Autobus aneb střet generací

  Každý to zná: ráno nastupujete do autobusu, trolejbusu, tramvaje, metra a zde vidíte bandu teenagerů jak na sebe hulákají, mluví sprostě, pouští nahlas muziku. Rozhlížíte se dál a vidíte smířené pohledy ostatních dospělých nad chováním daných teenagerů, protože si vzpomínají na svá mladá léta, kdy oni sami byli mladí a chovali se „jak se chovali“. Však ustrne vám pohled na několika důchodcích, kteří sedí a vražednými pohledy se snaží nepomenout „mladé delikventy“ aby daný hluk ztišili, protože si chtějí povídat o novém tureckém seriálu. Celý dopravní prostředek je relativně bezpečný do té doby než jeden ze starších občanů zrudne a agresivně s nečekanou rychlostí vystartuje ze svého místa. Za pomocí francouzské hole dojde k bandě nevychovanců poučuje je o slušném chování v daném prostředku spojené se ztišením hlasité, otravné, nehezké až satanské hudby.

   Mladí, nečkající takovéto energie a hbitosti ze strany seniorů vyvaleně hledí na starého pána, který při výkladu mává nebezpečně okolo sebe holí. Jeden z těchto „hulvátů“ nakonec promluví: „Dědo, uklidněte se, rupne vám cévka, budete tahat nohu.“ Ke zděšení celého prostředku hromadné dopravy dodává jeho kamarád alias „ty vole“: „My nemůžeme za to, že autobus je jedna velká opera pro dvacet holí a tři francouzské berle.“ Než to daný mladík dořekl doslova se jeden ze seniorů vrhl na kázajícího kolegu s francouzskou holí, který se pomali ale jistě napřahoval k útoku na hrubého a drzého mladíka.

   Díky snad štěstí a zásahu vyšší moci se ozývá zastávka nazvaná po supermarketu nacházejícího se jen pár kroků dál a většina starších lidí vystoupí, naštěstí i daná radikálnější část. Mladí vystupují o dvě zastávky dál. Vše z dálky pozoruji a jsem rád, že nejsem zatáhnut do žádného konfliktu například mým „vyzývavým“ vzezřením či nechtěním puštěním muziky nahlas.