pozitiva a negativa (křesťanského) náboženství
pozitiva a negativa (křesťanského) náboženství
Pozitiva a negativa (křesťanského) náboženství
Pozitiva
1) duševní útěcha a naplnění smyslu života.
2) pocit naděje pro každodenní život.
3) vytváření pospolitosti bratří (alespoň v ideálním případě)
4) alespoň v dřívějších stoletích: vnášení řádu, organizace života (svátky, kalendář)
5) v hodně dávných dobách: přenos, uchování vzdělanosti (kláštery)
6) nesobecká služba jiným lidem
7) snaha prosazovat vlastnosti, které se obvykle vnímají jako pozitivní: soucit, pomoc, pokora, trpělivost, pracovitost, dobrota.
Spousta těchto věcí je diskutabilních a jejich výklad lze v mnohém ohnout tím či oním směrem. Dokonce si myslím, že některé body platí i pro jiné ideologie zasahující velké množství lidí (např. komunismus, fašismus,... kapitalismus). Komunismus je velice volně myšlen jako idealistická myšlenka sociální spravedlnosti.
Negativa
1) dogmatičnost myšlení, neschopnost kritiky a sebekritiky
2) nadváda jedné skupiny lidí nad druhou prostřednictvím "správného" výkladu náboženství.
Tj. v podstatě propaganda "par excelence", která dobře fungovala mnoho století.
3) možnost, sklony k fanatismu negativního směru (v malém měřítku - např. sekty)
4) ve velkém měřítku: náboženské války (křížové výpravy, války s islámem a též třicetiletá válka v "křesťanské" Evropě)
5) v dávných dobách: potlačování první vědy
6) vliv duchovenstva v politice, potažmo ve světských věcech, ekonomická síla církve, ale i dřívější panovníci "z boží milosti".
7) vznik vlastností, které se vnímají jako negativní: omezenost, hamižnost, pýcha, pohrdání, lhaní, přetvářka, násilí, využívání a zneužívání lidí.
8) ex post: postoj k sexualitě. Zejména zakazování používání kondomů v Africe, kde je epidemie AIDS.
Mohla by tu vyvstat otázka, co je vlastně pravá víra. Protože (byť) to jsou ojedinělé případy ve jménu Krista
jednali jak psychopatičtí násilníci, tak sestry pečující o nemocné. A tito se mohli hypoteticky modlit ve stejném kostele.
Sám sebe hodnotím jako ateistu, spíš levicově orientovaného (i když dříve jsem volil spíš pravici), který vyrostl v ateistickém prostředí. Jinak tento text nevznikal v úplně pozitivní náladě, takže je možná paradoxní, že mi nepřijde příliš negativní.
11. 3. 2016
Komentáře (11)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
ad pozitiva první dva body máš když máš víru - náboženství k tomu až tak moc nepotřebuješ
třetí -> pospolitost - lidi jsou společenští živočichové
čtvrtý -> řád? stačí pozorovat přírodu a nelze se vyhnout cyklům - den/noc, jaro, léto, podzim, zima
pátý - beru
šestý - ?nesobecká? to je pěkná blbost - anebo to dělají, proto, že věří, že pak dostanou odměnu - dostanou se do nebe anebo to dělají pro svůj vlastní dobrý pocit - a hádej co je lepší :-)
sedmý je podle mého názoru důsledek toho že máš víru a naději
ad negativa - to je důsledek lidské povahy a pocitu oddělení a opuštění
26.03.2016 08:21:23 | J sh' T r' k
k šestce... možná by tam mohlo být sobecká služba jiným lidem. :-)
Už by byl problém, jak definujeme "sobecké". Takle to vypadá, že sobecký je úplně každý, protože hoví svým zájmům či přesvědčení...
26.03.2016 10:14:34 | ewon
Jo i to jedním z nevhodných důsledků pokrouceného výkladu křesťanství, že se bojíme "být sobecký" - jenže být zdravě sobecký je podle mého názoru důležité.
