Co je to trapas?

Stane se někdy, že se člověk ve vypjatých okamžicích důležitých životních situací zachová zcela nepřiměřeně. Nervy to nezvládnou, povolí - a je tu trapas jako hrom...

Stalo se mi u maturity. Na otázku zkoušejícího, který kníže na důkaz neporazitelnosti slovanských kmenů dal svým třem synům přelomit tři svázané pruty, prohlásila jsem - Svatopluk Čech. To byl podle mne TRAPÁSEK.

Stávají se ale horší věci. Můj známý byl svědkem následující příhody. Byl pohřeb. Pohřební hosté se scházeli v domu smutku a kondolovali vdově. Stalo se, že do místnosti vstoupili dva smuteční hosté a oba se hrnuli k paní v černém, aby ji podáním ruky projevili soustrast. Po několika krocích se ale uklonili jeden druhému a podali si ruce navzájem. Paní to nezvládla, povolily jí nervy a ke všeobecnému zděšení ostatních propukla v hysterický smích. Byl to TRAPAS.

Do třetice případ, který se udál pro změnu ve svatební síni. Vyprávěl mi ho starý přítel, který už není bohužel mezi námi. Byl právníkem a na radnici zastával funkci sezdávajícího úředníka. Kdysi, při obřadu, předstupovali před něj nastávající novomanželé za zvuků svatebního pochodu. Přivítal je a svým vážným, podmanivým barytonem začal deklamovat text, jim určený. Nevěsta, ženich a ostatní svatebčané s vědomím vážnosti té chvíle napjatě naslouchali.
A vtom se to stalo. Oddávající zrovna hovořil o výchově budoucích dětí, nevěsta cudně sklopila zrak - a rázem se počala "dusit" smíchem, který záhy propukl v plné síle. Snažil se ji pohledem usměrnit, ale nešlo to. Smích po chvíli nakazil ženicha, slzící matky novomanželů i ostatní přítomné. Jen s velkým vypětím se podařilo oddávajícímu ukončit obřad.

Pak zcela vyveden z míry běžel k zrcadlu prozkoumat příčinu nevěstina veselí. Po podrobné prohlídce svého zevnějšku na to přišel. Bylo to v zimě a on, starší pán, měl proti chladu pod tmavým oblekem bílé spodky. Naškrobená bílá šňůrka tohoto důležitého spodního prádla se mu nějak připletla do závěru - zipu u kalhot, a tak - slavnostně bílá a tuhá trčela kolmo, přímo z poklopce. A chudák nevěsta to při pohledu na ni - v té vypjaté, pro ni tak osudové chvíli, prostě nevydržela... Můžete se jí divit?

To byl tedy SUPERTRAPAS. Bůh nás od něčeho takového ochraňuj... Ale, na druhou stranu - po létech se o tom rádo vypráví.