Osud?Náhoda?!
Osud?Náhoda?!
Anotace: moje myšlenky se zatoulaly...
Jedna z hlavních životních otázek, nebo jen polemika pro snílky? Život proběhne v rychlém sledu pojmů, dojmů a zážitků. Občas se člověk zastaví u zlatavého západu slunce a v tichu přírody přemítá nad svým údělem. Sám sebe se ptá, co by bylo jinak, kdyby minulost měla jiná fakta. Historie ale slovo kdyby nezná a tak se tok myšlenek přesune z dimenze minulých zklamání, do očekávání nových zítřků. Má člověk ve svém pozemském životě nějaký uděl? Nebo je veškerá přítomnost jenom sledem nekonečných náhod, jež neznají meze? Anarchie našich rozhodnutí? Náhoda! Jenže není nahodilost náhod až příliš náhodná na to aby byla náhodou? Nekonečný kruh na než nikdo nezná odpověď. Jenže pro pochopení smyslu života je leckdy podstatná.
Myslím si, věřím, doufám, že nějaký vyšší smysl je. Je to jen únik, touha najít klid vlastní duše, forma ospravedlnění. Ale není jednoduší věřit, že někdo můj život nalinkoval a já ve své prosté nevědomosti jen jdu cestou na které jsou předkreslené moje kroky? Jednoduší možná, ale taky trochu depresivní. Snad se osud změnit dá. Snad se osud píše právě v přítomnosti. A já jen svou vlastní cestou dobývám stěžení body svého života.
Osud je víra jako každá jiná. A bez víry (v cokoliv) se těžko doufá. Každý ve své víře má určité zázemí a moje víra v osud, sic notně rozporuplná mě mnohdy drží nad vodou.
A v co věříš ty?
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Karma! (Věřím, to mnohdy stačí.)
29.05.2011 14:48:00 | okousaná od světlušek
dead-rodina je odpad?
Už se na ta psychedelika vykašli.
Není na tebe Jung trochu moc duchovní?
29.11.2010 01:08:00 | Iv
Romano, doufám, že tvé psychoterapie stále pokračují. Zatím není vidět rozdíl...
09.06.2010 16:31:00 | dead-head
já věřím, a nebudu ti popisovat v "co"
protože to podstatné by se v slovech ztratilo
07.06.2010 14:53:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Pokud ti je fakt 17+-, tak je dost možne, že máš v hlavě zmatek z možností příštích 30ti let života (pak by měl přijítt druhý zmatek a to je příprava na umírání).
Jinak zareaguju trochu jinak,je jedno, v co věříš, hlavně, že svůj život přežiješ, nebo ještě lépe:odžiješ.
Takže zbývají 3 druhy přežití:
1) Plnit se filosofiemi, křesťanstvím, mantrami, rodinou, cestováním a jiným odpadem, který akorát přehluší ten problém,že člověk neví,co má dělat.
2) Na vše se vykašlat a říct,že to je osud, což je o něco lepší,než bod 1.
3) Vykašlat se i na ten osud - protože ani ten nepotřebuješ k životu.
Neboli, nic z toho nezpůsobí,že budeš mít levnější chleba, že se vyhneš problémům, že budeš vždy budeš mít opověď na cokoliv atp.. A pokud to neumí ovlivnit,tak jsou zbytečné (Occamova břitva).
07.06.2010 10:34:00 | dead-head
no jsou to věčný otázky, zejména to jak je člověk vztahuje k sobě. :-)
Co je ale náhoda fyzikálně? Že jednou hodíte šestku a jednou jedničku? Ale když padla šestka, mohla padnout jednička, nebo to bylo předem vyloučené?
Drsnější otázka je: budoucnost je nejasná, ale je jasná historie? protože zpětně máme tendenci tvrdit: stalo se to a to, tj. už je tam jakýsi "osud", nemohlo to být jinak.
O budoucnosti spíš tvrdíme: s "pravděpodobností" tou a tou se něco stane, ale zpětně se to stalo s jistotou. Co udělá z nejisté budoucnosti jistou minulost? My a naše rozhodnutí? příroda?
Pak by se mohlo pokračovat, že teď je předěl mezi možnými scénáři vývoje ("náhodou") a jednou minulostí ("osud").
Další možnost je: náhoda u obého, trojího (minulost, současnost, budoucnost). Co je víc šilenější? :-)
31.05.2010 15:51:00 | ewon
Já nevěřím,že by vše byla jen náhoda,na to jsou příroda i vesmír moc dokonalí.A organismy,o těch ani nemluvím.To musela stvořit nějaká inteligence.V osud věřím,ale nemyslím si,že je pevně daný,ale dá se chováním ovlivnˇovat.Myslím,že jsme na Zemi ,jako ve škole,každý v jiné třídě,na jiném stupni vývoje a máme se od sebe učit a během života se snažit udělat ze sebe,co nejlepšího člověka a pomáhat při tom i ostatním.Na to je však jeden život krátký,takže mne zaujala Budhistická filosofie a věřím i v inkarnaci.Nikdo neví jak to je,já samozřejmě taky ne,ale s touhle berličkou se mi mnohem lépe žije.Když jsem dřív tomuhle nevěřila,bála jsem se smrti a myslela jsem,že z toho zcvoknu,když jsem viděla co lidé dokáží za zvěrstva.Tedˇ když věřím,že i ten vrah ještě nepochopil smysl života a bude se muset vracet na svět tak dlouho,dokud se nezmění,je mi trochu lépe i když se stím stejně ještě neumím úplně vyrovnat.Mě to tak nějak zní logicky,jinak bych smysl života vůbec nechápala a nebavil by mě.Tak to je moje víra a cítím se díky ní skvěle.Tedy v podstatě,jelikož zdaleka nejsem dokonalá,mám občas své nálady.
30.05.2010 23:56:00 | Iv