ÚVAHA-BŮH A SVOBODNÁ VŮLE?

ÚVAHA-BŮH VS.SVOBODNÁ VŮLE 

Mnohokrát jsem se zamýšlel nad myšlenkou, máme svobodnou vůli? Jsou všechny naše kroky, činy, které děláme dopředu dány? Determinovány? Proč máme občas pocit, jako kdyby snad věci, které se nám přihodily, jsou v nějaké návaznosti na události z minulosti? Když jdeme ven a uvidíme malého štěkajícího psa, který za náma neustále běhá a my ho máme plné zuby, tak máme svobodnou vůli se otočit a nakopnout ho? Udělat vlastně něco špatného? A nebo už to bylo dopředu dané a neexistuje možnost volby, je volba jen iluzí? Každé hnutí trávy, atomu, každý ml vody, který protéká právě teď všemi řekami světa je dopředu dán, kdy, kde, v jakém místě řeky se bude právě nacházet, pod jakým úhlem se skloní tráva na osamělé severské stepi, každé frknutí mongolského koně, každé pohnutí plodu v matčině břiše, každé předsmrtné vydechnutí a poslední modlitby, lidské tužby, první lásky, autonehody, vraždy, hollocaust, plynové komory, hrůzy 2. Světové války, nynější migrační krize. Jsou všechny tyto věci naprosto přesně determinovány a dány dopředu, odehrávají se podle přesně nalajnovaného scénáře bez jakékoliv šance na změnu?

Existuje mnoho názorů jako lidé věřící na osud, fatalismus, kde vlastně některé události jsou předem dány, ale některé menší dílčí rozhodnutí nejsou touto mocí postiženy, naopak determinismus vlastně nám tvrdí, že naprosto všechny události jsou dopředu dány a není možné, aby se odehrály jinak. Zde vidíme i jisté spojení se známou teorií chaosu, aneb-motýl pohne křídlem a na druhém konci planety udeří hurikán, ale jinde prozměnu včela hne křídlem a hurikán se tím zase odvolá...Všechny tyto myšlenky nás při hlubším pohledu vyvedou z míry a dojde nám, že svět může být zcela jiným, než se na první pohled zdá.

Proto také mnoho lidí hledá důvěru a útěchu právě v náboženství a to je ten kámen úrazu, nedávno jsem dospěl k zajímavé myšlence, která by vlastně znamenala, že samo náboženství nám dává samo odpovědi na tyto zapeklité otázky, ba dokonce z určitého pohledu by popíralo samo sebe?

Nyní si tuto myšlenku o otázce svobodné vůle vezmeme z teologického hlediska:

Svobodná vůle:
Možnost se svobodně rozhodnout zda budu žít dobře, špatně volba mezi možností A a B.

Bůh je vševědoucí-všemocný

Všemocnost= Mohu učinit cokoliv, samozřejmě Bůh není marnivý, marnotratný, takže nebude vytvářet nesmyslné konstelace, ale na teoretické úrovni jak chápeme pojem "VŠE-mocnost", tak ta sebou bere v potaz například i možnost toho, že vám z ledničky vyskočí salát a začne pobíhat po bytě a hrát na kytaru...Bláznivé? Ano ale pokud existuje VŠE-mocná bytost, tak by to teoreticky...mohla přeci zařídit, je přeci všemocná.

Vševědoucnost- Vědět vše, být vlastně absolutní studnicí bezměrné moudrosti věků, kde neexistují hranice času ani prostoru, prostě vše co bylo, je a bude, z pohledu vševědoucí bytosti prostě jen "jest". Takže vševědoucí bytost nutně musí znát všechny události, jejich vzájemnou posloupnost a i jejich důsledky. Tedy pro vševědoucího pojem "kauzalita-příčina a následek" postrádají smysl, protože on sám je onou příčinou i následkem zároveň.

A teď se opět vracíme k myšlence svobodné vůle.Pokud je svobodná vůle-možnost vybrat si mezi variantou A a B....tak...ALE:

Pokud existuje kdekoliv byť jen JEDINÁ BYTOST, která je vševědoucí, tak taková bytost dopředu přeci ví jakou možnost si vybereme, ještě než jsme to udělali, protože je vševědoucí, takže z toho vyplývá:

Pokud je Bůh vševědoucí= ví vše, a ví i tedy co se stane zítra, (že například zítra ráno vstanu a upustím hrneček s kafem, moje kočka šlápne na střep a budu s ní muset na veterinu, kvůli tomu nestihnu poradu a šéf mě seřve a strhne plat)

Ano ale Bůh protože je:

Všemocný= může té události zabránit, ano může. Ale vlastně dopředu protože je:
Vševědoucí= tak zná i všechny důsledky svých činů a zásahů ještě než k nim došlo, ba možná by šlo říci, že ke všem událostem, které se staly i mají stát, vlastně z pohledu Boha už došlo a zároveň i nedošlo je to vlastně takový "Božský paradox" tedy:

Bůh, protože je všemocný a vševědoucí, může té katastrofě s kafem a kočkou zabránit, ale i tak ví jak událost dopadne.

My třeba dostaneme ráno "zjevení"-to pro zjednodušení je jakoby myšlený "zásah Boha", tím nám jakoby zabrání v tom dát si kafe, nebo spíše nějak změní proud času, tak že si vezmeme jiný hrneček, plastový, který se nerozbije, tedy kočka se neřízne....My pak můžeme Bohu děkovat za jeho milosrdnost, ale on stejně dopředu věděl že se to přesně takhle odehraje, my věříme tomu, že máme svobodnou vůli, ale on stejně dopředu věděl že se něco má stát a i že posléze tomu zabrání.

