to bylo přesně naopak - tam taky měli světonázor a bylo dost těch, co si na základě něj přisvojili pravdu a ti co s ní nesouhlasili byli demagogové, protože nemohli svá tvrzení dokázat, byť se oháněli spoustou argumentů i čísel.
A to ani nemluvím o tom, že samozřejmě nijak nebereš na vědomí má osobní svědectví, jak se mi s Bohem žije, jak jsem k víře přišel a jak prožívám s Bohem svůj život a bereš to buď jako lež nebo výplod mé bujné fantazie.
Jsem stejný demagog jako ty, protože ty stejně tak nmůžeš dokázat, že člověk zemi neotepluje, že Bůh není, nebo že radar se nedá použít k útoku. Kdybych postupoval jako ty, převzal bych si nárok na pravdu a tvrdil ti, že jsi demagog, protože mi neumíš dokázat svoji hypotézu.
14.01.2010 10:46:00 | Daniel S.
sex:
Já jsem nic neotočil... Jen rozlišuju mezi realitou a zbožným přáním. a je realita, že většina vztahů se rozpadá a mění. Takže zřejmě sliby, tkeré téměř všechny vztahy provázejí, se rozplývají do neznáma... Nemluvím o lidech, co si prostě nezávazně "zašukají" každý má svůj život, oba vědí do čeho jdou. Ale takových je mizivá menšina. Ještě pořád musí chlapec dost ludit, vodit na večeře, slibovat lásku a podobné věci, aby mu holka dala. A pak se ukazuje, že to buď nemyslel vážně a nebo sliboval něco, co neumí splnit.
A hlavně - já neříkal že zakazuju kondom, stejně jako nezakazuju dobrá bezpečná auta. Ale nelíbí se mi, že si někdo myslí, že díky tomu může zacházet se svým životem a životem druhých ještě hazardněji. a je reálný fakt, že řidiči fábií jezdí opatrněji než řidiči bavoráků, byť se najdou v obou skupinách hazardéři i naopak klidní hoši. Stejně jako za volantem mnohem víc hazardují muži než ženy, i v sexu muž mnohem víc hazarduje... žena je si přece jenom vědoma víc možných následků... proto také většinou přemlouvá muž a ne žena a poptávka po sexuálních službách je mnohem vyšší u mužů než žen.
A já jako křesťan tvrdím, že toto hazardovánímá na svědomí dost traumaticých zážitků, dost bezprizorních dětí, dost potratů, kteér platíme všichni z veřejného pojištění a dalších rizik, že nám křesťanům stojí zato, tomu dát nějaká pravidla, která toto vyloučí.
nemohu za to, že vy ostatní považujete tato omezení za tak přísná, že se k nim nechcete zavázat. Ostatně jak by se líbilo řidičům, kdyby rychlost všude byla jen 50 a ve městě 30...
A nakonec - co s hříchy udělá nakonec Bůh po smrti, jde trochu mimo mě. Jen je reálný fakt, že teď tady na světě je nijak zvlášť asi netrestá a nesankcionuje. Ostatně u toho posledního soudu bude tolik hříchů, že ty ohledně sexu budou tvořit jen malou položku...
14.01.2010 10:35:00 | Daniel S.
Kritika:
Jak jsem řekl, rozdíl je v etalonu. Každý člověk si své vzory vybírá, stejně jako si vybírá čím chce být, jak bude reagovat, jak ostré lokty bude mít. A prostě si je vybírá většinou podle nějakého vzoru. A málokdy podle jednoho, ale vytvoří si takový mix jemu sympatických hodnot, které pak vyznává. To mají asi všichni stejné.
Otázkou ale zůstává, jaké vzory si vybírá a nakolik je jimi ovlivněn. Je-li ovlivněn jen trochu a jeho vzor je pro něj takovou částí image, která je hezká teď a tady, ale zítra a jinde je lehce odhozena, tka je to trochu problém nemyslíš? Jestliže si myšlenkově hraju na ochránce slabých, tak až to budu muset prokázat, tak bych to měl udělat a ne se pak vymlouvat. Záleží tedy na tom, jaké vzory si vybere, proč si je vybírá a jak moc chce jejich morální autoritu následovat. Například já tomu vyčleňuji jeden den v týdnu, chodím kvůli tomu do účelového společenství, velmi podrobně studuji morální odkaz a hodně se tím zabývám.
Jak moc často se věnuješ svým morálním vzorům? Jak moc máš ujasněno, jakou morálku vlastně vyznáváš? Nejde o současný stav, kdy se nic neděje, ale jak se připravuješ na den, kdy tvoje morálka bude muset obstát ve zkoušce? Obstojíš pak? Nebo svoji morálku odhodíš a najdeš si jinou? Mým vzorem jsou lidé, kteří neodhodili ani za cenu vlastního života...
14.01.2010 10:25:00 | Daniel S.
Násilí:
No jak jsem řekl, neberu ti právo na obranu. Jen je můj postoj jiný. Ale také jsem neřekl, že postojem má být ustrašená zbabělost. To že si sám pro sebe stanovím boj se zlem jako nenásilný, to přece neznamená, že se nezastanu týrané ženy, kteoru zrovna manžel bije.
14.01.2010 10:17:00 | Daniel S.
Hus a kryl: Ano, já jaksy nesledoval za oknem soukromý život Husa a Kryla. Ale četl jsem jejich texty a vyslechl tak jejich názory a postoje. Mým vzorem také neí Kryl osoba, nebo Hus osoba, protože ani s jedním jsem se nepotkal. Mým vzorem je Hus a Kryl z těch textů. Stejně tak Kristus. já u toho nebyl. Neznám je osobně. Ale něco po nich zbylo a to něco je jeich odkaz a odkaz, tkerý jsem si vybral jako hodný k následování. Možná je to idealizovaný odkaz, nevím. Ale moc na tom nezáleží. Jejich odkaz neobhajuje smilstvo ani nečestnost, ale pravdu, právo, spravedlnost a soucit. jejich odkaz je ztělesnil jako bojovníky za tyto hodnoty. O jejich soukromých prohrách a chybách toho moc nevím. Ale jejich odkaz není o tom co zvorali, ale co nezvorali. a myslím, že by na tom nic nezměnila ani má znalost jejich soukromí. Maximálně bych mohl říct, že měli dobré myšlenky, které sami nedokázali naplnit.
14.01.2010 10:16:00 | Daniel S.
Demagogie: Jo, to už beru víc... a ještě se jen zeptám... má to nějakou trvalou platnost, jako jednou lhář vždycky lhář, nebo jako je možné něco vysvětlit případně i vyvrátit, vyvodit důsledky, dohodnout se na znění a brát ho jako to konečné, které už tedy ani jedna strana nepovažuje za lživé? Nebo je prostě první věta považovaná za lež trvale přítomná i když celá diskuse už věc objasnila?
