Anotace: Moje blbé nápady, co jiného asi...
Slepí, myslíce si, že vidí svět kolem sebe nejlépe a nejostřeji ze všech, vytvářejí pravidla, dle nichž pak vládnou, vytvářejí systém hodnot, dle nějž se pak chovají, často se dokonce snaží tvořit i systém morální, což, díky Bohu, naštěstí nelze.
Ta malá špetka lidí, kteří skutečně vidí, vidíce svět kolem a jeho dění, mlčí a snaží se zůstat nepoznáni, což jim jistě velkých problémů nečiní:-).
Zvláštní, že to bývají, neříkám že vždy, ale jistě často, chudáci, opovrhovaní outsideři...
Jsou ti, kteří vidí, odsouzeni k bídě a utrpení za to, že jsou jiní než ostatní a nebo naopak bída a utrpení otevírá slepým oči?
Veliký Architekt má velmi specifický smysl pro humor, nemyslíte? Včera mi člověk, kterého jsem potkal poprvé před 2 měsíci, celkem 4-5 krát, který nemá kde bydlet, nemá mobil, peníze a aktuálně ani práci, daroval zcela novou power banku za 500,-Kč. Dostal ji právě za odběr plasmy. Odmítal jsem, ale s tvzením "stejně bych ji ztratil, rozbil nebo střelil za stovku, ty ji využiješ" setrval na svém.
Před týdnem jsem byl u dětí a mé, formálně bývalé, ženy. Nakoupil jsem, jako vždy, něco pro děti a pro ni, co potřebovala přivézt, a následně jsem zjistil že už nemám na zpáteční lístek ani na jídlo. Po mé prosbě (a věřte mi, raději nejím než někoho o něco prosím) o půjčení mi podávala, s výrazem a poznámkou evokujícími matku, dávající nezdárnému dítěti drobné na lízátko, 20,-Kč.
Tady u vás je to tak zvláštní, divné, občas přímo zvrhlé a úchylné... Skoro bych až chtěl říct, že Svět, ve kterém mi bylo 5 roků, 25 roků a ten dnešní, kdy mi je 45, není ten samý, že jsou to Světy tři, zcela rozdílné. Ale ovšem, já vím, jak můžu srovnávat věci které už dávno neexistují (tedy, věřím že existují, jen jsou pro nás nyní nedosažitelné) jenom na základě jejich velice subjektivního a zkresleného obrazu který zůstává pod vrstvami prachu v mojí paměti. Vždyť ani "nyní" a "tady" není samo o sobě tím, čím se mi právě zdá, že je... "Zdá se mi"... Možná jsem zde ani neměl používat pojmu "Svět", ale "Sen"...?
Proč jen je tak těžké se probudit???
...zajímavá úvaha...jo probudit se ze snu do reality...to dost bolí...a tak se tomu lidé vyhýbají jak čert kříži...dokud jsou všechny problémy "PNJ" problémem někoho jiného, tak to funguje, "krásná vyvoněná bublina mého světa"...nebo jak se dneska nečesky říká "necítím diskomfort"..
24.12.2022 15:41:19 | Marten