Takže pokud Bůh zasahuje, tak tu máme jakoby dvě roviny vůle a směřování, kdy je jedna teoretická rovina, kdy Bůh ví co se stane, ale některým událostem zabrání, takže my se variantu A nedozvíme, protože bůh zasáhl a my pocítíme jen variantu B, takže z našeho pohledu je to vlastně jedno a stále věříme, že jsme se rozhodli svobodně.

Je dost těžké to přesně popsat, ale napíšu to ještě jinak, podle mě podle této logiky existuje svoboda na dvou rovinách a sice na lidské a Božské, kde ta lidská je z našeho pohledu "svobodná vůle rozhodování", ale Božská rovina= iluze volby, jelikož vše co se stalo a má se stát Bůh ví dopředu.

Takže jak to tedy je? Máme svobodnou vůli být dobří či zlí? A je mi jasné, že mě mnoho věřících zde může napsat cosi jako: Bůh nám dal svobodnou vůli apod...ano dal, ale stejně ví jak se rozhodneme a jak vše dopadne. Vlastně musel už od počátku věků vědět o Satanovi jeho vzpouře, dohodě mezi ním a Satanem-a musí i vědět dopředu jak to všecko skončí...Tedy po Armagedonu, takže proč vlastně to všecko? Proč? Když je výsledek dopředu znám onou neomylnou bytostí? Takže žijeme jen ve velkém klamu? A naše lidská malost a nedostatečná kapacita mozku nám neumožnuje vidět skutečnou podstatu věcí budoucích, takže my žijeme v domnění, že naše jednání je svobodné, že máme možnost volby A a B a skutečně jsme se "svobodně rozhodli", ale přesto je tu třetí do počtu, který to věděl ještě než k tomu došlo, takže byla to svobodná volba? Chápete ten problém?

A pokud náhodou by Bůh neznal všecky podrobnosti, tak abychom měli skutečně svobodnou vůli, nevěděl jak věci dopadnou, a jen nechal vše nějak záhadně plynout, tedy vytvořil by nějaký "program" který by sám sebe udržoval cosi jako "vesmírné perpetum mobile", které by možná fungovalo právě na principu teorie chaosu a interakce vlastně všeho se vším, tudíž by vlastně počet variací věcí budoucích dosahoval prakticky nekonečných kombinací, pak by ale nebyl vševědoucí, pokud by tyhle podrobnosti neznal a pak by ani nemohl být skutečným Bohem a věty o jeho vševědoucnosti a všemocnosti by byly lží...

A poslední to je tak trošku mimo, ale taky je to k zamyšlení, pokud existuje entita která je schopná učinit cokoliv, protože je všemocná, tak by přeci mohla zničit sama sebe? Jistě proč by to dělal, ale co by se stalo, kdyby Bůh řekl-nechť vše co jsem stvořil a i já sám Bůh-nechť vše přestane existovat. Ano VŠEmocnost se přeci pojí i s touto "sebezničující možností"...Co by pak ale bylo? To by odporovalo samým zákonům všeho, co známe, zákonům, které měl sám Bůh stvořit, existuje totiž zákon zachování energie, ale pokud by všechno zmizelo, tak co by bylo? Co je to ona tak obávaná nicota? Nemusíme být nějaké povznesené bytosti ozářené mocí a věděním Božím, abychom věděli že slovo "nic" už jen samo slovo "nic"-jsou přinejmenším tři písmena, takže to není nic. Není možné, aby existovalo "nic", protože nic je utopie.

Stejně tak jako myšlenky popsané výše, mě dovedly k myšlenkám pochybovat o některých věcech. Někteří věřící mě sdělili, že podobné myšlenky jsou špatné, jako chtít znát budoucnost apod, kecy o tom, že je hřích chodit ke kartářce apod, ale já neříkám, že chci vědět jak to bude, já jen říkám, že pokud Bůh ví, jak se za 5 minut rozhodnu, co udělám, takže vlastně jakoby se to už stalo, tedy nemám svobodnou vůli, to není nic proti Bohu či náboženství je to spíš filosoficko-teologický Božský paradox "svobodné vůle a volby".

Na závěr bych napsal že nepochybuji o existenci nadpřirozené bytosti, musí existovat něco co tohle všecko kolem nás stvořilo, každý i sebevětší ateista, který "věří že v nic nevěří" musí cítit, že není možné aby vše bylo jen dílo náhody a šlo vysvětlit pomocí exaktních věd, to je nesmysl. Já se spíš ptám, pokud existuje nadpřirozená bytost, která zná události, které se teprve mají stát, tak máme tedy svobodnou vůli, ano nebo ne? Podle mě je to podobný efekt jako tzv. "Schrödingerova kočka"
a paradox zjednodušeně: "živé a mrtvé kočky zároveň", která je uzavřená v bedně s jedem, o kterém nevíme, kdy se uvolní, takže pokud je krabice neprůhledná a my nevíme, kdy dojde k uvolnění jedu, může být kočka mrtvá nyní, za 6 minut, ale taky až za rok (samozřejmě mezitím by pošla hlady, je to jen teoretický pokus). Takže v tu chvíli je kočka z našeho pohledu vlastně živá i mrtvá zároveň, což si ale odporuje, ale přesto je to vlastně správně.

Stejně tak je to i s onou svobodnou vůlí: Vůle a možnost volby je také o úhlu pohledu. Tedy z našeho úhlu pohledu svoboda existuje, ale z Božího pohledu vlastně neexistuje, protože on sám je vlastně onou volbou a on sám je kauzalitou veškerého dění. Možná by šlo říci, že sám Bůh je "kauzalita-příčina a důsledek- to je Bůh" Takže stejně jako je správné tvrzení, že kočka v zavřené krabici je živá i mrtvá, tak je podle této teze správné tvrzení že svobodná vůle a volba existuje i neexistuje zároveň.