pokud se muhu vyjádřit tak plně souhlasím a s tím incesem je to tak, že se dokonce o něm v Bibli píše, Lot, když prchl z Sodomi a Gomory tak se skryl v jeskyni se svými dvěma dcerymi, obšerstvovaly se vínem a pak dcery si braly otcovo sémě a narodily se jim děti.
05.01.2014 17:26:16 | Miki13
Jak můžeš Vladane vědět, jesli pravěký člvoěk považoval blesk za něco tajemného a jak si to vysvětloval. Jak jsem ukázal, to že se něčeho bál ještě nemusí znamenat, že si z toho udělal boha. Stejně jako platí, že neznáme míru jeho strachu z atmosférických jevů. Mohl taky docela dobře přijít na to, že když v dálce začne hřmít, je třeba někam zalézt a ono to zase přestane.
Stejně jako je třeba jít pryč, když narazím na medvědí stopy.
¨Proces "zboštění" určitých jevů rozhodně není tak přímočarý a není tak jednoduchý a rozhodně envede pouze přes strach nebo nevysvětlitelné.
02.03.2011 14:28:00 | Daniel S.
Já taky jezdím autem a skoro každý večer v televizi vidím, jak se někdo rozšrotoval na hadry, byl jsem u několika nehod, jednou jsem obracel po nehodě mrtvolu, který chyběl obličej a svlíklo jí to skoro do naha. Můj táta měl těžkou autonehodu, dva moji spolužáce se v autě zabili, jeden můj kamarád se zabil na motorce.
Ve všech těchto případech nehodu nezavinili, ale někdo do nich vlítnul...
a i když mám z ježdění respekt a mám na paměti, co se stalo a samozřejmě vím, že když budu mít smůlu, někdo do mě vlítne a neudělám nic, stejně se ježdění nebojím... proč? Otrnulo mi. Dělám to dnes a denně. Když něco zažíváš často a dokolečka, otrne ti. Proč si myslíš, že zrovna pravěkému člověku neotrnulo? Ostatně myslím, že se setkával s nebezpečnějšími aspekty života než byla zrovna tvoje oblíbená bouřka... ostatně takový pravěký lev nebo jiná šelma byly asi podstatně častějším původcem úmrtí. Ostatně strach z medvěda se nám dochoval i v našem jazyce... Proto také animisté uctívají zvířata (inu animisté), ale na blesky kašlou...
01.03.2011 11:35:00 | Daniel S.
No on je docela rozdíl běžně zažívat bouřku za dvojitými okny a pak se holt jednou ocitnout uprastřed ní. On je docela rozdíl být za nepohody běžně doma a holt pak mít jednou smůlu a zažít to někde venku. Je taky rozdíl v tom, jak málo jsme otužilí, jak málo jsme sžití s přírodou. Půlka tohodle národa už by si venku neuměla rozdělat ani oheň i kdyby měli sirky. A to nemluvím zkoušet nějaké křesání.
Frenkvence bouřek se nezměnila, ale změnilo se, kde je zažíváme. Změnilo se, co všechno máme k dispozici. A proto se takový dnešní skautík za bouřky klepe ve stanu - předtím byl schovaný za půl metrem cihel a nad hlavou měl trámy, izolaci a tašky... najednou je mezi ním a bouřkou jen tenký hadr...
Tohle ovšem není přpad pravěkého člověka. Ten si bouřky užil nejen v jeskyni, ale i mimo ní... Je opravdu velmi nevědecké říct, že se nějak extra bál, protože to nevíme. Ani já to nevím. jen si myslím, že moje námitky mohou mít něco do sebe. Ostatně nejvíc se člvoěk bojí neznámého, ale bouřka pro pravěkého člvoěka moc neznáímá nebyla.
27.02.2011 20:34:00 | Daniel S.
