Kraj neznámí

Vítej v zemi zaslíbené, zde to nedobré v zapomnění dojdeš. Tady plameny nepálí a moře, bez smočení nohou přejdeš.
Motýlí závoj tě zahalí a ostré slunce, tvou jemnou kůži nespálí. Vlasy každé ráno, rozčesává svěží vítr a k večeru do nich, zaplétá nitě z pavučin.
Lesní plody nasytí tvá ústa i barvu do tváře poskytne, zde není strachu z divokého zvěrstva, jejich obydlí ti střechu nabídne.
Pohostinnost toho kraje, nezná meze a rozdělí se o vše, co zde kolovrátek života spřede.