Krize v krizi

Tak nám začíná jaro. Zima byla pořádná, a tak by mělo být teplé léto, tím pádem bude hezký celý rok. Pokud nepřijdou záplavy, nebo teroristický útok, mělo by nás čekat jen všechno dobré. Napsal jsem teroristický útok? To jsem teda odbočil od počasí. Copak nám snad hrozí nějaký útok? Snad ne. Když se teď vrátím zpátky k tomu počasí, mohl bych napsat, že žádná předpověď není dokonalá, protože v posledních letech si počasí dělá co chce. Tím pádem mohu znovu od počasí odbočit a napsat, že celý svět si dělá co chce. Teroristický útok není vyloučen. Ale nechci strašit. Zdá se, že obavy z terorismu odeznívají. Američani už nemají obavu, zvolili si Obamu. Jen občas něco bouchne někde na Blízkém východě, k čemuž se hned přihlásí nějací separatisté. Islamistický militantní extremismus už moc netáhne.
V současné době životem lidí hýbe celosvětová krize. A pak že na nás nedolehne. Někoho přímo zalehla a to takovým způsobem, že se nemůže postavit na vlastní nohy. Když se jdu zeptat do nějaké firmy, zda nemají nějaká volná pracovní místa, dozvím se, že mají problém dát práci stávajícím zaměstnancům. Snad všechny státy se potýkají s rekordně vysokou nezaměstnaností. Třeba baskytarista naší kapely si nedávno objednal kytaru z Ameriky, a když přišla, dozvěděl se, že bude muset zaplatit víc než byla původní cena, ta totiž byla z období před krizí. A to je jen malý příklad, jistě s tím většina z vás už nějakou zkušenost také má. Pokud ne, neradujte se dlouho, i na vás dojde.
Přes tohle všechno se dokážu radovat z toho, že přichází jaro. Bude přece krásně, vše bude kvést a vonět, budou se rodit mláďata, hospody otevřou zahrádky, holky se budou méně oblékat a našlo by se toho spoustu pozitivního. Příchod jara má však i svou stinnou stránku. Tou je již výše zmiňovaná krize, ale nikoliv ekonomická, ale krize duševní. Začátkem jara a prvním oteplením dochází k sebevraždám mnohem častěji, než v kteroukoli jinou roční dobu. Někteří zoufalci svou krizi ještě překonají a hoděj si to až na podzim, kdy se jim znovu vrátí stíny na duši. Ti šťastnější si třeba v létě najdou lásku, nebo práci a již nebudou mít pomyšlení na konec života.
Nechci se pouštět do dlouhého filozofování a psychologicky tu rozvádět slabé chvilky, které někdy máme všichni, to bych se rozepsal na několik stran a asi by to nikoho nebavilo číst. Jen doufám, že když už někoho zastihne jakákoliv krize, třeba obě najednou, tak to nebude řešit hned na nuselské promenádě. Když už se vám někomu udělá na jaře ouvej, tak si vzpomeňte na ty mláďata a hospodský zahrádky a neseďte doma v rohu pokoje, běžte ven a užívejte života. Přeji Všem krásné jaro.