Černobílá

Jsem princezna z hradu, ač urozenou krev nemám. Jsem princezna z hradu a tolik, zbytečných slz prolévám.
Život, mnoho barev má a já jsem, fotka černobílá. Lásku v sobě ukrývám, už dávno vím, že jsi tam.
Mysl poblouzněná, srdce odevřené, jen čekám, až poznáš, mé pravé Já. Jsi pilíř, našeho vztahu a já svěží voda, co zalévá nás. S tebou chci, poznat zrakovou vadu a špatný sluch.
Počítat vrásky, od úsměvu a každý, vypadlí zub. Přijmout stáří je těžké, ale jsme my dva, co životem plujeme spolu.
Ležíme v posteli za ruce se držíme, když na sebe pohlédneme, stále se mladýma vidíme. Je to, jak na začátku i když jsme u konce. Stále věříme na tu pohádku, že jeden pro druhého, zde jsme. Byli a budeme...