Vladan:
To že se něco jeví jako logické, ještě neznamená, že to tak skutečně je. Navíc jestliže posuzuješ chování pravěkého jeskynního člověka žijícího před deseti tisíci roky dle chování aplikovatelného dnes. Možná by bylo logické, aby si dnešní člověk, pokud by se bál (ne blesku, ale něčeho jiného) tímto způsobem představoval boha, ale my vůbec nevíme jaké myšlenkové pochody měl právě tento pravěký člověk. Ostatně je docela dobře možné, že se bouřky vůbec nebál. Zažíval ji od nejútlejšího dětství, pořád dokola a dokola. těžko poměřovat jeho strach bouřky se strachem z bouřky moderního člověka, který už několik generací neseděl v puklině ve skále za pořádného blýskání. Úzkost dnešního skauta na táboře ve stanu za bouřky lze chápat a lze chápat, že se strachy modlí a prosí jakéhokoliv boha, aby to skončilo. Ale jak by tento skautík reagoval, kdyby takovou bouřku zažíval desetkrát do roka pořád dokola? Já ymslím, že by ho strach z blesku přešel dost rychle.
Stejně tak se modlí rekrut na frontě kanonády, ale starý mazák ví, co je třeba udělat, aby omezil rizika a prostě si zvykne.
My zkrátka vůbec netušíme, jak reagoval pravěký muž na bouřku a vůbec netušíme, z čeho měl nebo neměl strach. Všechny tvoje rádoby "logické" závěry vycházejí z logiky dnešního civilizovaného člověka a o logice (a nebo schopnosti logiky) pravěkého člověka můžeš jen spekulovat. Ale moc vědecké to není.
A tam, kam dohlédneme - tedy tam kde jsme schopni posoudit logiku, kde jsme schopni posoudit myšlenkové pochody a kde jsme schopni posoudit strach, zájem, směřování - tedy řekněme od roku 3000 - 1000 př.nl. tedy dle písemných památek, tam už náboženství figuruje ve zcela jiné roli než jako pomoc před útokem přírodních živlů. Jistě bůh nebo bohové jsou původci těchto živlů (to tvrdí náboženství dodnes) ale bůh nebo bohové mají už v té době náboženský smysl sociální, kulturní, politický a etický. Přírodní živly tam hrají velmi minimální roli.
A do pravěku prostě nevidíme.
Mimochodem, etnografický výzkum u amazonských indiánů zatím ukazuje, že jejich animismus více souvisí se stoupáním a klesáním amazonky a s přírodními cykly než se strachem z přírody. oni ti hoši se bouřek nebojí - znají je.
25.02.2011 08:47:00 | Daniel S.
Je to dost odvaha poslat takovouhle úvahu do této sekce, když tu jsou takoví čtenáři... ale jinak jsem moc pozitiv na úvaze nenašel - jde jít větu po větě a jednoduše zpochybňovat závěry, až zbyde jen dojem, proč ta úvaha vlastně vznikla. Mě vychází: hluboký strach.
Žijeme v postmodernismu, stálo by za to tuhle úvahu zposmodernit, protože je více způsobů, jak popisovat objekty (logicky, intuitivně, percepčně, emocionálně...) a žel díky tomu jsou tyto přístupy ekvivalentní, protože se dívají na věc z jiného úhlu.
24.02.2011 13:35:00 | dead-head
Vladan:
Ohledně těch jevů v pravěku a případném vysvětlování jevů pomocí náboženství... toto je zcela nedokázatelný princip a to jednoduše proto, že nemáme žádné záznamy z předpísmových civilizací, přičemž jeskynních obrazů je málo a dají se vykládat mnoha způsoby. Ale ve chvíli, kdy se civilizace naučila psát, otázky přírodních úkazů nezabírají v náboženské literatuře prakticky žádné místo. Navíc jsou vysvětlovány mnoha různými způsoby. Takže archetypální princip - jako že všichni reagují na belsk stejně, obzvlášť když to byli blbí pračlověci není prokázán.
