Co se mi (ne)líbí na církvi, ve které jsem vyrostl

Hezky jsi to napsal.
Jinak buď si jist, že jseš heretik. A též buď na to patřičně hrdý, protože jen tak se někam dostaneš, a to,co si vydobyješ bude jen a jen tvé a nemusíš si o tom jen nechat povídat.

Jinak tvé argumenty a myšlenky jsou jasné - je potřeba je pokládat - ještě ti tam schází informace o tom,že v bibli se píše o nebeské ženské postavě jménem moudrost (Sofia)- Př. 8,22-31, a ta když byla s Bohem, tak Bůh dělal moudré věci, a když mu nebyla po boku, protože byla na zemi, jaké věci asi mohl dělat? atd. Pročpak se Bůh musel vždycky rozvzpomínat na předchozí smlouvy? Zřejmě kvůli tomu,že na ně nemyslel. No problém je smaozřejmě složitější.

Snad ti pomůže kniha C. G. Jung : Výbor z díla 4 - obraz člověka a obraz Boha.
To by ti jako rebelovi mohlo pomoci od zaběhlých falešných představ o Bohu. Hlavně ta kapitola Odpověď na Jóba je docela masakrózní četba. To pak člověk pochopí,proč Jung prvních 100 stránek knihy ujišťuje možné křesťanské čtenáře, že jejich víra je to nejlepší,co mohli v životě udělat... to aby je ten zbytek knihy moc nerozházel ;-)

18.05.2011 17:53:00 | dead-head

A samozřejmě, pořád jen vše vidím jako Hurvínek válku, pořád jsem podle tebe mimo, jsem nedozrálý, nerozumím, neznám. koukám, že podle tvé logiky ten kdo pochybuje je víc než ten kdo se k něčemu doipochyboval, ten kdo nevěří je víc než ten, kdo se už něčeho dověřil. Jinými slovy ten kdo podezírá je víc než ten kdo už má důvod věřit. A v tom se lišíme a budeme lišit. Ostatně jen proto mě pořád podezíráš za každou větu, jen proto o mě píšeš úvahy, kde spekuluješ, jaký skrytý smysl moje jednání má. Prostě pochybnosti a věčné podezírání jsi povýšil na samostatný smysl. Už to není nástroj jak se dobrat pravdy, ale už je to cíl - a samozřejmě proto se každý člověk, který nikdy nevěří ničemu, co se nedá vyjádřit matematicky, který nikdy nevěří nikomu, kdo prostě jen věří,proto je takový člověk podle tebe dál než ten, který věří, cítí jakousi intuici. Proto tě taky nezajímají zákonitosti s omezenou platností, protože podel tebe nestojí za to se jimi zabývat. Jsou pseudovědami a pseudofakty. A proč? Jen proto, že (prozatím) nejdou definovat matematikou a podle tebe je předem jasné, že nikdy nepůjdou.
No, co bychom to protahovali, napiš si ještě svoje odpovědi, ale já už nemám co bych dodal. Milý pistaeli promiň, za zaplácání tolika místa.

12.05.2011 14:26:00 | Daniel S.

No vladane, jestli opravdu považuješ univerzitu Karlovu a její teologické fakulty se všemi státními zkouškami, certifikáty a mezinárodně uznanými kritérii za pseudofakta - tedy jinými slovy za lži a nepodloženosti, tak jo, to se opravdu nemáme o čem bavit. Ale to už nemá nic společného se zdravým rozumem, ani s ničím dalším. To rovnou přejdi na server Osud.cz, tam jsou přesně na tohle zvědaví. Ale pokud se naše diskuse vede v duchu, já mám za sebou fakta a tvrdá fakta (ačkoliv o nich sám moc nevíš) a ty jen měká pseudofakta, lži a nepodloženosti, tak to nemá cenu, nemělo to cenu a nebude to mít cenu. Nejsem prostě partner do diskuse, jen idiot, který nic nechápe a ničemu nerozumí. Nedivím se, že máš rád Klause, to ej taky takový ředitel zeměkoule.
je příklad - co to například je tvůj pojem logicky korektní? To enznám ani v matematice, ani v náboženství ani ve filozofii.

12.05.2011 14:17:00 | Daniel S.

