Jsem zvlástní člověk, kdo jsem?
Jsem průměrná dívka nebo mám nějakým potenciál?
Jsem minulost v myšlenkách, plavu v představách.
Jsem hodná, divoká i úzkostná,
jemná i tvrdá,
konečná hvězda.
Těší mě analyzovat svou osobnost, předávat druhým radost a vytvářet s nimi společné zážitky.
Chci být se všemi a zároveň s nikým. Jsem jedno a druhé, nejvíce podobající se své touze.
Potřebuji si pomoci, čas je zvláštní, rád zabarvuje vše, hraje si s odstíny pocitů a životů.
Kdo jsme?
Proč jsme?
Schránky tělesné a dočasné.
Pro druhé většinou nedokonalé, alespoň že pro některé vřelé.
Mít svůj život pod kontrolou, to jest mé přání. Naplánovat dokonalost, ve které by nepřicházelo trápení. Chci cíl dokonalosti splnit za každých podmínek, krůček po krůčku, přiblížit se jí co nejvíce to jde - jako když limita blíží se nekonečnu, jen se stále přibližuje, možná tak se právě stává součástí toho celku, možná to je právě dokonalost, přibližovat se k ní, stát se NEJLEPŠÍ VERZÍ SEBE SAMÉ.
Chci být ještě větší snílek se zbraněmi v kapsách, ubránit vnitřní štěstí, když je potřeba, být silná, protože je to třeba.
Budoucnost není známa, přijde v ní dobrá i špatná nálada, budoucnost upřeně dívá se do očí nebo se jim vyhýbá, je to mistrýně naznačování, narovinu hned Ti vše neříká.
Tak... Jsem tohle já nebo nálev okolí, probouzím se nebo stále spím?
Je teď a tady - to vím.