13.01.2010 12:51:00 | Daniel S.
Sex a vztahy: To už je jako z bravíčka...:-) ale beze srandy. já neřekl, že někdo má něco omluveno. jen jsem řekl, že v některých přípdech může být lidské jednání i lidsky pochopeno. A jako obyčejný člvoěk s obyčejnými touhami i pudy říkám, že dokážu pochopit sílu okamžiku, dokážu pochopit proč a jak. Ale neříkám, že je to správně, nebo že je to omluveno. Spíš že to nebude sankcionováno.
To je stejné jako jízda s autem. Existuje nějaký zákon, který zakazuje jízdu do 18ti let, zakazuje alkohol, zakazuje rychlou jízdu a dokonce má i své policajty, tkeří to sankcionují. To neznamená, že při každém překročení rychlosti přidjou policajti. Ani to neznamená, že každou kapku alkoholu někdo pokutuje. Dokonce dlouho doubu se nemusí nic dít i přes soustavné porušování pravidel provozu. Dokud se pak něco nestane. Pak je malér a soud. A stejně jako dovedu pochopit, že na rovince je snadné překročit rychlost, tak stejně tak neříkám, že je to v pořádku a správné jednání.
Sex a vztah je totéž. Existuje určitý morální koncenzus (alespoň někde - třeba mezi křesťany) kteří říkají, že vztahy a sex nejsou tak úplně bezpečné a je třeba tomu dát nějaká pravidla. A jak vypadají, to jsme už probírali mockrát. Sex s kondomem, je potom vlastně totéž, jako rychlá jízda v Hummeru s pořádkým nárazníkem a deseti airbagy. Jo je bezpečnější. Měně rizikový. Ale ne bez rizika, které může spočívat jinde než jen v otěhotnění. Třeba jen ve flustraci partnera, který si od toho sliboval něco jiného.
A stejně jako nadupaný bourák s velkým motorem a pořádnou bezpečností přímo láká k přimáčknutí plynu a dělání blbostí, stejně tak i kondom přímo láká k dělání sexuálních blbostí. V obou případech si hodně lidí říká, že se přece nemůže nic stát... dokud se něco nestane.
13.01.2010 12:49:00 | Daniel S.
Kritika:
Ano, samozřejmě kritika Husa či Krista je pro dnešního člověka pouze přenesená. Tedy člvoěk se v ní hledá sám a skutečně se dá říct, že je ta kritika taková, jak člověk dovolí. Ale to je jen jedna část celku. Ta druhá část je, že se k té autoritě nejprve přiznáš nebo nepřiznáš. A ano, když jsem dostatečně přísný, abych se přiznal k Ježíši, tak se také stejně přiznávám i k jeho autoritě a morálce. Pokud nejsem a řeknu si od začátku, že Jažíš nemá mé osobě co říct a jeho výroky jdou mimo mě, tak se samozřejmě nestanu křesťanem. Pak ale také nejspíš jeho morálka nebude v mém životě mít žádnou platnost.
To je celé... když uznám Krista či Husa jako svoji morální autoritu, nějak automaticky jsem také přístupný jeo všeobecné kritice. pokud si ho ´jako autoritu nevyberu, jeho kritika mě nezajímá. A když mě jeho kritika zajímá, mám vzor (etalon) se kterým poměřuju svůj život, svoje skutky, poměřuju jím i ostatní. když takový etalon nemám, poměřuju svůj život a své skutky jinými etalony, které se mění, k horšímu, k lepšímu, některé etalny použiju jen v některých oborech a situacích a tak si vlastně ani nevšimnu, jak moc se můj morální profil za 30 let existence změnil a posunul, protože i etalony se posouvají a pokud jsem svým etalonem naví ještě já sám, je to o to horší.
Mít tedy nějaký morální vzor, považuji za velmi prospěšné a důležité do života. Protože když je vzorem pro morálky jen člověk sám sobě, je to dost tristní.
13.01.2010 12:39:00 | Daniel S.
Nenásilí... ty mslíš vladane, že konec německé říše se nemohl udát i jinak? Z vnitřních pohnutek lidí, co by jim časem došlo to velké svinstvo? říše zla nemusejí být vždy poraženy zvenčí. Bývají poraženy i zevnitř. Ale samozřejmě nebudu nikomu upírat právo na obranu. Ale také by nikdo neměl mně upírat právo na nenásilí.
13.01.2010 12:19:00 | Daniel S.
Takže jednoznačná odpověď... Hus a Kryl kdyby smilnili a nebo byli jinak "morálně nevhodní" tak by pro mě skutečně těžko mohli být morální autoritou. Ale kdyby skutečně byli smilníky nebo homosexuály, tak by to byl úplně jiný Hus nebo úplně jiný Kryl. Tou autoritou jsou právě proto, že takoví nebyli. To je také značná část té jejich autority.
13.01.2010 12:17:00 | Daniel S.
5. Kdo určí jak velká skupína musí být, aby člověk nebyl lhář, ale i demagog? Rodina? přátelé, spolužáci? Nebo musí mít onen lhář nějakou funkci nebo charisma? Opět totéž... všichni jsme lháři a všichni lžeme i s dosahem a všichni jsme demagogové. Jestli máš prostředky na to rozlišit kdo víc a kdo míň a jaký má která lež dosah, zkus to přinést do debaty. Ale nerad bych s trámem ve vlastním oku vytahoval třísky z očí jiných.
13.01.2010 06:58:00 | Daniel S.
4. Já samozřejmě nevím, kdo je kdy zralý na vztah. Proto taky neexsituje žádný (ani církevní) úřad který by určil, kdo už může a kdo nemůže. Ale většinou je dobře poznat, kdo zralý není. A to rozlišuju. Je rozdíl slibovat vztah z účelem vztahu a manželství a je rozdíl slibovat vztah za účelem nezávazného sexu. Ostatně mám pochopení i pro ty puberťáky, co tohle nevědí, protože jim to nikdo neřekl. Ale tím neříkám, že to dělají dobře. Ostatně kdžy má i Ježíš v jiných případech pochopení pro hříchy druhých, proč bych je neměl mít já? Ale tím neříkám, že jednají dobře.
A skutečně je velký rozdíl dvou mladých lidí, kteří připravují svatbu, zařizují si bydlení a chtějí spolu žít v pravdě a bez zadních vrátek, když jim to pak jeden večer přeroste přes hlavu a neudrží se a dvou mladých lidí, co si nalhávají vztah a přitom jim jde jen o sex.
13.01.2010 06:53:00 | Daniel S.
