Rozcestí

Tak jsem si řekl, že zůstaneš sám, naučíš se být tím, co nikdo nikdy nepoznal.
Ať tvá slova shoří, která mnohem lidem ublížila. Měl si Moc, až moc...Pak přišla cesta, která se ti nehodí, dostal si něco, než ti bylo přáno.
Měl si touhy a sny na které nedosáhneš, stojíš na prahu, který je odraz na tři rozhodnutí. Bohatství, štěstí a zdraví....
Říká se, když máš štěstí budeš i zdrav, tedy můžeš pracovat a být konečně dospělí. Proč tě tedy stále trápí, že nemáš více, jak ostatní?
Zbytečná marnivost, jen lidské duše kazí. Zlaté roucho nosit nemusíš a plnit hrdlo drahým vínem, stůl může být poloprázdný, však s čerstvým chlebem. Věř i to tě nasytí a udělá šťastným.
Důležité je, rozdělit se s tím, až ty nebudeš míti i on se podělí s tím Božím darem.