23.02.2011 14:03:00 | Daniel S.
Porozumět znamená odhalit zákonitosti, dokázat předvídat. Dokáže fyzik (chemik/vědec) v lásce předvídat? (krom toho, že když někomu něco píchne, bude nadrženější, ale odkdy: více nadrženosti=více lásky?
22.02.2011 15:28:00 | Unyle Pěl
Fyzika pro mne zůstává nástroj člověkem vyrobený, aby dokázal uchopit třeba šetření energie - a její příležitostnou praktičnost jsem nikdy nepopíral. Vysmívám se jejímu zbožštění, že ona sama je nejhlubší podstatou věcí. Přestože kdybych ji takto uznával, bylo by mi zatleskáno nejen vladanem.
Dál bych se třeba vyjádřil, že je nadřazeností myslet si, že vím, kdy duše umírá; že čekám, který chemik/fyzik mi konečně řekne něco o lásce; jenže tady opravdu chlapci končí klasická školní logika a já se nechci točit v kruhu. Proto vyskakuji.
22.02.2011 15:24:00 | Unyle Pěl
Daniel S. :
Většinou se nepouštím do sporu s biologií, ale tentokrát udělám malou výjimku. Ten nedávný výzkum na který se odvoláváš prokázal něco úplně jiného, než co tvrdíš. Jednoduše proto, že jsi nečetl onu příslušnou vědeckou stať (má asi 600 stran + dalších 600 stran příloh) ale vejcuc provedený přes několik novinářských překladů a interpretací.
Re: Souhlasím s tím, že jsem ji nečet (ani nevím, že vyšla), jen občas narazím (na netu, v Blesku a pod.) na výrok, že láska je chemie.
Celý výzkum pouze prokázal, že ony chemické procesy v mozku souvisejí s pojmem, který je vyhrazen pro to, čemu se právě dneska říká láska - ovšem před padesáti lety se tomu, čemu dneska říkáme láska říkalo nadrženost, chtíč, chlípnost (není divu, že řečtina má pro lásku tři pojmy).
Vědci prokázali, že příslušné hormony mají vliv na naše libido. Ale neprokázalo se (a kvůli tomu se to dělalo) co je příčina a co následek. Neprokázalo se, zda byly nejprve hormony a potom láska a nebo nejprve láska a potom hormony. Dá se říct, že pokud ti někdo vstříkne správný koktejl hormonů, budeš nadrženější a mít větší chuť se s někým pomazlit. Ale co způsobuje spuštění těchto procesů v těle, to je předmětem dalšího výzkumu. A obávám se, že to spolkne další tisícovky stran textu a posun kupředu bude opět velmi malý.
Re: Huh, přemejšlím co vlastně tvrdím. :-). Osobní zkušenost: co znamená něčemu porozumět? Pro mě osobně: zavést tam matematiku. Jde něco takového v mozku? (nejde) z mého pohledu mu tedy nejde porozumět. (pak by asi mohli zavřít biologické obory- jak tedy dle mě postupují? pozorují, že se něco děje (v mozku). Co (asi) znamená spojení lásky a hormonů? zeptám se člověka: jste zamilovaný? odpoví jo. Najdu mu něco v hlavě, co tam nemá nezamilovaný. V 80% je tomu tak. (...pravděpodobně to bude složitější když to bude na 600 stran). Problém je asi v tom, co rozumíme pojmem láska.
Jinak z přesvědčení tvrdím, že vše je materiální (což pro mě znamená existenci jednoduchých všeobecně, neustále platných (a jen několika) fyzikálních zákonů), což ve svém důsledku vede k vytvoření lidských mozků (to je taky hezké, ne? :-) ), které jsou nám zatím brutálně nepochopitelné. (a mě tuplem.)