Představ si že letíš letadlem a najednou budete mít nouzové přistání, nebo jinou událost u které je potřeba si nasadit kyslíkovou masku. Nasadíš ji prvně sobě? nebo svému dítěti?
A ještě k té službě lidem je zajímavé, jestli to dělám ze srdce nebo z některé ctnosti srdce.
Nebo si tím honím ego jak jsem úžasný a velkorysý a hodný.
27.03.2016 16:59:22 | J sh' T r' k
Asi na všem se dají najít negativa i pozitiva. Ale zde jsi je seskupil docela zajímavě. Shodou okolností jsem dnes byl na zajímavé a zdařilé výstavě ve Valdštejnské jízdárně (Bez hranic – Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí), kde snad všechny umělecké artefakty jsou tak či onak spojeny s církví. Je tam i pár liturgických předmětů a u nich mi blesklo hlavou, jak ta církevní liturgie je do nejmenších detailů propracovaná složitá a rafinovaná věda, jak jsou ty všemožné předměty různě komplikovaně hierarchizované a že za Ježíšových časů to tak složité být nepochybně nemohlo. Jsou to vlastně staletími postupně propracované rituály, které myslím slouží víc účinné manipulaci s lidmi, než k pronikání ke skutečné podstatě víry, která by možná mohla být vyjádřitelná velmi jednoduše a srozumitelně – víra, naděje, láska. Nač to všechno superkomplikované divadlo kolem? Nač ta přísně hierarchická nedemokratická mocenská struktura církve? Kdoví, jestli se i různá nedemokratická politická hnutí vlastně neučí těm tajemným rituálům od církví, aby dokázala lidmi účinně manipulovat a ovládat je? Není už v tom způsobu fungování zakódován zárodek fanatismu, netolerance a tendence k diktátu? Chtěl by to tak sám Ježíš? Chtěl by být členem takové církve? Nezmocnili se chrámu plíživě už dávno opět penězoměnci? Otázek mnoho a odpovědi by nejspíš nebyly jednoduché ani jednoznačné… Pro jistotu jen podotýkám, že mám na mysli církev jako instituci, její struktury a církevní hodnostáře, nikoliv běžné věřící, jejichž víru naprosto respektuji. A nemůžu ale na druhou stranu nezmínit ani to, že z dnešních světových osobností ve vlivných mocenských strukturách je papež František snad jediný, který si zaslouží můj obdiv a respekt a který snad i jako jediný dokáže pojmenovat věci pravým jménem. Z něho by podle mě musel mít radost i Ježíš - ovšem z koho ještě...?
11.03.2016 21:08:57 | Amonasr
... z koho ještě,
Ze Mě!, nebudu skromný!:-)
Vidíš, nebojím se, ani Boha, ani Ježíše, On moc dobře ví, že si dělám prču, že to nemyslím vážně, proto se nebojím:-)
Tomu se říká víra beze strachu.Pokud ale opravdu Vědomě někomu ublížím, to je jistě něco úplně jiného. Tam bych už neriskoval:-).Mě stačí, že vím, že Ježíš ŽIJE, a snažím se dodržovat Desatero, toť vše o víře:-)
06.05.2016 18:12:58 | Jeněcovevzduchukrásného
no, je to složitější než píšu. :-)
v teoretické rovině mě ještě napadla otázka: co by zbylo z náboženství, kdyby se odstranila dogmata typu: Adam byl první člověk... a např. Ježíš byl syn boží - ale člověk jako my, co se nějak snažil lidi proměnit. (Možná bych mohl říct, že to byl úspěšný pozitivní manipulátor. Ehm. Z ještě skeptičtější pozice se říká, že není historicky doložen, ale to by asi bylo moc... řekněme, že bych věřícím nechal onen imaginární vztah k Bohu, který by se tím patrně silně individualizoval...)
a v pragmatičtější rovině: jak by se každý člověk změnil, kdyby přestal věřit v nedoložené věci? To pojmenování není výstižné... Řekněme tedy od vyložených utkvělých bludů, pověr až po emocionální preference toho, či onoho.