3. Hus i Ježíš volají po změnách v konkrétních životech a to takovým způsobem, že ještě dnes jejich výroky jsou dostatečně konkrétní, aby se podle nich mohl člověk řídit. Tím mluví ke každému člověku, ale ne každý si vybral jejich učení za své. Pokud nepřijmeš jejich učení, samozřejmě nepřijímáš ani jejich kritiku (proto tě taky nechávají chladným úvahy o smilstvu a cizoložství). Ale pokud jejich učení přijmeš, pak je to se všemi důsledky... i tou kritikou. ostatně proč mylíš, že se slejzáme v kostelích každou neděli... abychom s těmi našimi nedostatkny něco udělali.
13.01.2010 06:48:00 | Daniel S.
2. To nenásilí. Tady přece nejde o to, co udělá ten druhý... I do Ghándího lidí stříleli. I do pokojné manifestace mohou střílet. I do studentů na Václaváku mlátili pendrekama... A co zmohly jejich holé ruce? Nekrvavou změnu bez zničeného státu.
Co zmohli obyvatelé Lidic? Znovuuznání českého státu v zahraničí. Každá západní země má své Lidické ulice. Možná jen díky nim jsme dostali republiku po válce zpátky relativně celou.
Tohle už je otázka přístupu. Samozřejmě, já nejsem ten, co bude někomu zakazovat obranu. To bych nerad a na obranu je prostě právo. Ale učení, tkeér jsem si vybral, říká, že nenásilím dosáhneš víc. Samozřejmě málokdy pro sebe... umřeš u toho. Ale ve výsledku je to mnohem větší vítězství.
13.01.2010 06:45:00 | Daniel S.
Tak znovu od začátku:
1. I kdyby Hus byl homosexuálem, má to nějakou spojistost s jeho učením a kritikou? Neproniklo o tom ani zmínka. Zřejmě nikdy žádnou ženu ani muže neměl. Myslíš, že mezi křesťany nejsou lidé co je ženy nezajímají? Dokonce takoví, které zajímají víc muži? Rozdíl je v tom smilnění... Takže Hus nesmilnil a že se mu líbili muži není příliš relevantní. A ujišťuju tě, že v Kostnici na husa vytáhli kdeco, ale smilnění mezi tím nebylo.
13.01.2010 06:41:00 | Daniel S.
Možná to říkáš dobře, ale podle tvé definice je demagogem úplně každý člověk, protože každý člověk občas vědomě lže a vydává to za rpavdu... takže gratuluju - všichni jsme demagogové.
12.01.2010 13:07:00 | Daniel S.
tak pozor - to že sex před svatbou nepovažuju za morálně v pořádku, to je věc jedna. A že připustím, že ne každý se tak chová, je přece naprosto správně. Nebo mám tvrdit, že jsme my křes´tané vždycky dokonalí? Kéž by.
Kritizuju předmanželský sex pořád. Nezměnil jsem na něj názor. Ale vidím rozdíl mezi sexem dvou zralých lidí, kteří jsou schopni nést případné následky, za nic se neschovávají a žijí v pravdě, před někým, kdo si chtěl užít a pro ten účel oblbnul partnerku.
A další věc... Kryl se nestal géniem ve třináctném roce věku a také se nestal autoritou v roce 1968. K tomu musel nejprve dorůst jako každý. Hus také zamlada u "píva nejednu noc prozpíval a prohrál v šachy, až později vyrostl z té rubryky bláznivé".
Ostatně Kryl ve svých rozhovorech mnohokrát naznačil, že by se dal jinou cestou, kdyby mohl vrátit čas a toho si vážím ještě víc, než kdyby byl světcem odjakživa. Ostatně nestal se "pámbíčkářem" hned, ale až v závěru života. A z té doby pocházejí také jeho nejzralejší texty.
12.01.2010 13:06:00 | Daniel S.
A samozřejmě mohlo jít o konání porti vůli otců. A to je v rozporu s tím je ctít? Proč tam v Bibli není poslouchej otce i matku, ale cti. Ctít mohu i otce se kterým nesouhlasím. Tolik o ctění otců a matek.
A u Husa mluvím o obecné kritice společnosti. Stejně jako u Ježíše. Ale oba neříkají to co třeba Topolánek, že češi se s prominutím vždycky "poserou". Oba vyzývali ke konkrétním činům jednotlivců. Ani jeden nevolal po královské autoritě nebo nějakém státním řešení. Volali po konkrétních změnách v konkrétních životech. To je právě na jejich kritice a učení to věčné. Že vyzývali ke změnám, kteér měl uskutečnit každý jednotlivec. a halvě jde o změny, tkeré může uskutečnit jednotlivec.
Když třeba bereme toho Kryla a jeho odhodlání se k činům - to je pro každého. Vypustit armádu je pro generála, dávat peníze může jen ten kdo je má, ale být laskavější, to může každý. Nebo se odhodlat a nemlčet, to může taky každý. V tom je velikost té kritiky a toho učení. S něčím takovým se člověk může ztotožnit. Těžko se ovšem můžu ztotožnit ve svém konání s prací národní banky.
A jaký byl Hus? Copak já se ptám, zda se někdo uvnitř sebe cítí homosexuálně? Nebo nějak jinak? Jde přece o to, co říkal, psal a konal. A jesltiže psal, že pravda je mu na rpvním místě, tak to taky dokázal. Kdyby psal o homosexualitě, tak bych se tím mohl zabývat.
12.01.2010 13:01:00 | Daniel S.
Tak jednak Ghándí nevyzýval k nečinnosti. Jen odmítal použití násilí. Neříkal nedělejte nic. Ostatně vyzýval k občanské neposlušnosti - třeba neplacení daní. Jen nechtěl násilí. Neposlušnost ano, ale ne násilí. Tolik o Ghándím.
12.01.2010 12:54:00 | Daniel S.
A jestli měl Kryl někdy ženu? Zcela nepochybně. Ale nějak neslyším, že by ji opustil a nechal v bídě. Neslyším, že by se nehlásil ke svým závazkům. Neslyším, že by ji nechal na holičkách nebo nutil k potratu.
Ostatně i křesťané se spolu vyspí před svatbou... nebo si snad myslíš, že ne? Jen to není tak běžné a hlavně vždcky splní své závazky, tkeér tím na sebe vzali.
12.01.2010 11:26:00 | Daniel S.
2. K čemu je autorita bez kritiky... K čemu je být moudrý, když k tomu nepovedu i jiné a k čemu je vidět moudrého, když se z něj člověk nepoučí. Tedy kritik poměrů a učitel morálky tedy morální autorita spolu velmi úzce souvisejí. Ano, pokud od jednoho člověka přijímám jen část kritiky a část učení, tak je také jen částečná autorita. To známe, tam jsme u toho, že si vybíráme - tohle řekl dobře, tohle dobře neřekl. Tohle udělal dobře, tohle dobře neudělal. Takové autority, kritiky a učitele má úplně každý a úplně každý si z toho vybírá, co se mu líbí a co se mu nelíbí.