(prakticky pozorovaný svět může být jedním složitým nepochopitelným chaosem- ale abstraktní vztahy, které jsme v něm našli mají (a to je pro mě zázračné, chcete-li) právě tyto univerzální a stálé vlastnosti. Tj. experimenty je nikdy nevyvrátily)
No a teď můžeme vzít, že jazyk a pojmy a náhledy na věci, které běžně užíváme jsou založené na tradici a tudíž vpodstatě náboženské. :-) Na počátku bylo slovo. :-)
22.02.2011 15:09:00 | ewon
vladan_ : už v tom mám opravdu trochu zmatek. :-) Já tím jak reaguju, taky někdy nepochopím záměr autora (vox animi), reaguju na nějaký spor, který tam vidím a nakonec přidám něco svého...
Bohužel tu na sebe docela dost pliveme, ale asi je to nutné, protože takový jsme.
Můj postoj k Bibli je asi takový: dříve: jak někdo může takovým pohádkám věřit? Dyť je nad slunce jasné, že to napsali lidé. (to je podle mě ve zkratce názor autora (všiměte si jak to zjednodušuju). Postupem času ale dospívám k tomu, že to tak jednoduché nebude. Ano, víra může (a skoro bych řek, že to tak je dobře) být dána strachem, neznámem, nevysvětlitelnými věcmi. Zkrátka na jedné straně se držím materialistické filozofie, na druhé straně dávám za pravdu Unylemu, že je mi někdy naprd. (rozhodně není naprd v otázce klimatu, nebo např. šetření s energií) je naprd v otázce: co to je láska. (pokud jí nebudu řešit jako vědec.)
22.02.2011 14:48:00 | ewon
Bible není jenom taková nebo maková,psát o tomto jen pro úvahu samu,bez aspoń trochy opravdového zájmu nemá žádný smysl.Je to jako bych napsal-Korán je příručka pro teroristy-aniž bych věděl co v něm je napsané,dějinné sovislosti apod.Aspoň zhruba věděl.
22.02.2011 10:09:00 | Weylin
Pro mě je chemie odnož fyziky a nic víc a nemá extra velký smysl ji vydělovat. Pak tedy slyším: Láska je fyzika. To mohu říci rovnou: Člověk je fyzika a Země je fyzika a Vesmír je fyzika...
Vysvětluje to něco? Podle mě ne. Je to degradující? Podle mě ano :)
Vím, že se nehneme, leč autor má mělký vhled a je pro mne nezbytné si do něj rýpnout :)
22.02.2011 08:03:00 | Unyle Pěl
Ewon:
Většinou se nepouštím do sporu s biologií, ale tentokrát udělám malou výjimku. Ten nedávný výzkum na který se odvoláváš prokázal něco úplně jiného, než co tvrdíš. Jednoduše proto, že jsi nečetl onu příslušnou vědeckou stať (má asi 600 stran + dalších 600 stran příloh) ale vejcuc provedený přes několik novinářských překladů a interpretací.
Celý výzkum pouze prokázal, že ony chemické procesy v mozku souvisejí s pojmem, který je vyhrazen pro to, čemu se právě dneska říká láska - ovšem před padesáti lety se tomu, čemu dneska říkáme láska říkalo nadrženost, chtíč, chlípnost (není divu, že řečtina má pro lásku tři pojmy).
Vědci prokázali, že příslušné hormony mají vliv na naše libido. Ale neprokázalo se (a kvůli tomu se to dělalo) co je příčina a co následek. Neprokázalo se, zda byly nejprve hormony a potom láska a nebo nejprve láska a potom hormony. Dá se říct, že pokud ti někdo vstříkne správný koktejl hormonů, budeš nadrženější a mít větší chuť se s někým pomazlit. Ale co způsobuje spuštění těchto procesů v těle, to je předmětem dalšího výzkumu. A obávám se, že to spolkne další tisícovky stran textu a posun kupředu bude opět velmi malý.
22.02.2011 07:20:00 | Daniel S.