Hm... já netoužím po dlouhých komentářích, ale stova napíšu kratší větu, použiju nějakou logickou zkratku nebo použiju nějaký filzofický pojem, který neznáš, tak z toho hned děláš mlžení a záměrné matení pojmů, asi abych konečně mohl převzít vládu nad světem...
Celé moje povídání by se u kteréhokoliv normálního diskutéra vešlo na pár řádek. Ovšem to by si oponent nesměl myslet, že ho záměrně uvádím v omyl a nesměl by dělat hnidopicha kolem každé věty. Velkorysost, to je to co ti chybí Vladane.
Ohledně měkkých a tvrdých věd jsme se bavili. Obě se snaží najít naporsto objektivní zákonitosti, akorát jsou zákonitosti které platí vždy a všude a zákonitosti které paltí jen někdy a jen někde. Tím to končí.
Jo a s tím tvořením škol... to není tak jednoduché. Aby se ti dostalo uznání té školy, aby ti byl udělen souhlas, grant, aby taková škola byla placená a aby to někdo studoval, to není jen prohlásit se rektorem a zřídit učebnu. Takže tvůj soukromý titul mě opravdu nebere. Ale třeba, když před mnoha a mnoha komisemi ministerstva školství prokážeš, že Šípková Růženka stojí za zkoumání, až vytvoříš osnovy, které bduou odpovídat mezinárodním standartům, až vytvoříš systém studia i zkoušek a až ti toto všechno bude schávleno, zkontrolováno, certifikováno, až to dostane svoje ISO číslo, pak to začnu brát vážně a začnu si myslet že to má nějakou autoritu a je to k něčemu. Ty Vladane máš pořád pocit, že jsi nějaká autorita na úrovni jiných, ale nejsi. Takže pokud chceš prokázat, že svět se řídí jakoukoliv blbinou a společnost taky, pusť se do toho a založ vysokou školu šípkové růženky.

12.05.2011 14:12:00 | Daniel S.

Ano Vladane, před patnácti lety jsem byl jiný... A nepochyboval jsem o existenci Boha, stejně jako o ní nepochybuji teď. Ovšem co znamená nepochybovat? Rozhodně si připouštím, že to celé může být jinak a celkem často přemýšlím o tom, jak by to vypadalo, kdyby Bůh nebyl. Ale na druhou stranu, argument o neexsitenci Boha, který by za něco stál jsem ještě nedostal (a nebo si ho nepřipustil, jak bys řekl ty). O autoritách pochybuji, ale také jim věřím, prostě proto, že jsou autority a mají na svojí autoritu mnoho škol a věkovou zralost. A někdy o nich pochybuji, protože vidím, že ani škola ani věk nestačí k sežrání vší moudrosti. Nicméně, pokud věřím, mám pro to dost důvodů a pokud nevěřím, mám pro to taky dost důvodů. Někdy tak a jindy jinak. A skutečně, před patnácti lety mi bylo patnáct a to jsem si myslel, že svět patří jen mně a že hravě vyřeším každý problém lidstva pomocí jednoduché poučky, která se dá napsat jako volební heslo. Už jsem se poučil...
A katolickou církev jsem se naučil tolerovat a respektovat. Asi jako bráchu, který dělá věci, které bych já dělal úplně jinak. A i když vítám jakoukoliv konstruktivní kritiku jakékoliv církve, budu bránit jakoukoliv církev před kritikou na základě nepodložených a špatně pochopených informací.

12.05.2011 12:41:00 | Daniel S.

