Svědomí není jen slovo.

Jedinec se vidí mimo vlastní tělo, je přítomen jako aktivní a objektivní pozorovatel, který přijímá smrt lhostejně.Může se dostavit přehled stávajícího života, který je doprovázen příjemnými a silnými emocemi.
Zastavuje se čas, člověk prožívá sounáležitost s vesmírem, poznává smysl lidské existence a existence vůbec, zaniká vlastní vůle a dochází k poznání jakési vyšší moci či zákonů.V tomto okamžiku, jeli proces nevratný, většina lidí umírá.
Jestli Vás toto psaní zaujalo, tak jste právě přečetli doslovný výňatek z Wikipedie na téma klinická smrt.
Smrťáčku, rád bych zde ujasnil tvé poslání a tvůj neodvratný příchod.Opravdu se tě nebojím a nejsem zdaleka sám, a to i když vím, jak již jsem uvedl, že jednou přijdeš.Pochopil jsem jednu věc, a to, že ty nikdy nebudeš Pánem, ty budeš pouze pánem přeměny.Mím Pánem je Stvořitel, Ježíš Kristus, a tak to bylo od dětství a tak to, a v to pevně doufám, bude až do konce mého života.
Každý na toto máme svůj vlastní názor a to je jistě dobře, alespoň je život pestřejší.Můžeme nad tím vším hloubat, věřit či nevěřit, ale víc s tím nenaděláme.Jednou smrťáčku, nebo lépe pane přeměny, přijdeš, no a pak se uvidí.Ti co nevěří v pokračování našeho života Duchovního, či života kde bude hrát roli reinkarnace, ti jistě také doznají Pravdy stejně tak jako ti co věří. Jsem přesvědčen, že Stvořitel, chceteli Univerzum, bude vážit nanejvýš spravedlivě.
Stvořitel vidí do každé Duše, která je "obalena masem", není možné aby Jej kdokoliv ošálil.Každý člověk má svědomí, ne, že ne.Každý zdravý člověk dobře ví co je dobré a co špatné.Ostatně od toho tu je Desatero, jasné doporučení jak jít životem.Já jsem toto Desatero vědomě porušoval a to i přesto, že jsem o sobě tvrdil, že jsem věřící.Ano, opravdu jsem věřil, ale byla to mrtvá víra
a jsem velmi rád, že jsem kolem padesátky prozřel a snažím se již žít podle tohoto doporučení a za to jsem Velmi rád.