Výlet

Když z člověka zůstane jen vlastní stín a i ten, je karikaturou svého já. Kde sebrat sílu, podívat se do zrcadla a najít, to málo co mi život zanechal.
Ta zchátralá schránka, která po léta ukrývá, cenný poklad a duši ochraňoval. Každý nádech je jako zázrak, kterému člověk myšlenku nevěnoval, když ráno vstával, nohy mu byli oporou.
Dnes když ulehám s pocitem, snad se mé oči, ráno proberou. A pokud ne, tak je to ta nejlepší cesta, jak opustit tento svět, který jsem miloval.
S velkým Díky, že mě na malou chvíli k sobě přijal.



PS: Život je výlet do neznáma, který musí jednou skončit. Bez toho, aby si došel do věkového cíle.