Jistě, je zapotřebí i v tomto případě pochybovat. A obzvlášť je třeba pochybovat u tezí, které jsou kritizovány kolegy z oboru a nejvíc je třeba pochybovat u tezí, které mají vliv přímo na můj život. A čím širší a všeobecnější vzdělání, tím lépe. A já skutečně nevidím, že by byl mezi lidmi takový zájem po všem vědění, aby ke každému oboru existovala silná skupina lainků, kteří by se uměli kvalifikaovaně vyjádřit k jaderné fyzice nebo k problematice větrných elektráren. Lidem totiž vyhovuje nemyslet a spoléhat se, že ten někdo to ví líp.
Tedy jeden obor se silnou skupinou laiků znám - křesťany. Ti jaksi věnují každý týden několik hodin oné náboženské problematice. A když to dělají celý život, mají slušné a rozsáhlé znalosti v oboru. Leckdy na úrovni vysokoškolsky vzdělaného faráře. jistě i mezi křesťani jsou pohodlní lidé, kteří nemají zájem chápat, jen se vezou, ale to je všude. Japoncům by bývalo taky prospělo mít větší kádr lidí obeznámených s atomem, třeba by někoho napadlo, že může přijít tak velká vlna, že se nacucne do dieselů.
No a pokud bude pokrok pkračovat, bude stále více oborů, které budou stále složitější a bude stále méně lidí, ktří budou rozumět více oborům. Časem se budou muset spoléhat jeden na druhého, že nelžou. A budou muset vypracovat mnohem složitější mechanismy kontroly. Ale to bude muset být víry mezi lidmi...
No a tvrdit, že třeba u křesťanů je celé vyučování jen propaganda, aby lidi neměli otázky, tak stejně mohu tvrdit, že jaderná fyzika je taky jen lobby atomářů, aby vypadali autoritativně a lidi neměli otázky.
No a samozřejmě lidé, kteří jako ty Vladane mají předem jasno i bez vzdělání v oboru, co je užitečné a co není, co je věda a co je pavěda ti samozřejmě nevymizí, ale taky k ničemu nebudou.

12.05.2011 10:08:00 | Daniel S.

No a teď k těm autoritám. Ano, každý čloěk má tendenci věřit... autoritám. Ostatně já také tak nějak věřím, že vzdělaný právník chápe zákony lépe než já. Také věřím, že ostřílený politik sice není žádný charakter, ale pokud ohodnotí nějakou situaci, tak má podstatně hlubší vhled do problematiky. Když mi Drábová řekne, že Temelín je bezpečný, tak si myslím, že to tak je. Ne že by mi byla její křivá huba sympatická, ale její tituly před i za jménem jí jaksi na autoritě dodávají. (Kolik takových Drábových asi ujišťovalo Japonce že Fukušima je taky zcela bez rizika).
Poslední, kdo se nemusel spoléhat na ničí autoritu, byl asi Komenský a jeho doba. Tehdy ještě mohl mít jeden samotný jediný člověk v hlavě v podstatě všechno lidské vědění. Od té doby už se to do jedné hlavy nevejde a tak vznikl proces specializací, které umožňují, že do jednoho mozku necpeme všechno, ale jen jeden obor (a dneska i podobor oboru a podobor podoboru) A tato specializace také předpokládá, že onomu specialistovi budeme věřit i když nemáme čas ani chuť si to ověřovat. Ostatně já opravdu nemám čas studovat jadernou fyziku jen proto, abych si ověřil, jestli Drábová nekecá. A ty taky nebudeš studovat chaldejský dialekt aramejštiny, abys ověřil jestli je současný překlad Bible autentický.
Abychom mohli autoritám v oboru věřit, vznikl celý ověřovací proces od státních zkoušek na VŠ, vnitrouniverzitní konkurence, publikování výsledků ve vědeckých časopisech, opakování důkazních experimentů, sympozia, disputace, přednášky, teorie, teze, apod, apod, apod.
Tento systém se uplatňuje nejen ve fyzice, ale i v teologii, filozofii sociologii psychologii a dalších. Opravdu nemám důvod si myslet, že titul ThMgr je horší než Mgr jen proto, že se nezabývá kinematikou ale náboženstvím.

12.05.2011 09:58:00 | Daniel S.

