O štěstí
O štěstí
Anotace: Nic zvláštního
Šťastný člověk přeje druhým/naprosto všem bytostem štěstí.
Tím, že člověk pomáhá ostatním ke štěstí, je šťastný.
Klíč ke štěstí je v pozornosti na blaho druhých, to své nehledá, už jej našel.
Pomáhá druhým, aby byli šťastní, nepomáhá jim proto, aby sám byl šťastný,
on už je šťastný, a proto pomáhá druhým ke štěstí/radosti.
Současně to není žádná měkota bez hranic, dokáže být neústupný až za hrob.
Sám sebe bere s humorem, kldině položí život a ještě se u toho usměje.
Radost a klid jsou vedlejším produktem pomoci ostatním ke štěstí.
Samozřejmě tuto odměnu přijímá a je za ni vděčný.
Sobec/egoista, který žije jako by byl sám na Zemi, je nešťastný.
Simply stupid/clever.
Komentáře (24)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Blažený není člověk stále a už jsem viděl dost lidí, co celý život pomáhají ostatním a sami nejsou vůbec šťastní...Vážně řečeno. Ironicky: můj altruismus každý sobec rád zneužije. Zvlášťě, když je tak "dobře konkurenčně vychován" a přijde mu to "dnes normální". :-)
17.08.2021 15:05:24 | Lighter
No ono to chce mít taky zdravý selský rozum, že... Ne jenom sluníčkářsky doufat, že se mi to dobro vrátí, mluvím z vlastní zkušenosti, když jsem byla hodná. Achileus to tam i píše, nebýt měkota bez hranic, takže být hodný k jiným pro mě může taky znamenat, že toho člověka opustím pro jeho dobro, aby si uměl pomoct sám.
Toto ber prosím jako můj názor a taky znám lidi, kteří by se rozdali atd... Takže ti rozumím.
17.08.2021 15:20:07 | paradoxy
Moc hezké... .
14.08.2021 10:34:00 | Protos1182
Děkuji. :-)
14.08.2021 19:17:36 | Achilleus Naso
Četl jsem si ty aforismy „O štěstí“ vícekrát, snad až přespříliškrát.
Nejdříve jsem chtěl vědět,“ co to vlastně je to, čemu se říká štěstí.“
V Googlu naznačené rozlišení dvojího významu štěstí a blaženosti, které se vyskytuje i v mnoha jiných jazycích, mě odpověď nedaly.
A filosofie ta o „štěstí“ příliš moc polemizuje. Přikláním se k tomu, že štěstí není nahodilý pocit, nýbrž výsledek rozumně vedeného dobrého života. A každý sám by se měl o něj přičinit. V tom souhlasím se Sonnador.
Naše štěstí nemůže být závislé na štěstí ostatních, jak tvrdí Achilleus Naso. Takové „dobré“ myšlenky nás navedly na špatné cesty. Jsou idealistické a nejde o vyjádřením skutečnosti, jak tvrdí Achilleus Naso.
Já sám nevím, co štěstí je, neusiluji o něj, a proto jsem spokojený (šťastný). Štěstí je stav mysli. Lepší, než štěstí je cesta k němu.
Už jsem to tu (na Literu) řekl, psát aforismy je těžká věc.
A proto znovu ocituji polského satirika, aforistu. Lec Stanislav Jerzy, 1909-1966, napsal:
Setkal jsem se už
s tak málo sečtělými lidmi,
že si museli citáty
z klasiků vymýšlet sami.
17.08.2021 13:57:08 | blues
já ti nevím, tohle je moc radikální a idealistické, nemocnej doktor moc dalších lidí nevyléčí... navíc za své štěstí je každý zodpovědný sám... pomáhat se má, je-li to opravdu třeba, a někdy je největší pomoc žádná pomoc, protože člověk musí dostat příležitost vyrůst a poučit se...
tip za: "Kdo se se zajímá pouze o vlastní blaho, jako by byl sám na Zemi."
