moje ambice

 

     Co bych si jako amatérský literát přála ? 

     Aby si někdo koupil knihu mých veršů ? 

     Kdo si dnes ale koupí knihu poezie od neznámého autora ? Nikdo !

     Nač být zbytečně skromný, já mám neskromné přání.

     Chci, aby některé z mých děl bylo zfilmováno hollywoodským studiem.

     Nesmějte se, podívejte se, jak dopadl Jan Svěrák.

     Dostal Oscara a pak bylo co ? Ticho. Ticho po pěšině. Promarněná šance.

     Nejde mi o prachy, aby bylo jasný. Jde mi o pár minut slávy, o moje ego.

     Ráda bych viděla zfilmovanou moji povídku Panenkový muž.

     Samozřejmě by se to muselo trochu přepsat, upravit, natáhnout atd.

     Víte, co mi chybí v telce ? Nějaká šance pro začínající spisovatele,

     desetiminutovka jejich díla, krátká ukázka. Samozřejmě základem je

     dobrý scénář, řekne každý režisér. Jasně, beru, napíšu. Hele a do toho

     filmu nepotřebuju hvězdy, stačí neznámí herci a neherci.

     Ale ten českej rybníček mi fakt nestačí. 

     Z březové kůry vydlabu si lodičku a do moře hodím v lahvi svůj nápad.

     Třeba za sto let dopluje do Ameriky a budu slavná.

     Nevadí, že po smrti.

     A o tom to je !