A teď k té minulosti a poučení z ní. Ano Vladane, já mnohokrát tvrdil, že lidé kdysi také lhali, nechápali, nevěděli. A také tvrdím že i my mnohokrát lžeme, nechápemem, neznáme a navíc ještě koukáme skrz prsty na ty před námi.
Ale věc má i svojí druhou stránku. Nejen že lidi lhali, ale také mluvili pravdu. Nejenže nevěděli, ale také občas něco věděli. Nejenže žili v bludu, ale také z něj občas vyvázli. Nejenže nechápali, ale občas taky něco pochopili. Dějiny (i ty křesťanské) nejsou jen dějinami krvavých válek a fanatismu, ale také dějiny nemocnic, solidarity a zdravého rozumu. A potíž je v tom, že se to nedá od sebe oddělit. Nebyli jen fanatičtí inkvizitoři upalující na potkání, ale také inkvizitoři, co dělali první kriminalisty v Evropě. Nebyli jen fanatičtí upalovači čarodějnic, ale také první lékaři, matematici, technici, filozofové, astronomové. Nebyl jenom proces proti Brunovi, ale také disputace ohledně diferenciálního počtu.
Budu s tebou souhlasit, že je třeba nespoléhat na autority a dogmata, ale je třeba používat vlastní rozum (Abych s tím nesouhlasil, když to napsal františkánský mnich Roger Bacon už kolem roku 1300). Ale je třeba také říci, že středověk nelze jedním tahem odmítnout a říct, že to byla doba která nás nemůže ničemu naučit. A to je to co na tobě kritizuju. Že máš svět rozdělený na lidi, co tě mohou a co tě nemohou nic naučit. Že máš vědu rozdělenou na tu tvrdou - ovšem podle vlastního klíče - která se ti zdá užitečná a pak neužitečné, zbytečné a hloupé pavědy. Jen si vzpomeň na tvoje komentáře o tom, jak filozofie roste z bordelu pojmosloví (přitom filozofická sympozia jsou nejklidnější a nejméně kontroverzní) A samozřejmě takové pavědy podle tebe neobsahují ani tolik moudrosti a pravdy aby ti stálo za to se jimi zabývat.
Já naproti tomu vidím nějakou moudrost dokonce i v tobě (a to tě fakt moc nemusím, obzvlášť od jisté doby) Ale to nic nemění na tom, že za sto let s enajde jiný vladan, který řekne, že jsi byl hloupý, omezený a řekl jsi spoustu blbostí (totéž si bude myslet o mně i o celé dnešní době) a řekne, že mu tvoje názory nestojí vůbec za námahu. Na druhou stranu za sto let bude existovat i nějaký Dan, který v souladu s Novovladanem řekne, že jsme nakecali spoustu pitomostí, ale sem tam jsme se docela trefili. A když použije sůj mozek a nebude to jen šmahem rozdělovat, tak se z toho může i něčemu naučit a nebude muset všechno "vynalézat" znovu. Ostatně abay uvedl na pravou míru naše omyly, to bude stát času a úsilí až až.
Takže ano, za dějiny jsme o něco dál než byly generace předchozí, ale zase ne o tolik, aby to byl důvod k radosti a kromě pokroku jsme dosáhli i hnusných negativ. A nedá se to rozdělit na základě momentálních sympatií

12.05.2011 09:39:00 | Daniel S.

Takže začneme tou předurčeností. Ono jde především o to, čemu říkáme mít volbu. Křeček v bludišti se může rozhodnout, zda se vydá doleva na zrní a nebo doprava na sýr. Ale ve výsledku dojde nakonec tam, kde ho chceme mít. Je pohyb molekuly plynu předurčený? Její pohyb je náhodný, ale přesto podléhá naprosto jasným pravidlům. Mohu snadno říci, že molekula je předurčena k pohybu v uzavřené nádobě, ale detaily jejího pohybování se mění v závislosti na mnoha srážkách. Použitím této pararely bych chtěl říci, že člověk předurčen existovat v našem prostoru a čase a nevyváže se z něj. Ale detaily jeho fungování mohou být náhodné, respektive určené jeho osobními kvalitami a vizemi.
Jinou pararelou by se dalo říci, že člověk je jako ten křeček v bludišti. Bůh mu určuje chodby, otevírá před ním dvěře a jiné za ním zavírá. Ale také mu snadno může nechat i křižovatku. Bohu nemusí vadit, že existuje víc cest, ve výsledku mu může další vytvořit ať se rozhodl jakkoliv.
Bůh může snadno svoje předurčení dávkovat - máš osmiproudou dálnici, kterou prostě musíš jet, ale pruh ti nechá vybrat.
Křesťanské učení neříká, že Bůh nepředurčuje - Ostatně zpracování predestinace už tady bylo u Kalvína. Říká, že v celém tom předurčení a omezení člověka na tři rozměry a lineární čas nechává Bůh člověku prostor. Bůh může kohokoliv dovést kamkoliv i proti jeho vůli a může někomu práci usnadnit a někomu ztížit, ale může mu také nechat vybrat. Prostě místo jedné cesty mu nabídne deset, každou jinou. A nám těžko hodnotit, proč je to jednou tak a jindy jinak.
A jakmile přestneš brát čas lineárně jedním směrem, snadno se dá Bůh představit jako někdo, kdo sedí u vesmíru jako hráč před počítačovou hrou ktrou si sám naprogramoval, která se automoaticky co planckovu konstantu ukládá, která má jasně definované prvky náhody, které moho být víc a složitější než jen náhodné číslo, kteoru Bůh přehlédne od začátku do konce a pak se vrátí ke kterémukoliv bodu a provede změnu, aby se výsledek stále více blížil konci, jak si jej Bůh představuje. Pro tebe se to stalo už dávno, ale to jen proto, že se tam Bůh vrátil po mnoha a mnoha kvintilionech miliard změn.
Neříkám, že to tak je, ale takhle se mi ta představa usnadňuje. A je mi jedno, jestli zbylý prostor pro výběr z osmi pruhů ale ke stejnému cíli nazveš předurčeností nebo prostorem pro vlastní vůli.

