Lidská duše

Anotace: Lidská duše, elity, míra - základ dobra a zla

Lidská duše je neuvěřitelně temná. Tak temná, že na dno té temnoty se ještě nikdo neodvážil vhodit pochodeň poznání. Duše sama sebe chrání před poznáním nejtemnějších míst sebe sama. I nejhorší zločiny a největší šílenství jsou jen slabým odvarem toho, co skrývají hlubiny duše každého z nás.
To, že nechápeme zločiny světových elit, je to, že naše duše se vzpírají uvěřit tak temnému uvažování elit ve jménu chamtivosti, hamižnosti, touze bezmezně ovládat všechny statky, tělo, mysl, zdraví a smrt ostatních lidí. Krásná věta prostých lidí k temným skutkům elit: „To oni nemohou tak myslet, to je proti Bohu i přírodě, proti lidskému chápání, jistě se zmýlili, v žádném případě to tak nemysleli, ani nechtěli!“
Nahlédnutí do duší elit je pohled do bezedné propasti zmaru. Jediné, co ani elity nemohou a nechtějí, je zcela vyhubit lidstvo, protože ho potřebují. Ani samy elity nevědí, kolik temnoty lze vypustit do společnosti, ani elity nejsou schopny dohlédnout temnoty svých duší a děsí je stejně jako nás. A děsí je ještě mnohem víc, protože elity jsou schopné svoje běsy realizovat. Jenže jak dlouho budou u moci elity se sebezáchovnými pudy? Zatím automaticky chránily elity před zánikem slabost a neschopnost ovládat společnost a statky absolutně. Zdá se, že elity spějí ke svému zničení skrze jaderné války, biologické zbraně v podobě pandemií, hladomorů, chemického zamoření, rozvratu podmínek vhodných pro přežití větších skupin lidí.
Představa, že lze vyhubit život na zemi slaboučkými silami ovládaných lidmi, je úsměvná. To se nepodařilo ani silám vesmíru, kdy na povrchu Země byla teplota tisíc stupňů mnoho let.
Co si lze však představit je to, že se zhroutí celý loupeživý systém vytvořený elitami. Ten je velmi křehký, a jaderná válka ho spolehlivě rozvrátí. Každý stabilní systém je založený na robustnosti základu a více souběžných cestách k cíli. Krásnými příklady jsou pyramida vyrůstající ze základu a protiklad - pyramida postavená na špičku.
Rozdíl mezi dobrem a zlem je v míře. Jenom míra určuje, je-li věc či jev dobrý pro člověka.
Co je dobré lokálně, není dobré globálně a naopak. Žádná voda na pití a příliš mnoho vody je zlé, litr vody je dobrý. Veliká ochrana životního prostředí je velmi škodlivá pro přírodu, stejně jako žádná. Velice škodlivý je fanatismus, stejně jako nihilismus. Nemíra je zlo, míra je dobro. Co je veliký problém, je poměrně malá schopnost lidí určit, co je správná míra v pocitech.
Celé zástupy vědců chodí do jeskyně moudrosti s hrnečky a nosí si kapky vědění. Jedni je s pokorou interpretují, jiní znalosti umocňují z hlouposti, a mnozí za mrzký peníz a sobecký prospěch ohýbají, zamlčují a překrucují.
Kde hledat míru a spolehlivost těchto vědců, kteří jsou zločinci, lháři a manipulátoři? Jen pokoutně se dělá poctivá věda bez publikace, která položí základ vývoje společnosti po jejím pádu do temného středověku v důsledku plíživého rozvratu společnosti. Což je snad ta nejméně hrozná cesta z možných dalších, rychlých a smrtelných.