inkvizitor

Baví mě povídat si a poslouchat, ale nebaví mě když se někdy musí rozhovor rezignovaně ukončit slovy, že každý má svou pravdu. Ale jak vést rozhovor s lidmi,

kteří hyperkritičně plní mravy, zákony, jsou počestní, pravdomluvní, spravedlivý, dokonalí, mají ten správný žebříček hodnot, mají úzkostný strach z hříchu. Jak se k nim na tu horu pyšné dokonalosti mám dostat a proč mi za tím vším něco nehraje, proč mi to přijde umělé, nudné, bez krvé a proč pod tím pláštěm cítím lež. Jednoho takového sem znal a v jeho přítomnosti měl vždy komplex méněcennosti a skrýval svou nemravnost, jak to šlo a snad sem se chtěl i polepšit až do chvíle, kdy se mi náhodou svěřila jeho manželka(a to mívám často). A já sem pochopil, že se jedná o duševního invalidu, který ovšem svou rozumovou inteligencí(né emoční) dokáže ovlivnit svými pseudodokonalostmi a asketickým přístupem k životu i bližní v jeho blízkosti a chrání je před temným světem plným nedokonalých, hloupých a hříšných lidí. A já mám pocit, že přinejmenším jeho žena za to sebeobětování jednou zaplatí těžkou duševní poruchou.

V těchto lidech nepochybně probíhá občanská válka a rádi loví třísky z očí kde je napadne. Konflikt v sobě by rádi léčili tím, že budou polepšovat ty druhé. Ale oni sami jsou ti druzí. Pan Jung napsal, že poznání nespočívá jen na pravdě, ale i na omylu a že když někoho nechápeme nemusíme ho zpravidla považovat za hloupého.

A protože věřím Bohu, který léčí duše, je to jeho parketa, obrátil bych se s prosbou na Něho a nebo u dobrého psychoterapeuta, on má totiž stejné zaměstnání. Ale to musí ti lidé sestoupit dolů a hledat pokoru a pokání a přestat si zapisovat své dobré skutky a sponzorsky se objímat a přestat vést účetnictví svého dobraJá. Musí opustit sám své ego a odejít z cesty lidské vůle a pachtění ke své vlastní dokonalosti, přestat kázat o morálce, opustit asketické snažení. Ono jde ve své podstatě jen a jen o kosmetické úpravy, které naší hříšný duši nijak nepomůžou ba naopak nás strhávají do pekel.

Miloš Kopecký říkal, že některé lidi zdobí jejich špatné vlastnosti a některé zase hyzdí jejich dobré vlastnosti.

v této úvaze částečně čerpám z díla C.G.Junga
a T.Halíka

A na závěr desataro pro všechny novodobé inkvizitory, farizeje, zákoníky a pro všechny sebeprezentující snaživce, kterým jejich drolící se ego, našeptává sebeklam a trapnost jejich úst otáčí oči vzhůru všem posluchačům.
Tentokrát jsem převážně čerpal z díla PhDr Daniela Golemana, bývalého šéfredaktora časopisu Psychology Today.
1.Chápat zájmy a emoce druhých lidí
2.vidět situaci i z jejich hlediska
3.mít úctu k rozdílům v pocitech a názorech ostatních lidí
4.neobviňovat druhé
5.mít schopnost zasmát se sám sobě
6.neurážet se
7.rozpoznat v komunikaci, kdy mlčet a kdy naslouchat(verbálně i neverbálně)
8.správně interpretovat narážky a gesta
9.učit se kompromisům
10.mít pozitivní postoj k životu