Ovšem pak jsou autority, jejiž průměr výrazně převyšuje okolí. Takoví, kteří svým postojem dokázali a sovědčili víc než jen autoritu v jednom oboru. Takoví, kde je možné jejich vzor pro život přijmout téměř bez výhrad. Takoví, kteří nesmilnili, nekradli, nebyli doma zlí na děti. jinými slovy, existují autority, které nejsou kontroverzní. Nemají svého pana Hyda, nemají druhou ošklivou tvář. Pár jich je....
Třeba zrovna ten Hus. O něm neslyšíme, že kradl, žil jako boháč, prodával odpustky. O něm nesylšíme, že by běhal do hampejzu za lazebnicemi. Kryl také do značné míry naplňoval ideál své morálky, kterou si vytyčil a dodržel. Ghándí je i odpovědí na tvou polemiku o neodporování zlu zlem - šlo to i jinak a vyhrál. A před těmito všemi je Kristus se svým příkladem morálky, svou morálkou života, která není kontroverzní. A od všech těchto postav se ozývá nejen učení, ale i kritika. A jsou tak výraznými postavami, že se tam už moc nedá manévrovat a brát si z jejich učení jen něco. To už svým způsobem moc nejde.
A Navzdory otcům a synům? Nevím, možná tu písničku neznáš, ale jde tam o to, že navzdory strachu syny a navzdory strachu o otce se odhodlat k činům. To už zní jinak ne?
12.01.2010 11:24:00 | Daniel S.
1. Tak vida jak jsme se hnuli. Snad kromě toho, že se možná snažíš dokázat, jaký jsem demagog, ale mám pocit, žes to zatím dokázal především sám sobě. Možná se v tom i perfektně utvrdil a každá moje věta tě v tom utvrzuje ještě víc. Obráceně je to stejné. Jen já ze tvé kritiky neudělal moc změn ve svém projevu a životě a ty jsi taktéž moji kritiku nevzal do života v potaz.
12.01.2010 11:12:00 | Daniel S.
2. Kryl samozřejmě nepsal konkrétně o mé zbabělosti nebo mé malosti. Ale psal trefně o malosti každého člověka. Stejně tak i jiní podobní kritici stavu věcí morálních a veřejných.
Nebo snad Ježíš mluvil o každém jednotlivci? Nějak to nestihl obejít. Tajemství těchto morálních učitelů a autorit není v tom, že jako psycholog udělal s každým jednotlivcem sezení a vyhmátl rychle podstatu problému. Tito morální učitelé se stali známými a velkými ne pro službu jednotlivcům - tím může být třeba psycholog Matějček, nebo Prekopová - ale zobecněním principu. Nikoliv vytvářením úderných hesel, to už tu bylo, ale životem, který se může stát vzorem. Jednáním, které se může stát vzorem. Ono umět říct výrok, který bude mít všeobecnou platnost i po 3000 letech, to je umění - nepokradeš, nezabiješ. Stejně jako ty další o neoplácení zla zlem.
Takový člověk je pro mě autoritou všeobecnou.
A Kryl? Oba příklady, co jsi vybral, označuje Kryl ve své Krylias za ironické texty. A já souhlasím. Kryl zde nevyzývá k následování, ale popisuje určitý jev, stav, situaci. Nemusím zout před cestou dalekou zpocený boty. Stejně jako nenosím kotvu ani kříž. Také nepochoduju vpřed jenom vpřed a netvrdím, že kdo je proti, tak je lempl. Také se neodívám do oceli, když zavírám bránu. A když líčím na jelce, nečtu škvoreckého zbabělce. Rozumím ironii.
Ovšem navzdory otcům a synům se odhodlat k činům, to už je silné slovo. A že když je zahozena flinta do žita, tak přijde omezená suverenita. A také rozumím tomu, když se blíží ke Kralovým Varům a v domění, že ej to němec, chtějí mu vnutit rum za třicet marek.
A také rozumím, že když budeš tančit, jak niní pískají, tak budeš hopsat tak dlouho, až zlámeš si vaz. Také rozumím, že děkuje za bolest, která učí se tázat, za slzy, které učí citu, za nezdar, který učí píli a podobně.
12.01.2010 08:58:00 | Daniel S.
Tak postupně...
1. Řekl jsem, že ateista pro mě těžko může být morální autoritou jako celek. A také si za tím stojím. A stejně tak si stojím za tím, že leckterý ateista mi v konkrétním příapdě může být konkrétní autoritou. Možná by se to mělo říct obráceně. Je mnoho lidí, kteří mi jsou autoritou v konkrétních případech, konkrétních oborech, konkrétních jednáních. Bude mezi nimi i dost ateistů a zřejmě se zde najdou i postavy románové - neexistující.
Ale pak jsou zde další, kteří jsou mi morální autoritou jako celek. Tedy svým životem, svým postojem k životu. Tady je Ježíš na prvním místě a najdou se i další. Akorát v tomto případě tam ateisté moc nebudou. Tady už totiž vadí, že třeba poslali manželku na potrat, byť jinak řídí sociální nadaci.
Není těžké přijmout kritiku ve sportu od trenéra, ve škole od učitele, v práci od zkušenějšího kolegy. Ale už je mnohem náročnější přijmout kritiku od někoho ve svém soukromém životě a úplně nejtěžší je přijmout od druhého kritiku, která se týká osobnosti samé. Proto taky nepřijímám tvoji kritiku, že jsem demagog a ty zase mojí, že jsi neznaboh a morálně mimo.
Rozdíl je v tom, že já mám autority, od kterých to přijímám, protože uznávám, že si to mohou dovolit - Ježíš skrze Bibli, Hus, Ghándí i další. Ty nikoho takového nemáš.
12.01.2010 08:46:00 | Daniel S.
To je jednoduché Vladane... Tady nejde ani tak o vlastní kritiku - ostatně ani tvoje manželka tě zase až tak moc nezná a do hlavy ti nikdo nevidí. A psycholog spotřebuje hodně moc sezení na to, aby udělal alespoňm tvůj přibližný profil a našel alespoň ty nejmarkantnější rysy tvé osobnosti a povahy. Je celkem jedno, kdo tě kritizuje a jak moc je ti blízký. Otázkou je, jak kritiku přijímáš.
Pokud kritik není opravdu fundovanou osobností, těžko se člověk s kritikou smiřuje a kritik musí stát hodně nad ním, aby byl jedinec ochoten kritiku uznat. A hlavně aby byl ochoten z ní vyvodit důsledky. Příklady táhnou nemyslíš?
A nevím... kritika profesní nebo oborová je věc hezká. Je super, že áš své "mistry" v tom či onom, ale osobnost není jen soubor jednotlivostí. A tam se pak objevují ony morální autority. Jako byl třeba i Kryl, jako je Ježíš. Je super že zmíš citovat toho na potraty a tamtoho na principy volného trhu a třeba Klause na globální oteplování. Ale oni dohromady nedávají morální profil.