13.08.2021 19:04:59 | Sonnador
Četl jsem si ty aforismy „O štěstí“ vícekrát, snad až přespříliškrát.
Nejdříve jsem chtěl vědět,“ co to vlastně je to, čemu se říká štěstí.“
V Googlu naznačené rozlišení dvojího významu štěstí a blaženosti, které se vyskytuje i v mnoha jiných jazycích, mě odpověď nedaly.
A filosofie ta o „štěstí“ příliš moc polemizuje. Přikláním se k tomu, že štěstí není nahodilý pocit, nýbrž výsledek rozumně vedeného dobrého života. A každý sám by se měl o něj přičinit. V tom souhlasím se Sonnador.
Naše štěstí nemůže být závislé na štěstí ostatních, jak tvrdí Achilleus Naso. Takové „dobré“ myšlenky nás navedly na špatné cesty. Jsou idealistické a nejde o vyjádřením skutečnosti, jak tvrdí Achilleus Naso.
Já sám nevím, co štěstí je, neusiluji o něj, a proto jsem spokojený (šťastný). Štěstí je stav mysli. Lepší, než štěstí je cesta k němu.
Už jsem to tu (na Literu) řekl, psát aforismy je těžká věc.
A proto znovu ocituji polského satirika, aforistu. Lec Stanislav Jerzy, 1909-1966, napsal:
Setkal jsem se už
s tak málo sečtělými lidmi,
že si museli citáty
z klasiků vymýšlet sami.
17.08.2021 13:57:26 | blues
Rozumím. :-)
Mrkni na mé tři komentáře (viz níže) pro Sonnador.
Myslím, že se dají použít i jako odpověď na Tvůj komentář.
Za sebe oba extrémy odmítám (tzn. mé štěstí je zcela nezávislé či naprosto závislé na štěstí ostatních).
Ptám se teď obou: Vážně si myslíte/tvrdíte, že budete šťastní, když lidé okolo Vás budou nešťastní? Opravdu chcete tvrdit, že Vaše štěstí je nezávislé na štěstí ostatních? Tedy že to, jak se cítí lidé okolo Vás, nemá na Vás žádný vliv/je Vám lhostejné?
18.08.2021 22:40:19 | Achilleus Naso
Nejdříve by bylo asi rozumné si pojem „štěstí“ definovat.
Polemizuje se o něčem tak pofiderním.
Jak jsem již napsal, přikláním se k tomu, že štěstí není nahodilý pocit, nýbrž výsledek rozumně vedeného dobrého života. A každý sám by se měl o něj přičinit. Jak je vidět každý jsme jinak naladěn. Jak jsem již napsal:“ štěstí je pro mne stav mysli“.
Nemůžu být šťastný jen proto, že kupa lidí kolem mne je šťastná,:“třeba z toho, že se mi nedaří.“
K otázkám.
ANO…Jestli jsou lidé šťastní, nebo nešťastní mne netrápí. S jejich myslí nic neudělám.
Já nepotřebuji být šťastný a proč bych měl, k čemu to je, štěstí dle mého názoru ke spokojenému životu není nutné. Na Literu jsem kvůli poetice, ne kvůli filosofování. Myslím, že tato polemika není (aspoň pro mne) k ničemu. Ale věřím, že už Chetité, se tímto „klíčem ke štěstí, jistě trápili.
JÁ BYCH:“ RADĚJI MÍSTO KAPKY ŠTĚSTÍ, MĚL SUD ROZUMU.“ Citace z knihy Inspiromat Břetislava Hartla, kde je skoro 400 aforismů na téma „Štěstí“.
„Malý inspiromat“ vyšel v r.1965 v Mladé frontě. „Inspiromat“ pak v knihovně Máj v r.1967.
Další sbírka citátů, sentencí a aforismů pod názvem „Věčný inspiromat“ vyšla v r.1994 v nakladatelství Svoboda. Má skoro 600 stran, jenom seznam autorů tvoří 30 stran. Čtení je to poučné, někdy únavné a citace autorů i protichůdné, tak jak to v aforismech bývá. To, ale pro tebe není novinka.
