Hledání domova
Hledání domova
Všichni znáte ten pocit, když přijdete domů ze školy, z práce či z dovolené ze zahraničí a vychutnáváte si ten pocit domácí pohody. Sáhnete po rozečtené knize a usednete do měkkoučkého křesla blízko krbu, znovu ucítíte oblíbenou vůni matčina pokrmu nebo si ulehnete do své čistě povlečené postele. Všude jinde tyto věci vnímáme jinak, ale každý ví, že domov je sladký domov.
Je to naše útočiště, naše svatyně, naše klidné místo, kam se kdykoliv můžeme vrátit. Místo, na které jsme si tolik zvykli, ale stejně ho nechceme opustit právě proto, že je nám nejbližší.
Pamatujeme si sebemenší maličkosti, jako například flek na zdi, suk na dřevěné podlaze, kam jsme jako malí píchali nožem a rozčílili tak naše rodiče, nebo ranní rosu na dvoře, po které jsme šlapali bosýma nohama.
Otázkou je, zda tohle stačí k tomu, abychom domov nemuseli opouštět? Stačí nám mít náš dům v lásce a zajistit si tak bezpečně dožitý život v pohodlí?
Představme si, že společně žije rodina o čtyřech členech. Otec, matka a dva synové.
Otec je nezodpovědný, pije, často flámuje a z práce nosí méně než by měl právě kvůli jeho minimální zodpovědnosti. Matka je přísná, narozdíl od svého přítele zodpovědná žena, která by pro své děti udělala cokoliv, jen aby se měli dobře. První syn zrovna prochází pubertou, je společenský a veselý. Jeho sedmiletý bratr je naopak uzavřený typ.
Jednoho dne už matka dvou synů nemůže dál snášet bolest, kterou jí přítel způsobuje svojí netaktní rolí otce, a rozhodne se od něho odejít. Starší syn si uvědomuje, že s výchovou svojí matky se ve světě neztratí a tak se on i jeho bratr rozhodnou s ní zůstat.
Pro tyto tři právě nastávají těžké časy. Ubytují se v bytě ve stejné vesnici a matka chodí do třech prací. Pracuje na obci a stará se její prostředí, uklízí místní ubytovnu, se kterou jí pomáhá starší syn a po večerech obsluhuje v hospodě. Tvrdě dře a s dětmi to nemá zrovna nejjednodušší.
Mladší syn přišel o otce v letech, kdy ho nejvíce potřeboval. Byl mu vzorem. Pevná ruka chlapa je v rodině zkrátka potřeba a on o tuto silnou paži, spolu se starším bratrem, přišel.
Matčino starší dítě narozdíl od jeho mladšího sourozence zažilo plno nepříjemných chvil na vlastní kůži. Dobře věděl, že otec velmi chyboval a ani slib za slibem s sebou nepřinesl žádné radikální změny. Odchod s ním tedy tolik nezamával, ale jeho pubertální výkyvy si také vybírají svoji daň.
Den za dnem neúprosně prchá až do dne, kdy matka pozná rozumného muže, kterého si po čase velice oblíbí. Stane se z nich pár a po dvou letech tento muž nabídne pomocnou ruku. Chce aby se žena s dětmi nastěhovali k němu do rodinného domu.
Na tuto nabídku přistoupili a začalo se stěhovat.
Pro mladšího syna to opět nebyla žádná procházka růžovým sadem. Jako velice mladý musel opustit vesnici, ve které měl všechny své kamarády a místo, na které měl krásné vzpomínky. S častými problémy s rozbitými věcmi, slzamy a steskem po kamarádech, si nakonec zvykl na nový domov a navíc si po čase oblíbil novou školu a svoje spolužáky.
Staršího syna už v té době docela opouští ta nejsilnější pubertální horečka, nachází svoji první lásku nedaleko svého nového domova. Kamarádi mu sice chybí, ale věk odpovídá jeho postoji k dané situaci. Chápe, že tento krok byl nezbytný pro lepší společnou budoucnost.
No a starostlivá maminka? Vděčí svému příteli za střechu nad hlavou hlavně pro svoje děti. Našla si práci, kde může pracovat s lidmi a už nadále není sama na výchovu svých dětí, na finanční situaci a na spoustu dalších věcí, které ji samotnou velice tížily. Je šťastná, že ona i její dvě děti, které nadevše miluje, našli domov, který se opět může stát jejich útočištěm, svatyní a klidným místem.
Stále máte pocit, že stačí mít v lásce svůj dům, abychom v něm mohli navždy s radostí zůstat?
Domov není pouze krásný obývací pokoj, teplo sálající z krbu, pohodlná postel a grilování na zahradě. Domov jsou kamarádi, domov je tam, kde máme dobré vztahy s našimi blízkými. Domov nejsou jen zdi, střecha a podlaha. Domov je také písek, polní cesty, místní rybník.
Domov je tam, kde se cítíme dobře srdcem i duší.
Komentáře (0)