Ono asi záleží na tom, jak si dokonalost představujeme. Pro mě je to sebepřekonávání, kdy se snažím pýchu měnit v pokoru, hněv v laskavost. Pěstování soucitu ( ne lítosti nad sebou nebo jinými) je možná nejdůležitější, pochopení atd. Každý mistr by ti poradil poznávej sám sebe.
06.04.2024 07:05:11 | paradoxy
A já jsi myslím, že sebepoznání je celoživotní cesta. A člověk stále dokáže, překvapiti, jak sám sebe, tak i okolí. A dojíti k plnému poznání, sebe. Nemyslím, že jsme na to stavěný. Ale, děkuji za názor.
07.04.2024 17:01:41 | Manková
Souhlasím s tebou, že sebepoznávání je v podstatě nekončící :) asi mluvíme každá o něčem jiném. Ježíš, mahariši a další se poznali, sat-čit-ánanda, tři aspekty toho jediného. Hezký večer přeju:) ať tě provází štěstí.
07.04.2024 20:15:31 | paradoxy
Je to holt mýtus:-)
05.04.2024 17:21:14 | Žluťák