19.08.2021 11:52:39 | blues
pod toto se sdovolenim podepíšu...
19.08.2021 21:18:49 | Sonnador
Není na tom nic radikálního a už vůbec ne ideálního.
To, že jsme společenská zvířata a že naše štěstí je závislé na štěstí ostatních, je skutečnost/fakt.
14.08.2021 19:17:06 | Achilleus Naso
ne ideálního, ale idealistického...
to není fakt, ale omyl, právě proto, že činíme za své štěstí zodpovědné ostatní, máme problémy, které máme... pokud tvé štěstí závisí na ostatních, nebudeš nikdy svobodný, a tedy ani opravdu šťastný - to se přece ale nevylučuje s tím, že jsme společenská zvířata, máme se k sobě chovat hezky, být laskaví a soucitní, a že se potřebujeme - celé to ale mnohem líp funguje ve společenství svobodných, vyrovnaných a šťastných bytostí...
14.08.2021 19:26:06 | Sonnador
reaguji tedy hlavně na původní text:)
píšeš "že naše štěstí je závislé na štěstí ostatních" to je hezké, líbí se mi to, ale jednoduše to není absolutní pravda...
hele, ale nijak si mě neber, já se ráda zamyslela, snad nemáš nic proti polemice:)
měj pěkný večer:)
14.08.2021 19:32:35 | Sonnador
V pořádku. Rád diskutuji. :-)
Dobrá. Myslím, že mezi námi rozpor není, jen jsme si maličko neporozuměli.
Netvrdím, že mé štěstí plně závisí na štěstí ostatních. Současně však tvrdím, že štěstí ostatních má vliv na mé štěstí/že je na něm "závislé". Chtěl jsem tím říct, že když lidé okolo mě (např. rodina/přátelé/bližní/třeba i lidé na ulici) jsou šťastní, i já budu šťastnější. Platí to i naopak, jak bych mohl být šťastný, když naprosto všichni lidé, které potkám, jsou nešťastní nebo dokonce trpí (např. kdyby byli plní strachu nebo plakali žalem)? Samozřejmě že záleží na postoji, jaký zaujmu ke svému utrpení či k utrpení druhých. Leda bych byl nezávislý, 100% racionální (bez vášní i emocí) "stoický mudrc", kterému štěstí či utrpení druhých je lhostejné, protože je mimo jeho vliv (ubohý/sobecký/individualistický postoj). Stoicismus odmítám, zároveň uznávám, že některé stoické zásady/myšlenky jsou ctnostné a praktické.
Mimochodem odmítám i jakýkoli idealismus, jsem jeho veliký kritik, podle mě vede ke špatným důsledkům/špatná cesta (stejně jako stoicismus).
16.08.2021 19:03:53 | Achilleus Naso
s tímto celkem souzním a je to podle mě z toho co píšu zřejmé...
je to tím, že si asi prostě jen nerozumíme:) mea culpa! a taky nějaké pozůstatky zenu ve mně...
19.08.2021 21:22:46 | Sonnador
*
Odmítám jakýkoli idealismus např. platonismus či kantiánství. Jsem jejich veliký kritik, i když uznávám, že v těch myšlenkách/"filosofiích" je něco nádherného. Podle mě však vedou ke špatným důsledkům/slepé cesty/špatné platformy (stejně jako stoicismus). Jsou nedostačující podobně jako jakékoli náboženství.
16.08.2021 19:29:35 | Achilleus Naso
Závěrem v mém příspěvku podle mě není nic radikálního, idealistického ani ideálního, vše z toho odmítám. Podle mě to je vyjádřením skutečnosti, jak to je, současně jsem otevřen diskusi.
16.08.2021 19:49:34 | Achilleus Naso
Jsi moudrý.
13.08.2021 14:20:21 | paradoxy
Ano. Souhlasím. Přeji příjemný den.
13.08.2021 13:53:28 | mkinka