Brýle se totiž bez brýlí špatně hledají, víš?

Hledání našich založených či ztracených věcí.

Snad každý někdy něco hledal, brýle, mobil, klíče jsou snad už klasikou a ti zapomětlivější auto na parkovišti případně děti v obchodním domě. Myslím že každý z nás si tuto zkušenost prožil, tu nutkavou potřebu právě tu danou věc mít teď hned u sebe. To propadnutí panice „Co bude“, „Kde jen může být?“. Tu nutnost ji najít rychle, protože její nepostradatelnost nabývá na důležitosti s časem kdy jí nevlastníme. A jako by se nám tím vzdalovala čím déle jí nemáme u sebe.

Když jsem byl mladší věřil jsem že věci nám schovává Plivník, škodolibý neviditelný skřítek, který se pase na naší bezradnosti a lebedí si v neštěstí lidí, tedy pokud se o něj patřičně nestarají a nepodstrojují mu. Prý stačí dávat pod lavičku misku s mlékem, ale pozor Plivník je mlsný jako opička tak ho doslazujte. Podle jiných pramenů se Plivník převtěluje do černého kohouta ale pravidlo s podstrojováním je stejné. A já dbalý rad svých rodičů jsem se pojal okamžitě shánět černého kohouta, protože ne nadarmo se říká že „Nepřítele si drž blízko sebe“ a s pomocí mojí babičky jsem ho i opravdu získal.

Byl to náramný fešák, procházel se po zahradě prsa hrdě vypnutá, hřebínek vztyčený, bojovně se rozčiloval a co pár minut krásně zakokrhal. Bohužel ke zděšení našich sousedů. Neboť těsně za zahrádkou naší řadovky se tyčili k nebi krásně šedé panelové domy. Dnes si již nevzpomenu jestli se mi v těch letech, co s námi Plivník sdílel domov, méně ztráceli věci. Neboť jsme museli často řešit stížnosti sousedů na jeho pracovitost. Vzal si totiž za úkol morální čistotu socialistických obyvatel našeho městečka a jeho brzké vstávání, když již od noci budil s obrovskou vytrvalostí Jitřenku, abychom nezaspali a byli ve školách a na pracovištích včas a mohli se tak věnovat budování naší krásné a rozvinuté socialistické společnosti a spět k lepším zítřkům. Ale dobře si pamatuji jak chutnal, když tatínek už měl dost těch stížností a rozhodl se konat. A maminka ho připravila k nedělnímu obědu. Brečel jsem a bojoval za něj ze všech sil, ale marně. Táta neustoupil a já se dozvěděl že normální děti mají křečka, nebo rybičky, jen já musím mít něco extra a jestli si myslím že příště domů dovedu slona jsem na omylu.

Mohu tedy dnes s jistotou říci, že pokud jsem kdy něco ztratil, tak je to proto, že na mě plivník zanevřel a mohou za to naši nepřející sousedé. Hanba jim. A mě nezbývá než se uchýlit k běžným radám a postupům, jak tyto situace řešit, tak jako každý smrtelník v této zemičce. A jaká že tato pravidla jsou?

Pravidlo č.1 – Nepropadat panice: „Ježíši Kriste, kde ty klíče mám, jak se teď dostanu domů“,
Pravidlo č.2 – Vyhodnotit kde byla daná věc spatřena naposledy: „Ale ráno jsem si přece odmykal, ne neodmykal to odmykala Jana z personálního“, nebo „Měl jsem je v kapse, ještě teď si pamatuji jak jsem je vyndával, sakra ne tahle bunda kapsu nemá“.
Pravidlo č.3 – Vyhodnotit viníka: „Kdybys na mě nespěchala tak bych to teď nehledal“.
Pravidlo č.4 – Přesně určit výši vzniklé škody: „No to bude paráda, takže budu muset nechat vyrazit dveře, to zase bude peněz“ a nakonec
Pravidlo č.5 – Sebeobviňování: „Já jsem takový bl…, a to je vždycky když spěchám“.

Po projití všech těchto fází se nezřídka kdy stane, že při vyndávání kapesníku, abychom si otřeli své hrůzou orosené čelo, nám hledaná věc vypadne z kapsy.

A moje poznatky, vlastně nejen mé, ale i Vannessi, které ulehčí naše trápení v těchto situacích?:

• Při hledání se najde mnoho jiných, dlouhou dobu postrádaných věcí, s čehož vyplývá nehledat tu danou věc, ale něco úplně jiného.
• Daná věc je zásadně a vždy na nám známém místě kde jí ukládáme zcela běžně a které je k tomu již léta určeno, pokud ovšem není někde úplně jinde, jako v pračce, v ledničce atd…
• Čím větší množství lidí a příbuzných či kamarádů danou věc hledá, tím více lidí se na váš účet úžasně baví a tím se přímo úměrně doba hledání prodlužuje.
• A pokud chcete mít opravdu jistotu, že se daná věc najde, pořiďte si urychleně kopii, či kupte jinou, tento způsob je 100% jistotou, že až budete nováčka ukládat najdete i původní věc.

|A teď bych rád v této fázi mé úvahy o něco požádat. Koho z Vás tato písmenka zaujala, či máte podobné zkušenosti s hledáním věcí, které by jste rád sdělil nám ostatním v tomto krásném modrém světě, prosím PIŠTĚ. Nic totiž nepotěší tolik, jako neštěstí druhého a pošlete mi zprávu, nebudu litovat času, abych zjistil že jsme vlastně všichni tak nějak stejní. Ony se totiž brýle bez brýlí špatně hledají každému, víte?

A co říci závěrem, zatímco tady sedím a rozepisuji tuto myšlenku, někam jsem zašantročil - co jiného - než klíče, takže se omlouvám, ale jdu je hledat, protože jinak nebudu moci na oběd a když se nenajím jsem značně nevrlý.