Jak jde čas a vývoj událostí nám dává nahlédnout pod pokličku jejich příčin, objasní se obvykle různé souvislosti proč to tak mělo být. Tedy pokud jsme ochotni něco přijmout.
Když sleduji dění na nebi, jsme jako herci, co ztvárňují archetypické postavy, které představují tyto síly. Podvědomě je promítáme do našich životů ve snaze se něčemu naučit a něco pochopit.
Jak malí jsme vůči vesmíu a my si myslíme, že jsme pupek světa. Jinak bychom se ale asi nevyvíjeli, kdyby v nás nebyla ta touha po poznání a snaha bojovat s domnělou nepřízní osudu. Skrze svoje "prohry" a vítězství sami nad sebou se učíme.
Neustále mě překvapuje ta dokonalost a to načasování. Skláním se před moudrostí vesmíru a děkuji za učební lekce, které se mi dostávají.
Až teprve když se projevíme jako blbci, tak se z toho poučíme a jsme pozdě moudří. Vlastně pozdně. Pro okolí ale stále blbci. První dojem je totiž pro blbce...:-))
22.03.2021 15:29:28 | Lighter
Díky, přesně, nejvíc nás poučí uvědomění vlastní blbosti. Myslím, že nikdy není pozdě.
22.03.2021 15:32:06 | vlnka
V naplnění a propojení
..se stálým uvědomováním si
..že přitáhneme a můžeme
..že děje se i to co si přejeme.
Pěkná poklona milá Vlnko
a díky tobě zde
můžeme i z části vnímat
tu drobničku z vesmíru
která je tak mocná *ST;)
Pěkný den TI přeji
22.03.2021 11:25:39 | jenommarie