Vegetariáni vs. masožrouti

Dám vám hádanku – jsou 4 milióny let za biologickým vývojem normálních lidí. Kdo je to? No přece vegetariáni.

Nemám vegetariány rád. Ale jsem vůči nim tolerantní. Chápu, že se s tím člověk narodí, že za to nemůže a že je to prostě ALTERNATIVA, ale rád je nemám.
Osobně rozlišuju několik typů vegetariánů:

• Nemohu jíst mrtvoly. Ok, tento argument ještě beru, chápu a několik takových i znám.

• Žiju zdravě – dnes už se stěží najde seriózní vědec, který by se pod tuto fámu podepsal, ale v době největšího rozmachu vegetariánského hnutí byl tento argument častý a tvoří tak ukázkový příklad demagogie.
Pamatuji se z doby ještě nedávno minulé na dětský pořad VEGA, kde vegetariánskou víru propagovali nanejvýš komicky. Standa Hložek – zástupce to strany masožroutů – závodil s pozvaným vegetariánem v tom, kolik kdo dokáže udělat kliků. Standa samozřejmě s přehledem prohrál a celou opičárnu zakončil slovy: „Tady, děti, vidíte, že vegetariáni mají skutečně lepší fyzičku.“

• Chráním životní prostředí – tak tady jdu do kolen. Když totiž přijmeme klasické dělení věcí na „přírodní, přirozené“ a „umělé“, tak monokultury (v tomto případě pole sóji) patří jednoznačně do té druhé kategorie. Přidáme-li problémy s umělými hnojivy, erozí půdy a faktem že v minulosti s kvůli novým lánům skácel nejeden les, zjistíme, že vegetariáni nechrání životní prostředí o nic víc než typický „masožrout“.

• Vegani - odmítají jíst cokoli z živočicha, tedy nejen maso, ale i vejce, mléko apod.. Někteří z nich nosí kolem úst šátek, aby nesnědli ani mušku (zlí jazykové tvrdí, že šátek nosí, aby je nikdo nepoznal na demonstracích, to jsou však jen fámy). Osobně nechápu, že mohou jíst alespoň rostliny. Vždyť ty přeci vyrůstají z hmoty tvořené těly shnilých zvířat! Tímto typem pohrdám a líbí se mi myšlenka přesunout v systematickém třídění všechny rostliny do kategorie zvířat.

• Experimentátoři - nejedí nic. Nemohou snést pomyšlení na utrpení, které zažívá obilný klas, když vidí, jak se na něj žene kombajn, který už spásl tisíce jeho bratrů a sester před ním. Jeho utrpení je ještě větší než u zvířat, vždyť považte - obilný klas nemá nožičky. Experimentátoři se natírají zelenou barvou a, spoléhajíce na přirozenou adaptaci organismu, čekají, až se u nich vyvine schopnost fotosyntézy. Tento druh obdivuji. Jen je mi líto, že jich je z pochopitelných důvodů tak málo.

Osobně nesnáším dělení (ač demagogické) na zdravé vegetariány a „masožrouty“, jak nazývají ty z nás, kteří kromě rostlinné stravy pojídáme i stravu masitou.

Dost bylo těch lží, je na čase učinit jim přítrž! Vytvářím proto hnutí deviantů z opačného konce – skuteční MASOŽROUTI. Odmítáme rostliny, jíme jen maso a nic než maso. Máme rádi zdechliny a rádi ničíme životní prostředí. Ti úchylnější z nás dokonce odmítají sníst zvíře, které ve svém životě sežralo byt jen jedinou rostlinku. Ti ještě divnější si mohou dát na ústa trychtář a chytat tak mušky a další zdravou stravu ze světa hmyzu – obzvláště doporučeno pro cyklisty!

Pojďme se spojit! Raději mít ze žaludku hřbitov, než kompost!