lhostejnost je lepší..

ty

jak si býval

neexistuješ

teď si jen

choroba

co se mi vtírá do hlavy

dávný

představy

 

v noci se bojím, potí se mi ruce, držíš mě

asi dvacet vteřin, si ten , kterej si bejval

naděje mi nedá spát

necitlivost slabin

předstíraná malá smrt

už nechci

tebe ne

je to jako bychom byli oba nazí

a koukali na televizi

lhostejně

 

neschopnost zapomenout

jaký

to bylo

když sme

spolu

spali

z lásky

 

dimenzionálně se po ránu neřiká

budit se smí jen pětkrát, po šestý je to opravdový

po šestý mě zabiješ

 

pamatuju si

arogance a vztek

strach z toho, že mě zbiješ

touha po bolesti

tak mě sakra zfackuj

za to všechno

 

je ti jedno, co řeknu

napíšu

co si myslím

co si přeju

co cítím

sem nána

dobrá

z

rána

 

když ti stojí..

 

přestaň bejt zabouchnutá..

 

dávno sem přestala

ten kterýho sem milovala

už nejsi

a já to zvládnu

já to vydržím

já

se

vzdám

iluzí

 

miluješ jen stín a myšlenku..

 

je mi to líto..

tolik líto

je mi líto

líto

že se oba ztrácíme..