Kdo je tedy tvým kritikem tvého morálního profilu? Možná já, ale já nejsem dost fundovaná osobnost, abys ode mě tu kritiku bral.
12.01.2010 06:37:00 | Daniel S.
Já bych řekl, že mě Kryl ve svých písničkách kritizoval dostkrát. Za nedostatek odvahy, málo slušnosti, apod. Stejně tak mě dostkrát kritizovala Bible, potažmo Ježíš, za nedostatek lásky a empatie.
A samozřejmě se mi dostalo kritiky od rodičů, šéfa, kamarádů a jiných. A hodněkrát se mi dostalo kritiky nezasloužené.
Na druhou stranu od některých kritiku nepřijímám. Především od těch co kážou vodu a pijí víno. pak od těch, co každý týden mluví něco jiného a od těch, co podle svých vlastních slov nežijí. Pak nepřijímám kritiku od notorických šťouralů, co jim nic není po chuti a nikdy se jim nezavděčíš.. takové ty, co jim oběd sice chutnal, ale mohlo to být lepší.
Také nerad přijímám kritiku od lidí s úzkým rozhledem, maloměšťáků s jejich morálkou, nepřijímám kritiku od lidí tvrdých a nemilosrdných.
A i přesto zbývá dost těch, jejichž kritiku přijímám. Přdevším proto, že mi v oblasti kritiky imponují. Proto mi imponuje Kryl, který když mluvil o pravdě, tak raději utekl za hranice, aby tady nemusel lhát a když se to otočilo, tak se nezačal lísat, ale znovu ho zajímala pravda. Imponuje mi Erazim Kohák, který dovede filozofické termíny převést do srozumitelných příkladů. Imponuje mi Karel Čapek se svou kritikou klerikální církve. Imponuje mi nakonec i Václav Klaus, i když s valnou většinou jeho názorů nesouhlasím, ale jeho kritiku bych si poslechl rád.
Ale důelžité je to, že já kritiku přijímám. Od těch, co něčím jsou a něco pro mě znamenají. Netvořím si svá pravidla morálky a života sám. Tvořím je spolu s dalšími a snažím si vybírat ty, co svým životem prokázali kvality své hlásané pravdy. Ježíšem počínaje a třeba tím Krylem konče.
Pokud ty si svá pravidla tvoříš sám a nikdo ti není v morálce dostatečnou autoritou, není to nic divného, takových je kolem dneska spousta. Každý si tvoří to svoje a sám sebe kritizuje... akorát málokdo umí kritizovat sám sebe dostatečně natolik, aby to sám od sebe vzal vážně.
11.01.2010 12:12:00 | Daniel S.
Vidíš Vladane... pro mě byl Kryl autoritou nejen jako písničkář. Ale i jako člověk. Pro tebe tedy nebyl... Tpo také hodně ukazuje... minimálně to, že nakonec se ukáže, že pro tebe nikdo není autoritou jako člověk... jen jako odborník svého oboru... takže nakonec jedinou autoritou jsi sobě sám... A to je velmi laskavá autorita... málokdo je ochoten skutečně tvrdě kritizovat sám sebe.
06.01.2010 10:21:00 | Daniel S.
Vladanovi-je to už trochu mimo mísu,mluvíte o něčem jiném,ale já jsem se začetl až teď-Kryl byl taky věřící..
Kdysi jsem ho poslouchával na svobodně evropě každou neděli,v 15 hod měl vždy svůj "krylův průseriál".Ale později po převratu,mě celkem zklamal,i když básničky a texty má dobré.Zklamal mě právě tím svým pánbíčkářstvím.
Myslel jsem si že jako věčný "rebel" má svobodného ducha.Neměl..Odmítl komunistickou ideologii a ztotožnil se s náboženskou..Ale to jen na okraj,nechci vám kecat do debaty.
03.01.2010 14:34:00 | Weylin
no já nemám jednoznačnou kuchařku, jak zacházet s potraty. Ačkoliv by se možná hodila... Stejně jako neexistuje předpis, který by naučil pokrývače chodit bezpečně po střeše aby se zaručeně nezřítil.
Proto jen poukzauju na možná obecná rizika. Ať zdravotní, či sociální, nebo morální. Vyhodnotit si ho musí každý sám. Jen zmiňuji už předem, že zkratovité jednání je problém a stejně tak lehkomyslnost či podcenění rizika. Stejně jako chození po střeše je riskantní z mnoha důvodů, stejně riskantní je i potrat z mnoha důvodů, kteér jsem uvedl. A to že se 20x nic nestane nezmaná, že to tak bude furt.
To že se nic nestalo lidem okolo mě, neznamné, že to bude i se mnou stejné.
Jako křesťan proto říkám - potrat až jako poslední krajní možnost. Potrat ne jako řešení běžného problému, ale krajní možnost, která je riziková z mnoha důvodů a jeden z nich je i morálka a přístup a úcta k životu všeobecně.
Nemám k tomu co dál dodat. Snad jen, že potrat není osobní věcí, protože se dotýká dalších lidí, byť rozhodnutí je jen na matce. Ale to neznamená, že svým rozhodnutím nespustí další řetězec událostí, které mohou bt hornší než potrat nepodsotoupit a naopak.
A proč odbočím k cenám? Považuju za trochu nefér, když na jednu stranu si může žena dělat co chce a stát na to ještě platí. Tak by měl možná stejně platit i pokud se rozhodne naopak... Ono i to ekonomické hledisko potratu může hrát roli... a pak už je to (nezlob se na mě) dost hnusné.... vyvážit život cenou...
19.12.2009 18:39:00 | Daniel S.
Chci tím říct, že jít nebo nejít na potrat (byť je uzákoněno svobodné rozhodnutí ženy) není záležitost jen jí samotné. Minimálně se na tom podílel nějaký muž, dítě a těhotenství bude souviset i s její rodinou a přístupem rodiny, ekonomická situace, apod.
Považuji za velmi důležité, jak se žena projeví ve vztahu k početí, těhotenství a vůbec životu a bude za to od svého okolí také posuzována.
V mnoha případech bude potenciálním partnerem uznána za nezpůsobilou k založení rodiny, protože jí nezáleželo na dítěti, které nosila. Rozhodnutí se pro potrat nebo naopak není rozhodnutí jakou kabelku si vybrat nebo zda si koupit či nekoupit hamburger.
Rozhodnutí o potratu bude mít vliv na vztah minimálně s jejími rodiči, partnerem a dalšími lidmi, ale o tom se vůbec nemluví.
A i když ženě nikdo nebude bránit v jejím rozhodnutí, toto rozhodnutí bude mít obrovský vliv na její budoucí život. A výsledek, kdy dá kariéře přednost před dítětem se může jednou otočit proti ní, protože až dítě bude chtít, už to nepůjde a nebo nebude mít s kým. A obávám se, že těchto důsledků se nebývá vědoma ani mladá holka po "nehodě" ani její matka a jejich rozhodování bývá mnohokrát zkratovité ovlivněné příslušným zjištěním.