Patrně obojí je příliš přehnané. Tuším že o "kultu rozumu" psal Masaryk, když zkoumal Francouzskou revoluci. A "kult rozumu" vypadal spíš jako diktované šílenství.
14.03.2016 11:47:10 | ewon
Nemám rád dogmata a díky tomu jsem si kdysi, ještě jako přesvědčený ateista, uvědomil, že „vědecký ateismus“ zabil v mnoha lidech cosi vznešeného, sebral jim tajemství, které je může povznášet z mravní bídy, a udělal z nich naprosto přízemní, často povýšeně arogantní a slepě jednoduché tvory. Dnes tutéž roli plní brutální ekonomismus posluhující národním i nadnárodním oligarchickým strukturám. Je mi vcelku jedno, jestli Bůh je nebo není – víru v něco „posvátného“, mravně čistého a nestranně spravedlivého, podle mě ale člověk potřebuje, aby se nestal jen sofistikovaným zvířetem. Někdo k tomu potřebuje pánbíčka s vousy, Ježíše a holuba, jiný nějak jinak vyobrazeného Boha, někdo můře věřit ve svoji vlastní mravnost a v mravnost jiných lidí, jiný v reinkarnaci apod. A někdo tohle všechno jen slepě papouškuje a nevěří ničemu, i když je třeba členem církve. Vím i o jednom vysokém církevním hodnostáři, který je ztělesněním téměř všeho špatného, (nejen) v církvi je to o něm známo a přesto je držen na vysokém postu - možná leccos na leckoho ví, jinak se to dá ztěží pochopit. Pro mě není podstatná instituce a jakékoliv floskule, ale víra ve „vyšší princip mravní“ nebo cosi v tom smyslu – líp to asi říct neumím ;-)
A jen poznámka – víra se vzpírá důkazům, jinak to není víra, ale vědění. Já jsem pro víru v Boha - jakýmkoliv vážně míněným snahám tvrdit, že něco o Bohu někdo ví, se mohu leda tak trpně usmát. I moje vlastní aforismy o Bohu jsou jen čisté fabulace, směs víry, tušení, přesvědčení, provokace, humoru, tj. literatura – nic víc, leda možná míň… ;-)
14.03.2016 13:14:23 | Amonasr
Proč se to nejmenuje pozitiva a negativa křesťanských církví? Vždyť ty se textem (zcela správně) navážíš právě do církví, zejména v negativech zmiňuješ praktiky katolické církve.
U negativ:
Bod č. 2- sedlo by mi tam spíš "správný výklad bible", jak to přeně myslíš s tou nadvládou, mohl bys uvést konkrétní příklad?
bod č.5 - to vyjádření se mi zdá takové kostrbaté, napsala bych jiný obrat.
11.03.2016 20:55:26 | Papagena
Nemyslel jsem tím nic moc konkrétního. Ale v jistém smyslu jde o situaci: od kolébky po hrob. Vše v područí církve. Výklad morálky: v područí církve. Konkrétní politika, chování. Jen s požehnáním Boha.
Jde o to, že klérus si usurpuje právo vykládat vůli Boha. Trik: použije k tomu Bibli. Ve skutečnosti ji ohne podle toho, jak zrovna potřebuje.
K Bohu tedy není rovný přístup: jedni ho mají, druhým je předkládán...
To co píšu nevychází z jasných dat spíš z uvažování, vlastních iluzí řekněme. :-)
Původní záměr ale byl chápat náboženství obecně (což je příliš troufalé). Když Indiáni obětovali lidi na pyramidách, taky v tom byl určitý způsob "nadvlády".
Bod 5) snad časem rozvedu.
12.03.2016 19:04:26 | ewon