BŮH

Sedím ve vlakovém kupé a poslouchám rozhovor dvou mužů, vedou spor o svá náboženství: židovství a islám. Vmísím se do jejich debaty s dotazem: "Chcete znát můj názor na Váš spor?". Oba chvíli mlčí, a tak si odpovím sama: "Nejspíše ne, protože jsem žena, viďte? Promiňte, nenechte se rušit, budu si dále číst."

V tom se jeden z nich zeptá: "Co čtete?". "Živou vodu z Turzovky" odpovím. Překvapeně vyhrkne: "Živá voda?". "ANO. Říká se, že Panna Marie byla voda. Musela být sladká voda, když je ŽIVÁ. Tahle kniha vypráví o jednom místě na Slovensku, kde se zjevila. Můj otec Poseidon je strážce slaných vod." Poté trochu zmateně dodám: "Mohli byste mi říct, kdo jsem? Vím, že jsem Esej, tj. podle mého názoru poloviční Židovka a poloviční Muslimka a jsem vychovaná v křešťanské víře".

Žid se zamyslí a řekne: "Jste Řekyně, protože věříte na Poseidona.". "Dovolím si Vám odporovat. Miluji Josefa za to, že byl skvělý ekonom a prozíravě v Egyptě vybudoval sýpky. Miluji Krista za jeho dobré srdce a miluji Mohameda, že byl moudrý a byl bojovník. Řekli jste, že jsem Řekyně, protože jste se řídili myslí a nemám pocit, že byste mi odpověděli srdcem." V tom mi Muslim oprávněně vytkne: "Vyslechla jste pouze názor Žida!". Omluvím se mu. Dodá: "Vy věříte v mnohobožství?". "Ne, nevěřím. Poseidon je pouze strážcem oceánů, moří a slz, které plní slanou vodu."

"Můžu se Vás na něco zeptat?", dodala jsem. "Proč uznáváte křesťanství jako víru v jediného Boha, když tvrdí, že je Bůh Troj-jediný? Vy věříte v Trojjediného Boha?" Na chvíli se zamyslím a odpovím si sama: "To byla hloupá otázka. Mohli byste věřit v Boha-Otce, v Boha-Ducha Svatého, ale neuznáváte, že Kristus případně Mohamed byl Bůh-Syn, věříte, že byli proroky. Přichází proto v úvahu nanejvýš Bůh Dvoj-jediný.".

"Tak mě napadlo, že jste celou dobu vedli spor mezi Židovstvím a Muslimskou vírou, ale v otázce JEDINÉHO BOHA jste více jednotní. Myslím, že jste se měli přátelsky hádat spíše se mnou jako s křesťanem. Myslím, že pokud jste Boha uznali v jeho Trojjedinosti, v jeho trojité podobě, pak taky věříte, že Univerzální Duše se může stěhovat, měnit tělo. Jaký je pak Váš názor na Hinduismus, Budhismus a polyteistická náboženství?"

Miluji náboženské debaty, proto při pohledu z okna s hrůzou zjišťuji, že za pár minut musím vystoupit. Rozloučím se: "Promiňte, Vaše přítomnost mi byla velice příjemná. Zrovna dnes jedu na pouť do Turzovky a pokud se nemýlím, musím na příští stanici vystoupit. Ráda bych každému z Vás dala malý dárek." Sáhnu do kapsy a vytáhnu 2 malé kamínky. "Jsou to kameny, které jsem chtěla přinést Panně Marii. Snad se na mě nebude zlobit, když je dám Vám." usměji se. "Jsou vyloveny z čistého potoka, nemyjte je a nechte je u sebe v kuse 24 hodin. A dá-li Bůh a znovu se setkáme, řeknete mi, co kameny skrývaly uvnitř."

Podívali se na mě trochu nechápavě. Naštěstí jsem na nepochopení zvyklá a nerozhodí mě jejich pohledy. V duchu sama pro sebe si pomyslím: "NE JEDINÝ ALE JEDNOTNÝ BŮH, jednotný jako zrnka písku, jež vytvořily tento kámen."

Popřeji jim ŠŤASTNOU CESTU a doufám, že se s těmito pány budu mít ještě možnost vidět a dočkat se jejich názorů.