A další věc... potrat je částečně hrazen ze zdravotního pojištění... to mi přijde jako nesmysl. Porvedení potratu stojí cca průměrně 20.000,- proč platíme 25000x20.000= 500.000.000 tedy půl miliardy ročně za problém,který si v 99% případů zavinila sama matka.
Zajímalo by mě, kolik by bylo potratů, kdyby je ovlivnila i tato cena...
17.12.2009 14:05:00 | Daniel S.
A samozřejmě dodávám, že mě jako křesťana toto netrápí, jelikož případy těhotných šestnáctek jsou u nás méně časté než výhra ve sportce. My křesťané spolu spíme s vědomím, že chceme a můžeme mít děti. pokud je náš vztah jakkoliv v nepořádku, většinou neuzavíráme manžesltví a vůbec se sexualitou nezačínáme.
Potrat, jeho zdravotní, morální a sociálně-patologické důsledky jsou výlučnou doménou vás ateistů. A vy se s nimi musíte vypořádávat. Nejen v případě komplikací dalších těhotenství (jak se třeba vypořádáváte s tím, že po prvním potratu se narodí dítě s vadou, přičemž to souvisí s poškozením dělohy při kyretáži...), ale také v komplikaci ve vztahu k partnerovi, který třeba dítě chtěl (a měl by tedy mít naporosto shodné morální právo takovou ženu opustit...), nebo vztahu k rodičům, kteří svou dceru k potratu dotlačili, apod.
A že z těchto rozhodnutí vznakjí mnohdy vážné důsledky, které se táhnou dlouhá léta či desetiletí, to je prostě fakt. A nesmíme zapomenout, že ženě nevzniká jen právo na potrat, ale odpovědnost za toto rozhodnutí ve vztahu ke všem, kterých se to byť jen částečně dotýká.
17.12.2009 12:30:00 | Daniel S.
Ok, ani já jako křesťan nezpochybňuji právo ženy na potrat a tedy především právo na její osobní ničím nezmanipulované rozhodnutí. A slovo nezmanipuované bych podrhl. Protože rozhodnutí takové šestnáctky není tak svobodné jak se zdá už jen tím, že není plnoletá a nátlak ze strany rodičů a okolí může být velmi silný.
Stejně tak v opačném případě u křesťanské šestnáctky.
Ale jako křesťan rovněž říkám, že v mnoha případech je potrat pouze výsledkem sobectví a ukazuje na neúctu k lidskému životu a sexualitě vůbec. Stejně tak říkám, že existují i otcové a minimálně pokud si žena pozvala nějakého muže za účelem zplození dítěte a pak si to rozmyslela, byť ten muž s tím počítal a očekával svého potomka, tak tam bych nebyl tak jednoznačný co se týče práva ženy. Ostatně slib je slib a nevím, zda je možné právo na potrat nadřadit smlouvě mezi dvěma lidmi. Ostatně exsitují normálně právně uznané smlouvy, že žena nesmí otěhotnět (v příapdě hereček, apod, kde je porušení také sankcionováno) a v takovém případě pak vidím další problém - kdy je dítě odstraněno ve jménu smlouvy.
Potrat není jednoduchá záležiost. A i když nejsem pro zavádění polské legislativy, přece jenom bych nechtěl zůstat u současného teoretického stavu práva ženy na protrat, přičemž její svobodné a nikým nezmanipulované rozhodnutí není v mnoha příápadech vůbec naplněno.
17.12.2009 12:23:00 | Daniel S.
A ne, nezdá se mi, že plácám... a prosil bych bez invektiv a urážek. Tím, že mi říkáš, že plácám mi také mimoděk vyjadřuješ, jak si vlastně stojí můj názor. A podle tohoto úsloví to vypadá jako když se nebavíc rovný s rovným, ale jako když odbýváš zlobící dítě.
17.12.2009 11:09:00 | Daniel S.
Já totiž ani nemohu přiznat žádnou možnost a to ani s rozšiřujícím komentářem.
Když řeknu ano, považuji to za podstatný nedostatek nebo naopak nepovažuji, tak tím přijímám tvůj systém hodnocení - tedy jednoznačně extrémní a fundamentalistický na obě strany. Já jako křesťan nejsem zcela proti potratům, ale nejsem také zcela pro ně. A také dovedu rozlišit mezi předmanželským sexem jako určité citové záležitosti a nebo čistě promiskuitní podobě.
Ani hodně liberální ateista není zcela pro potraty a zcela proti nim a také není tak úplně pro bezbřehý sex kdykoliv, kdekoliv a s kýmkoliv.
A já se odmítám vyjadřovat k tomu, že vytvoříš modelový příklad, který ovšem v reálném světe neexistuje a na základě toho pak vypracuješ rozhodnutí, protože ty se třeba s modelem ztotožníš.
těžko můžeš podat modelovou osobnost několika slovy - ateista který uznává potraty... To je dost málo. Také by chtělo říct, zda je ateistou vědeckým, nebo jen neuznává žádné vyšší principy, neřekls, zda potraty připouští vždycky jako rozhodnutí ženy, které přísluší jedině a nesmazatelně jen jí, aniž by k tomu měl co dodat třeba lékař (ano pro jisté pacientky je potrat rizikovější než těhotenství). To bys měl rozšířit. Ostatně ono se dobře teoretizuje, ale když pak budeš mít těhotenství a rozhodování o potratu v rodině, bude situace vypadat zase jinak. Ovzvlášť když třeba budeš mít zeťáka, kterého sis oblíbil a který si oblíbil tebe, který dítě chce a naopak ddcera ho nechce. tam přestane celá záležiost být jednoduchá.
17.12.2009 11:08:00 | Daniel S.
Pokud VLadane očekáváš, že na tvou otázku bude vždy odpověděno přesně v duchu odpovědi, kterou vlastně očekáváš, tak se staň právníkem. Tam je základní pravidlo u soudu pokládat otázky na které znáš odpověď předem.
Ale v běžné diskusi je zcela běžné, že dotazovaný zareaguje na otázku jiným než očekávaným způsobem a není nikde řečeno, že musí odpovědět ve stylu otázky, protože otázka může být zavádějící.
Když si přečteš protokoly z Husova slyšenív Kostnici, tak tomáš úplně typické. Ostatně v Bibli je to totéž. Farizeové také chtěli Ježíše nachytat na otázce, kde je každá odpověď zavádějící. Přečti si spor o daň císaři.
Totéž jsi použil ty v případě Paula. Zavádějící otázka, kde odpověď ano vytvoří fundamentalistu a odpověď ne vytvoří dojem, že neví co vlastně chce. Žádný div, že Paul na to odmítnul v tomto duchu reagovat. Ani žádné rozvedení odpovědi tomu totiž nepomůže.