12.05.2011 09:24:00 | Daniel S.

Tvůj problém jsem před nějakými patnácti lety zažíval taky. Ono ostatně taky není divu. Člověk se přestane držet máminy sukně a najednou zjistí že na svoje dětské otázky dostával zjednodušující odpovědi (aby přestal otravovat) a že svět, život, náboženství i víra jsou věci o dost složitější. Člověk také najednou zjistí, že ti které považoval málem za pánaboha, jak se mu zdáli moudří, rozumní a hezky oblečení jsou vlastně jen obyčejní lidé s obyčejnými problémy, obyčejně zatrpklí, poznamenaní životními prohrami i flustracemi, že vůbec nejsou chytřejší ani nějak kvalitnější. To je dost důvodů pro slušnou depresi...
Z takového hlediska ti opravdu může připadat, že život mimo církev plyne tak nějak snadněji a radostněji. Není divu, tam ti nestojí pořád někdo za zadkem a nenapomíná tě, nikoho nevyvede z míry nějaké to neslušné slovo, ale ani neslušný čin, nikdo tě do ničeho nenutí.
Přesto bych byl opatrný. Lehkost onoho života vyplývá totiž nejen z prakticky bezbřehé tolerance k čemukoliv, ale také z bezbřehé lhostejnosti k čemukoliv. A svět, kde člověka nikdo neupozorňuje, všechno je dovoleno, nic není tabu, svět kde se nejen mluví pravda, ale také se tam lže a podvádí, ten člověka většinou taky pěkně vyšplouchne. I s tím lehkým žitím. Církevní prostředí sice napomíná a vyžaduje jistou důstojnost a opatrnost a není příliš příznivcem nějaké velké radostnosti, na druhou stranu ale také chrání a zajišťuje. Svět mimo církev je sice snadnější a nenucenější, ale jen dokud nevznikne problém, pak je najednou lhostejnější a cyničtější.

12.05.2011 07:02:00 | Daniel S.

Taky bych chtěl říct, že vůbec nepohrdám a nezahazuju minulost, spíše naopak. Církev byla ve středověku někde o 200 let popředu než svět a oslovovala lidi a myslím, že naprosto plnila svou funkci. S nástupem novověku se světem dorovnala a moderní doba ji dokonce předehnala. To je to, co církvi vyčítám - neumí se přizpůsobit nové době a chce těžit ze starých dobrých časů, které jsou dnes nepoužitelné. Církev se dokonce nechce přizpůsobit. Bavil jsem se s knězem u nás ve farnosti a on mi přímo řekl, že " ... v Kristu byla zjevena celá pravda a církev jí musí dodržovat, změnit se musí svět ..." což je podle mě naprosto zcestný předpoklad. A taky dost divný na to, že například celibát kněží byl zaveden až od 13. století (to se církev měnit mohla) ale nyní není možnost změny (ano 2. vatikánský koncil byl, ale zase tolik toho nezměnil i když se to říká :) ). Katastrofa jsou taky naší kněží - buď jsou to staří zatrpklí lidé anebo lidi, kteří v 18 odešli do semináře a naprosto neví o čem je život (neříkám, že já to vím :D ), jak můžou takovíto lidé vést lidi? Jediný opravdu dobrý kněz který má opravdu co říct lidem (novokněz, 30 let), kterého znám - můj biřmovací kmotr (za doby, kdy ještě knězem nebyl) - má takové problémy sám se sebou, které by si potřeboval vyřešit, že to hrůza. Místo aby mu poskytli prostor pro uspořádání života, vytěžují ho až hrůza a bojím se o jeho zdraví. Chtěl jsem napsat ještě plno věcí, ale během psaní jsem je zapomněl, tak až si vzpomenu, něco dopíšu.

