Místnost

Časovou osu, nám ukazuje nános prachu na každé věci v místnosti, co dlouhé léta nenavštívil jsi. Je to ze strachu, co tam prožito bylo a vtištěno do stěn, nebo jen z lenosti, že nejsem tomu domu otrokem.
Ta místnost jedna je, ale naplní celý prostor i ve snech za mnou jde. Nechal jsem tam kus sebe, ne z dobré vůle a potěšení. Pro ty tmavé zákoutí, kde se ukrývá mnoho tajemství... Nechci, aby si to vzalo i tebe.
Nikdy ty dveře neotvírej a prach, at zůstane. Snad jen tím, neprobudím to něco, pod postelí schované..