prostě pro Tebe.....

Pláčeš? Jen marně ztrácíš slzy, které stejně nepomůžou. Neodplaví všechnu tu bolest co způsobil, nezalijou rány co Ti zasadil hluboko do srdce. Vlastně jsou úplně zbytečné. Proč pláčeš? Zas a znova...to pro něj? Vždyť víš, že to k ničemu nevede, víš že si tě neváží a snad ani nezaslouží...čas zpátky nikdy nevrátíš! Říká se že právě čas je mocný čaroděj a že pomůže překonat všechnu bolest, ale...jak dlouho už se trápíš? Vím, je to hodně dlouho. Čekáš a pořád marně. Čekáš na někoho, kdo není schopný říct ti co cítí, jestli přátelství, nenávist či totéž co ty. Nenalhávej si že jednou zapomeneš. To nedokážeš. Snad jedině zázrak by pomohl ušetřit tě už těch nekonečných, marných nadějí. Jediné o co ted můžeš prosit je zapomnění. Zapomnění nebo smrt i když i ta by byla zbytečná, když bys neměla pro koho zemřít.