11.05.2011 20:57:00 | Dunyain

Moc děkuju za komentáře, ani jsem to nečekal :D problém je, že do kostela chodím už od děcka 3x týdně, modlil jsem se poctivě každé ráno a každý večer, ale přibližně před dvěma a půl lety se dostavila krize. Bylo to asi třičtvrtě roku před biřmováním. Navzdory naprosté frustraci (vírové :) ) jsem dělal, co mě napadlo (v dobrém slova smyslu) abych znova víru získal. Také jsem velkou pozornost a naději upřel na biřmování - přijetí ducha svatého - bohužel naprosto žádná změna. Taky jsem zjistil, že bez církve se mi žije volněji a úspěšněji (jsem spokojenější, mimo církve mám více a lepší přátele, ...). Aby jste také více pochopili mojí situaci: ve farnosti jsem vždycky byl (a pořád ještě jsem) vzor dobrého chování (pravděpodobně výchova), zbožnosti (jo, to bejvalo, ale lidi si to furt myslí)a vševědoucnosti v náboženských otázkách (mám velice dobrou paměť).

11.05.2011 20:35:00 | Dunyain

Já jsem Vladane neřekl, že potřebuješ představu Boha. Ale kldině řeknu, že já ji chci a potřewbuju. Jestli ji potřebuješ ty a nebo pisatel, to je mi celkem putna. Už proto, že že pokud Boha nechceš a nepotřebuješ, tak se ti nebude vnucovat. Ani se ti nezačne vnucovat, až názor změníš...
A že někdo přemýšlí sám? To vítám a velmi vítám. Ale když má někdo jen otázky a nesatojí o odpovědi, jen si chce ponechat otazníky a neřešit je, tak to už je horší. A stejná hloupost je, když máš pocit, že člověk se musí otázkami o Bohu a otázkami o církvi propbrat zase od začátku snad od doby kamenné. Je v tom je pohrdání lidmi před tebou, že na nic nepřišli, jen lhali a nevěděli, žili v bludu, ale ty už jsi z něj vyvázl... podle stejné logiky bude jednou někdo posuzovat i tebe. Ovšem pokud o to stojíš... otázky ohledně Boha a odpovědi na ně jsou tak na jeden lidský život... ale pokud je člověk ochoten poslouchat i druhé, tak si to může dost usnadnit. Já jsem neřekl, že musí souhlasit, ani jsem nijak neupřesnil k čemu se má přiklonit, ale rozhodně by měl poslouchat. Dokonce i tebe by měl poslouchat a pak přemýšlet, jestli z toho pro něj něco plyne. ALe je rozhodně zbytečné začínat někde u starých egypťanů a u jejich otázek a odpovědí.
Ke svobodné vůli už jsem se vyjádřil... a vůbec mi envadí, že je možná jen tak svobodná jako Brownův pohyb, protože okolnosti i náš mozek a vůbec všechno jede podle nějakého modelu. A hlavně, jás i opravdu netroufám chápat, jak vlastně vypadá časová posloupnost z pohledu vyšší dimenze, ani nevím, jestli neexistuje nějaká vyšší časová posloupnost (asi se jí bude říkat jinak). Ale ve výsledku to nic nemění, že my žijeme v čase lineárně. A vůbec mi nedere nervy, že třeba láska, pravda, čest i spravedlnost mají ve čtvrtém či pátém rozměru stejně univerzální zákonitosti jako v tom našem gravitace. A vůbec mi nedere nervy, že z toho vlastně vyplývá (fylozoficky) předurčenost, která je neovlivnitelná.

