Monolog

Jsem rád se svou samotou, ráno spolu vítáme a den ukončujeme. V kartách často vyhrávám jsem vše, co si přeji.
Je velmi dobrý posluchač, ač v dobré náladě není. Vždy při mě bude stát, pokud zde zůstane místo pro ni. Jen jako návštěvu budu tě zvát, však dlouhé setrvání omrzí obě strany.
Vím, že pozvánku nečekáš a přijdeš, kdy sama za vhodné uznáš. I tak ráda tě pocítím, vím že znáš ten vhodný čas.
Ne jen pro tebe, jsou mé dveře odevřené, vezmi sebou i radost a smích, či pláč.
S větší přízní v pocitech se hraje, delší životní Mariáš.