Unyle umí jednu věc dobře: vyvolat ve mě nějakou reakci. :-)
V jednom jsem se ale již pevně rozhodl. Nikdy neuvěřím ničemu, co jsem si neosahal, nebo nemám přímý důkaz té dotyčné věci. A láskou mi neoponujte. Nedávný výzkum totiž dokázal, že láska je soubor chemických procesů, které způsobuje u žen estrogen a u mužů testosteron s mnoha jinými hormony.
By chtělo napsat: "tož piču vaši paní jsem taky neviděl a věřim, že ju má". :-)
Ale řekl bych, že se tu míchá moc věcí... To že je láska materiální povahy jí snad nijak nedegraduje a už vůbec jí to nevysvětluje (zvláště ne jako osobní zážitek). Já si osobně myslím, že o mozku víme velký prd, ale je dost dobře možné, že láska je tak zásadní, že je poměrně jednoduchá. A ano, vznikla patrně jako nějaká odnož sexuálního pudu, byla evolučně výhodná, protože pečuje, ochraňuje a má zájem o druhého.
Vždycky mám pocit, že to, že je láska hormon píše někdo, kdo ji ztratil. Ale v tom se možná pletu. Zní mi to jako láska je přelud (to je idealistická forma). No ale kdo, nebo co ten hormon spouští?
Řeknu to asi takto: věřím v materiální svět a taky věřím, že projevem tohoto materiálního světa je člověk, který převážně věří a neví a tápe.
22.02.2011 00:48:00 | ewon
Daniel to řekl dobře a jasně. Ty zatím netušíš, co a k čemu je náboženství.
A že láska je "soubor chemických procesů"? Žádný takový důkaz není. Pouze tomu Věříš. Vlastně tomu chceš věřit, mrzký materialisto :P
21.02.2011 07:59:00 | Unyle Pěl
Já bych se pozastavil nad jinou věcí. Na začátku začínáš tezí, že víra vznikla už někdy v pravěku a přidáváš, jak se to stalo. Od toho se pak odvíjí všechno ostatní. No chtěl bych mít taky tolik odvahy a sebevědomí, abych přijal jako základní postulát tezi, kterou sice opakují všechny populární a bulvární časopisy pořád dokola, zatím co antropologie, etologie, psychologie ale i lingvistika a ostatní pomocné vědy sociální a historické mají příliš mnoho pochybností, že by to všechno bylo tak jednoduché. Jen tak pro orientaci - je zajímavé že se nám náboženství vyvinulo úplně všude a není ani jedna jediná sociální skupinka, která by se obešla bez náboženství. Takže tlaky na náboženství jsou podstatně větší a podstatně složitější než si odůvodňovat jevy.
Na to že je ti 19 bych očekával trochu víc průpravy do problematiky. Prakticky všechny otázky, které pokádáš a odpovídáš na ně řešil už v té stejné Bibli třeba apoštol Pavel a sám si je tam můžeš přečíst. Bez znalosti blízkovýhodní lingvistiky a znalosti tehdejšího způsobu přemýšlení a systémového žebříčku hodnot nemůžeš nikdy dojít k žádnému výsledku.
Například operuješ pouze s fundamentálním (doslovným) výkladem bible. přitom existuje ještě minimálně 20 dalších, které se vyučují minimálně od prvního století. Pokud připustíš existenci alegorie (neboli podobenství)zjistíš, že Bůh je sice náš otec a křesťané jsou bratři a sestry, ale o incet opravdu jaksi nejde. Ostatně jak čeké zákony tak církevní zákony připouštějí zcela běžně sňatek bratranců. A to nemluvím o výkladech připodobňujících, výkladech židovských nebo o modernějších výkladech.
Navíc porovnáváš starověk, středověk a dnešek v jednom chumlu.
Chce to víc znalostí a víc informací o problematice, pak bude tvá úvaha lepší.
20.02.2011 09:40:00 | Daniel S.