11.05.2011 20:01:00 | Daniel S.

Dneska na mě sedla všechna moudrost. :-)

Ta úvaha není špatná. Byť jsem byl líný se jí hloubš zabývat. Jde o to, jestli umíš žít bez boha. A pokud ano, jak ten život vypadá. Takle je to taková neškodná hra- a možná i je, co já vim- napíšeš úvahu, někdo se vyjádří tak nebo onak. (nezáleží na tom). ale opravdu nezáleží na tom jaký máme názor?
Myslím, že třeba Karamazovi byli o ztrátě Boha. Nebo se pletu?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Brat%C5%99i_Karamazovi

Tedy nevím jestli ti mám něco radit. Že to správný je to těžší? (nebo se pletu?)

11.05.2011 18:57:00 | ewon

1. Pokud se modlíš, neposíláš tím Bohu žádnou oběť. Respektive možná mu "posíláš peníze" ale on je fakt nepotřebuje. Pokud se člověk modlí, tak většinou naopak on potřebuje Boha. Má problém, nedovolá se pomoci lidí, tak se dovolává pomoci Boha. Navíc si většinou utřídí myšlenky, zklidní se a lecos si uvědomí. A navíc - pokud věřím že bůh existuje, stejně tak je možné věřit, že může pomoci, že může něco dát a že může něco vzít. Že je možné za lecos děkovat a je možné za lecos prosit.
2. Jak o nás mohl Bůh vědět už před narozením a jak je možné, že některé stvořil už takové, že jsou špatní, když to o nich věděl předem.
Tak tady je chybně položena otázka, protože vychází ze špatného předpokladu, že Bůh vnímá čas stejně jako člověk. Jestliže ovšem řeknu například, že Bůh je nadčasový, to znamená, že čas je pro něj jen další veličina, která není konstantní a které Bůh nepodléhá, pak je celá časová posloupnost vesmíru pro Boha zároveň na konci, zároveň na začátku a zároveň i uprostřed. Pro Boha neexistuje žádná minulost současnost a budoucnost, pro něj je to všechno zároveň. Což ovšem také znamená, že může kdykoliv zasáhnout do svého stvoření a to ne pouze časově, ale i zpětně, na počátku i na konci. A to není jediný možný výklad.
3. Nemoderní církev... Tak jednak neexistuje jediná církev, církví je víc a některé vznikly teprve minulé úterý. Čili že by byly neaktuální se říci nedá. A že některé z nich amjí historii dlouhou 2000 let, to tak je a rozhodně to není vina současného vedení, že si dovolili mít tak starou církev. A změny v organizaci čítající miliardu členů (suverénně největší světová firma) se nedají dělat za rok, ba ani za desetiletí. Ovšem za lidský život už to je znát. Dokonce tak moc, ža mnoho starších členů svou církev kritizuje za novoty. I ta stará církev se postupně mění a i když to není dynamický proces, existuje. Heslem katolíků je, dělám změny pomalu, protože je možná dělám špatně.

11.05.2011 07:05:00 | Daniel S.

Heleď kverulante... problém není v tom, že se ptáš, dokonce ani v tom, že se občas ptáš na věci, na které se špatně odpovídá a které nejsou jednoduché na vysvětlování.
Problém ani není v tom, že bys kritizoval církve (i když moc často v kostele nejsi že?)... Problém je v tom, že neposloucháš odpovědi. Jsi jako prvňáček, který se diví, že po půl roce ještě pořád neví, jak funguje reaktor.
Aby člověk trochu pochopil funkci církve, musí také chápet její historii a to starší i mladší. Aby člověk trochu rozuměl, jak se vlastně taková církev k Bohu staví a co se řeší v rámci teologie, to znmaená nejen nedělní mše (nebo bohoslužby) ale také nedělní škola, biblické hodiny v týdnu, různé skupinky a další a další.
Pravda, církve toto většinou řeší pro mladší lidi - tak pro děti mladšího školního věku a ve tvém věku by člověk měl mít nejen zmáknoutou Bibli ale i většinu otázek, které nadhazuješ.
Ale aby to nevypadalo, že jen kritizuju, jen tak namátkou na pár z nich odpovím:

11.05.2011 06:43:00 | Daniel S.