Cítit bolest – důkaz, že žiju?
Cítit lásku – důkaz, že trpím?
Cítit strach – důkaz slabosti?
***
Bolest nám ukazuje, jak křehký je život.
Je to uvědomění si hodnoty bytí.
Bolest je ukazatelem, že skutečně žijeme –
kdo necítí bolest, jako by nežil.
***
Láska nám dává štěstí, které ale jednou skončí.
Jak? Slzami do polštáře – je jedno,
jak to skončí. Vše vede k trápení:
smrt, odcizení, odmítnutí.
Nakonec vždy přijde utrpení.
***
Strach nám odhaluje naši vnitřní slabost,
vnitřní Pandorinu skříňku.
Strach – co se stane, když ji otevřeme?
Vede k boji se sebedůvěrou,
k boji se sebou samým.
***
To je život: buď spíme a nežijeme,
nebo žijeme – a trpíme.
Pěkné. Vnáší to do mé duše různé podněty - utrpení Krista v dnešní pašijový den, benegesseritská litanie proti strachu, přednášky zapšklého asistenta o důkazech matematických vět a podobně. Jak napsala Šuměnka, i ve spánku se dá žít. Mám poslední dobou samé "živé" sny, tak to můžu potvrdit. I to utrpení se ve snech objeví. Ale naději neztrácím. Právě naopak - ty sny mi připomínají, jak se v realitě mám parádně.
13.04.2025 19:09:29 | Pavel D. F.