Jen bláznivých je slyšet

Moudří tohoto světa mlčí. Nemohou sdělit své moudro, protože sdělit moudro znamená přijmout zodpovědnost za jeho správnost. Každé moudré tvrzení musí být pravdivé, nebo tak nejblíže pravdě, jak je to možné. Každá věta ekonomická, protože pro moudrého je slovo vyváženo zlatem. Moudří totiž svého čtenáře nechtějí zdržet jedinou zbytečností.

Tak tedy moudří mlčí, protože vyslovit se patřičně je nesmírně náročný úkol. Pokud snad moudrý nestráví věčnost výběrem správné formy, bude do smrti hledat ideální realizaci obsahu ve vybrané formě, ve snaze dosáhnout dokonalosti.

Pozorný čtenář už ví, že má to dočinění s bláznem, protože nemlčel. Autor rozhodně nad dosažením dokonalosti tohoto textu nestrávil věčnost, tak jak měl. Spravedlivě však své bláznovství přiznává a přál by si, aby své bláznovství přiznal každý kdo má drzost něco světu sdělit. Vrcholem autorova šílenosti je zbožné přání, aby se autoři dokonalosti byť jen snažili přiblížit.