Diskuse není výslech...
17.12.2009 08:44:00 | Daniel S.
A ještě Vladane:
K tomu, jak prý křesťané v diskusi často uhýbají...
víš, když se budeš bavit s nějakou vědeckou kapacitou o matematice nebo termonukleární reakci, nebudeš si samozřejmě předstírat, že oboru nějak extra rozumíš, klidně připustíš, že to tak není a také připustíš, že ona kapacitav oboru musí vysvětlit spoustu věcí kolem, historii objevu, teorie, kteér to vysvětlují, zabrousit do dalších oborů, aby ti mohl nakonec složit celek, kterému porozumíš. Nemáš s tím problém, protože objektivně připouštíš, že nejsi odborník.
Ale když jde o náboženství, tak se každý druhý považuje za naprostého odborníka, který má k problému co říct, byť bibli viděl z rychlíku a sotva do ní nakoukl. A zřejmě i kdyby ji přečetl, nebude o moc moudrřejíš než kdyby si přečetl skripta kvantové fyziky. A protože se považuje za odborníka, dráždí ho, že mu někdo vysvětluje kontext, odbíhá k dalším souvislostem a považuje to za uhýbání. To není uhýbání, jen snaha o kontext, aby nakonec mohl být problém osvětlen nejen v tomuzoulinkém pohledu tázajícího, ale prostě aby to mohl pochopit.
Ostatně s jiným křesťanem není nutné odbíhat od tématu, protože ten je v kontextu vzdělán. Stejně jako je mnohem snazší dojít k shodě mezi dvěma fyziky.
16.12.2009 14:09:00 | Daniel S.
Vladan:
Což mi ovšem nebrání nevidět morálku nikoliv jako aritmetický průměr morálek svého okolí, případně v lepším případě aritmetický průměr morálek lidí kterých si vážím.
Morálku nepovažuji za lidský konstrukt i když uznávám, že tak funguje. Nositelem morálky pro ně není člověk, ani člověk jehož považuji za autoritu, ale Bůh, potažmo Kristus.
A protože jsem křesťan, je pro mě nejvyšší autoritou Kristova morálka.
16.12.2009 14:00:00 | Daniel S.
Vladan:
A Vladane je vůbec možné, aby nedokonalý člověk (i nedokonalý křesťan) byl někomu jinému obecnou autoritou? Teď tak mareně uvažuju, kdo by to mohl být. Pár výjimečných osobností v dějinách se najde, ale v podstatě je to nemožné. Každý člověk má pár vroubků a špatných vlastností, čili těžko se dá čekat, že by mohl být vzorem vždy za každé situace. Snad Kristus...
ALe nějak mě to netrápí, protože obecná morální autorita není něco, co bych u druhého člověka hledal. Ani moje žena není dokonalá a ani já nejsem dokonalý u ní.
čili jak jsem řekl, mohu sá vážit i ateisty v určitých oblastech a stejně tak i křesťana zase v jiných. Jen ty oblasti se nebudou vždycky překrývat.
16.12.2009 06:40:00 | Daniel S.
Tak Vladane, rozebírali jsme morální autoritu jako celek. To ty ses přece pozastavoval nad tím, že jsou určité věci, kde ateista nebude křesťanovi autoritou a naopak. A z toho jsi udělal extrapolaci, že pokud není ateista křesťanovi autoritou svou tolerancí k potratům, tak není autoritou vůbec a naopak.
Ale takhle to přece není. i já si mohu vážit Klause či jiných ateistů v určitém přesně ohraničeném případě. I Klaus občas řekne něco, čeho si vážím. Stejně tak Havel, ale i Alan Grenspan. Stejně tak mám rád muslimské dervišské příběhy nebo hinduistické pojetí nenásilí.
já se nepokouším o extrapolaci, jen jsem dal pár jmen lidí, kteří ač křesťané mohou ve svých oborech a ve své viditelné činnosti být i ateistovi autoritou. Copak vím já, jestli doma náhodou neřvali na děti?
Snažil jsem se vysvětlit, že morální autoritou nebývají lidé za svá krajní stanoviska a pevné postoje, ale za jiné vlastnosti jako humor, empatie, soucit, pravdomluvnost, otevřenost apod.
A že vidím v potratech v mnoha případech jen sobectví? také to tak v mnoha případech je. Ale ne vždycky. Že za potratem vidím neúctu k lidskému životu? Ano v mnoha případech to tak je. Také ale bude rozdíl, byl-li to jeden případ, nebo opakující se záležitost a jak se taková věc zapíše do života dotyčného.
A jako křesťan dávám křesťanům jednu jednoduchou radu pro takové případy. Berte si za partnery takové lidi, kteří s vaším názorem souhlasí. Totéž doporučuji i ateistům. Alespoň nedojde na situaci, kdy jeden bude hájit svoje právo na dítě a druhý vyčítet neúctu k životu. Ostatně neochota ustoupit na obou stranách bude znamenat mnohem horší neštěstí než jeden zmařený nenarozený život.
15.12.2009 13:47:00 | Daniel S.
A na závěr... jesm rád, že můžeme provonávat jmény... ono to hodně udělá...
Dan jako autoritu uznává Ježíše, Husa, Matějčka, Grygara, Svěráka, Rumla, Koháka...
Vladan jako autoritu trochu uznává Havla, Klause...
Myslím, že to má slušně vypovídající hodnotu. obzvlášť pro jakoukoliv třetí osobu, co toto čte.
14.12.2009 08:57:00 | Daniel S.
Vladan:
Já jsem ti vladane jen nahodil několik jmen. A tak je tey rozebereme. Ono je celkem jedno, že Grygar třeba dneska senilní, ostatně má na to věk a právo, ale jeho astronomické práce jsou stále na světové špičce. Není nikde řečeno, že se člověk stává menším, když už jeho duševních sil ubývá. A i když třeba dneska už není autoritou, rozhodně jí byl. A to předvším pro svůj pověstný vědecký přístup.
Zdeněk Svěrák není jen herec a komik. Je hlavně spisovatel i když píše především scénáře. A jeho filmy mají dodnes lidem hodně co říct. Nemluvě o tom, že je možná jediný v této republice, který dělá kvalitní písničky pro děti, které vychovávají.
Zdeňěk Matějček ti možná nic neříká jako jméno, ale při každém psychologickém vyšetření dětí se používá jeho metodologie a SOS vesničky znáš i ty.
A že nemáš žádného ateistu, kteýr by byl autoritou? Tak ovšem o autoritě vůbec nemluv. Já bych jich pár znal. Možná že tobě není a neumí být nikdo autoritou. Jen ty sám...
14.12.2009 08:55:00 | Daniel S.
No já bych několik mediálně známých křesťanů jako autoritu viděl...
