Anotace: Příběh, který jsem slyšel. Neodolal jsem, musím se s vámi o něj podělit.
No,i když je to jen alegorie,ten muž neřekl nic,jen přebil argumenty argumentem,dokazovat nebo popírat boha je dětinské.Jestli něco takového je,nepotřebuje ničí argumenty,a jestli není, tak je to taky zbytečné.Kdo tvrdí že ví-neví..Může maximálně tušit..
28.11.2007 08:22:00 | Weylin
Není důležité, jak to nazveme, ale je důležitá víra. Není důležité najít, ale hledat. A proto nemůžeme mít racionální důkaz o existenci Boha - jinak by nešlo o víru. Pak by se vztah k Bohu vyrovnal vztahu např. k pošťákovi - vím, že funguje, vím, že asi k nám někdy chodí, občas na něho nadávám, ale o vztahu se nedá hovořit.
A díky Hippy, že se nad tím vším dneska ještě někdo zamyslí.
Mahtion Peterson: Lidé si chtějí vysvětlit svět. Taky si ho pořád vysvětluji a udivuje mě jak dokonale to zapadá. Říkám tomu zázrak.:-) A každé ráno vyjde slunce.
14.03.2007 23:00:00 | Rádoby zoufalá
odpověď na jednu otázku
Ten starý moudrý muž s pomerančem poslouchal řečníka s vybroušeným hlasem.
Řekl - já jsem okusil a ty ne.
Protože to byla pravda, nezmohl se řečník ani na jediné slovo.
Protože to byla pravda, neměl nic, čím by oponoval.
Starý muž převedl rovinu "mluvení" z rozumové" na zkušenostní.
Tam se ukázala pravda.
20.02.2007 18:34:00 | kolybřík
Máš pravdu. Do toho příběhu jsem zapomněl uvést, že ten člověk se snažil dokázat, že Bůh neexistuje pouze prostřednictvím racionálních důkazů. Skutečně se nikdy nemodlil, pouze posbíral racionální důkazy a jimi se snažil operovat. Jinak máš samozřejmě pravdu, že by ten řečník takto oponovat mohl.
20.02.2007 10:11:00 | Hippy