Škola základ života

Až mi někdo řekne, že ve škole se učíme jen nepotřebné věci – upřímně se zasměju. Zřejmě na mě zůstane vyjeveně zírat. Zeptá se „Na co budeš potřebovat kvadratickou rovnici?“, „K čemu ti bude to, kdo vládl před pěti sty lety?“ a na podobně zaměřené otázky. Usměju se na něj znovu a odpovím, že samozřejmě nemyslím učení. Myslím spíše lidi, se kterými se ve škole potkáme a principy, které pochopíme. Ať už je to základka, střední nebo vysoká. Každá z těchto škol je zásadní školou života. A co se vlastně dozvíme?
1) Naučíme se zacházet s hospodářskými zvířaty – skoro každodenní pobyt s krávami a sviněmi nás to naučit musí. O volech ani nemluvím.
2) Zjistíme, že horolezectví je důležité – obzvlášť pokud jeho cíl je určitý lidský otvor.
3) Konečně pochopíme význam frazému „S poctivostí nejdřív pojdeš“ – my test napíšeme špatně, ovšem ta vlezdozadnicová svině s tahákem ho zvládne skvěle.
4) Pochopíme, jak se asi cítí hovínko na botě – často totiž budeme rozmazáváni stejně jako ono (s tím rozdílem, že ne na botách, ale v ústech výše jmenovaného dobytka).
5) Je lepší nejít proti proudu – to nás naše třída rychle naučí. Možná se přidáme k nim, možná se z toho zblázníme, každopádně nikdy nemůžeme vyjít jako vítězové.
6) Neslyším, nevidím, nemluvím – to musel vymyslet opravdu moudrý člověk s velkými zkušenostmi ve školství. S tímhle principem máme velkou šanci přežít aspoň do maturity.
A jaké lidi zde potkáme?
1) Bezpáteřní krysy – nikdy nesouhlasí s nikým nebo vždycky souhlasí se všemi. Princip „kam vítr, tam plášť“ jim rozhodně není cizí.
2)Svině a krávy – velká skupina spolusedícího dobytka, který bez sebe neudělá ani krok. Když mluví, máte pocit, že opravdu bučí. Nejradši bučí za vašimi zády. Myslí si, že jsou nenápadné – ale nejsou.
3) Sportovci – mají svaly, ale šedá kůra mozková jim do vínku dána nebyla. Často se baví o tom, kolik toho zvedli na banchi, popřípadě kolik steroidů už do sebe vpravili.
4)Osamělí podivíni – nejpřijatelnější skupina. Jsou sami a roztroušení po celé širé třídě. Nemají rádi nikoho nebo možná mají rádi všechny. Moc toho nenamluví. Alespoň nikoho neotravují.
5) Osamělý a nenáviděný podivín – toto čestné místo obvykle zaujímá jen jeden člověk. Jeho výběr probíhá náhodně, ovšem je jasné, že s tímto titulem bude mít peklo až do konce studií.
6) My ostatní – nepříliš rozsáhlá skupina normálních nevýjimečných sympatických lidí, kteří se toho ve škole opravdu spoustu naučí.