Tak jen tak namátkou... Erazim Kohák (filozof), Jiří Grygar (astrofyzik), Joel Ruml (souč. senior ČCE), Štěpán Hájek (muzikant), Zdeněk Svěrák (režisér, herec a spisovatel), Jaromír Křivohlavý (psycholog, psychiatr), Zdeněk Matějček (psycholog, tvůrce SOS vesniček), Zdeněk Hruška (politický vězeň, Hruškova meditační zahrada), architekt Kaplický (anglikán).
Tolik ti, co by se dali považovat do jisté míry za autoritu. Dovoli jsem si je soukromě seřadit podle toho jak moc autoritativní se mi jeví.
A teď ještě pár dalších mediálně známýčh křesťanů -
Aleš Juchelka (moderátor Medůzy) sestry Toušlové (moderátorky), Štěpán Rak (muzikanti otec i syn), Hana Zagorová a Štefan Margita (není nutno představovat) je nutné pokračovat? A to jsem vůbec nezačal o regionálních "hvězdách" které třeba nejsou známy celorepublikově, ale ve svém kraji ano.
Většinou se ten křesťan pozná tak, že nezvedá prostředníček ani v parlamentu ani doma, nemluví sprostě, nejsou o něm palcové titulky v Blesku a má normální rodinu.
Teď to zkus ty Vladane a vyjmenuj nějaké podobně mediálně známé ateistické autority.
10.12.2009 13:18:00 | Daniel S.
Vladan:
Jo? fakt je realita jiná? Mluvme o naší zemi o naší evropě. Mluvme o tom prostředí ve kterém žijeme a kterému tedy alespoň trochu rozumíme. Ono bavit se o pohnutkách lidí (a křesťanů) někde v Malajsii nebo v Bosně jde trochu mimo nás. Nežijeme tam a nerozumíme tomu.
Ale ty snad vidíš v naší zemi fanatické křesťany jak rozvracejí stát nebo liberální hodnoty? Já vidím jen pevné rodiny, provoz sociálních zařízení, vysokou míru solidarity, vzdělané děti (dost zajímavé, když vlastně věří, že Bůh stvořil Adama a Evu a přitom jsou to také vědci, technici a vůbec jsou přínosem svým oborům), žádnou kriminalitu, žádné společenskosociální patologické jevy.
09.12.2009 09:34:00 | Daniel S.
A já bych rád dodal, že postoje v tomto nemusejí být nazávadu, pokud nejsou zastávány dogmaticky. Není nijak problematické, když se někdo cítí v roli ochránce nenarozeného života a jiný zase v roli ochránce práv ženy. Problém nastane až tehdy, je-li postoj tohoto ochránce extremistický a není ochoten od své teze ustoupit ani v případě, že je situace zcela neadekvátní. Proti právům matky není možné něco namítat, ale pokud na to přijde, existují i práva otců. Stejně tak se nedá něco namítat proti zachování a úctě k životu, ale exitují situace, kdy je konforntace příliš bolestná.
Ale znovu opakuji... morální autoritou zpravidla nebývá ten, kdo vyhlašuje pevné, věčné a nesmiřitelné teze, byť se krátkodobě může zdát, že nese recept na zlořády světa. Morální autoritou bývá ten, kdo umí naslouchat, posuzovat a připravovat řešení na míru. Ostatně ani Ježíš nedává ukamenovat cizoložnici a nezakazuje striktně rozvod. Večeří s hříšníky a odpouští viníkům. A i když má pevné zásady, nejsou v jeho programu receptem na štěstí, pouze bezpečnostní značkou.
04.12.2009 13:36:00 | Daniel S.
Ale pokud je pravda že Tvá rodina jsou věřící a Ty vidíš věci takto-pak Ti tleskám. Za to že jsi se nenechala zpracovat už odmalička tlakem okolí k jejich vidění světa.Většina věřících jsou věřící proto že je někdo od malička něčem přesvědčoval a oni to přijali.Dětská mysl je tvárná a uvěří v Boha v Lenina ve fašismus nebo Santa Klause,pokud je dost intenzivně a dlouho masírovaná.Je jen málo moudrých rodičů,kteří vedou své ratolesti k samostatnému a svobodnému názoru na život.
04.12.2009 10:09:00 | Weylin
Je fakt že pokud chceš kritizovat,měla by jsi se o téma víc zajímat,ale máš šestnáct let a myslím že Tě toto zas tak moc nezajímá.Jen jsi asi napsala něco z momentálního popudu. Je ale dobře že máš svůj názor i když možná časem uvidíš věci jinak.:-)
04.12.2009 10:00:00 | Weylin
Vladan:
Já vidím ještě jiný zádrhel... Ano Vladane těžko může být pro křesťana morální autoritou ateista uznávající potraty, ale to je dost slabá definice charakteru člověka nemyslíš?
Dokonce takový opravdový "charakter" nebude zcela jednoznačně proti potratům a nebude zcela jednoznačně pro. Být jednoznačně pro nebo proti je dost fundamentalistické. To je stejné jako být jednosznačně pro zrušit romům sociální dávky a jednoznačně proti tomu jim dávky zrušit. Ani jedno není přesné. Někdo by si zrušení zaloužil a někdo zase ne.
Takže ano, ateista podporující potraty, to skutečně autorita nebude, ale nebude autoritou ani pro své ateistické okolí. Stejně jako křesťan stavící se proti potratům za všech okolností včetně znásilnění nebo nebezpečí života pro matku.
Opravdová morální autorita, jak měl na mysli Paul... totiž nestojí a nepadá na jednom sloganu. Proto pro něj může být morální autoritou člověk, který opravdu umí posuzovat věci podle skutečnosti a ne podle ideologie. A pak bude jedno, zda je ateistou nebo křesťanem, nebo někým jiným.
03.12.2009 13:25:00 | Daniel S.
To by mě taky zajímalo, co myslíš tím, že tvoje rodina je věřící. Kdyby byla opravdu věřící, tak by tě od malého dítěte pravděpodobně vychovávala ve víře a alespoň něco by v tobě muselo zůstat.
Znám sedmileté děti, které už znají základy Bible, katechismus a umí pojmenovat alespoň některé úkony při mši svaté.
Ty jen nadáváš, neopíráš se přitom o žádné argumenty. To by bylo na více řádků :-)
Nemá smysl tady psát něco o víře nebo o Bohu.
02.12.2009 17:29:00 | Hippy
Nekecej že je tvoje rodina věřící... protože to bys byla taky. Nebo alespoň bys věděla něco o Bibli a vůbec o křesťanství. Ty znáš jen takové ty všeobecné mýty a řešči kolující internetem. Vlastně jsi do bible nikdy ani nenakoukla. Asi ji ani nemáte doma. A nikdy jste o ní doma nemluvili...
02.12.2009 09:37:00 | Daniel S.